Mladá léta Franze Kafky

Kniha

Dokud jsme nedostali do ruky první svazek životopisu nejsvětovějšího Pražana, mohli jsme si myslet, že všechno podstatné o Franzi Kafkovi už bylo možné se dočíst. Jeho knihy vycházejí stále, v překladech snad do všech jazyků, studií o něm je mnohonásobně víc, než kolik by sám stačil za život napsat, a přece nad četbou prvního ze tří svazků tohoto nového Kafkova životopisu se lze jenom těžko zbavit pocitu, že z Kafkova života jsme doposud sbírali jenom střípky.

text Vladimír Karfík, foto archiv

 

kafkajpg.jpg
Franz Kafka dvanáctiletý

 

Německý literární kritik Reiner Stach nás v knize KAFKA, MLADÉ ROKY (přeložil Vratislava Slezák) zaujme nejenom podrobným a poutavým přiblížením Kafkova života, ale i detailním vylíčením prostředí, v němž vyrůstal. Robustní Heřman Kafka pocházel z českého prostředí jihočeského Oseka, podnikavostí a pílí se z podomního obchodníka v Praze postupně stal majitelem velkého obchodu. O vztahu syna k otci existuje celá literatura, jež vychází z DOPISU OTCI, ten Kafka nikdy neodeslal ani nezveřejnil. Ve stínu autoritativního otce však zůstává Franzova empatická matka, jež pocházela z významné poděbradské rodiny Löwyů, v níž byly generace učenců a podivínů. Na mladého Kafku měli Löwyové značný vliv, zejména strýček Siegfried, lékař v Třešti. Kafka vyrůstal v Praze, kde na konci století docházelo k proměně jeho obyvatel, početně i společensky prudce vzrůstal vliv českého živlu. Rodina se pohybovala na českoněmeckém rozhraní, firemní tabule nesla ve jménu Heřman české ř, zákazníky byli Češi i pražští Němci a doma se mluvilo oběma jazyky.

 

kafka2jpg.jpg
Franz Kafka (vpravo) a jeho strýc Alfred Löwy

 


Prahu, její dramatické dějiny, její scenérii, náměstí, ulice vykresluje autor plasticky a živě. Vztah mezi českým, německým a židovským obyvatelstvem líčí s pochopením, nezaujatě a přesvědčivě. Dočteme se o tom, do jakých škol Kafka chodil, jak tehdy vypadaly. Starostlivá matka křehkého chlapce zpočátku nepouštěla do školy bez doprovodu, pro hocha byla tato péče vlastně pokračováním domácího násilí. Tehdejší pražské německé gymnázium mělo do pozdější podoby ještě hodně daleko, Kafka, ač nadprůměrný žák, v něm trpěl pocitem, že na studium nestačí, i vinou za drobný podvod při zkouškách.

 

kafka3jpg.jpg
Celetná ulice 12, galanterní obchod Heřmana Kafky

 

 

Stach si všímá, s kým chodil do školy, zejména pak spolužáků a učitelů na studiích práv. Nebyl to jenom Max Brod, který o svém blízkém příteli zanechal nejcennější svědectví. Kafkovým životem prošla řada později známých osobností, s nimiž se účastnil literárních společenství i salonů, prošel kavárnami, dokonce i pražským nočním životem, vracíval se domů k ránu. Ve Stachově líčení bere do jisté míry za své i představa o Kafkově odtažitosti k ženám, v jeho mládí jsou lásky i zkušenosti se ženami lehčích mravů z velké nabídky veřejných podniků, jež patřily do tehdejšího života. Byl vnímavým společníkem, Brod vzpomíná, jak „bylo velké štěstí žít v Kafkově blízkosti, vychutnávat z první ruky jeho tryskající myšlenky“. Na společných cestách do severní Itálie nebo později do Paříže dokázal šaškovat a vtipkovat, bavit se absurdními nápady, že bylo těžké se v nich vyznat a pochopit, jestli jsou či nejsou míněny vážně. I ve svému sklonu k hypochondrii byl zábavný a plný nápadů. Zatímco Max Brod podlehl panice, když se během jejich cesty objevila cholera, a chtěl ji proto ukončit, Kafka si toho nevšímal a trval na jejím pokračování. Zájem o poznání a zvědavost byly silnější než nebezpečí. Astenický mladík? Pravda, bylo tu trauma chráněného křehkého dítěte: v zimě se otužoval u otevřeného okna, v létě s vášní a zdatně plaval, což mu poskytovalo svobodu těla. Ve vodě pociťoval smyslnost kapalného média, proto se zajímal o přírodní léčbu, přicházející tehdy do módy. Přestože byl zaujat literaturou a filozofií, měl zájem i o techniku, byl na leteckém dnu v Brescii, upoutalo ho pařížské metro, zkoušel jezdit na motocyklu. Své zaměstnání v úrazové pojišťovně bral velmi zodpovědně, navštěvoval továrny, psal i odborné články, v úřadě si ho vážili.
V září roku 1911 v čítárně v Erlenbachu položila stará dáma Kafkovi otázku: „Co to vlastně píšete?“ Bylo to ve chvíli, kdy se rozhodl neplýtvat časem, neboť hlavním smyslem jeho života bude psaní.

 

kafka4jpg.jpg

 

 

banner_predplatne_clanek

 

 XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

XANTYPA 05/17 - výběr z článků

Video k májové Xantypě

Video k májové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Editorial

Editorial

Vážení a milí, Herečka Zuzana Stivínová v roce 2009 odjela s celou rodinou do New Yorku, kde strávila následujících sedm let, protože její manžel, molekulární biolog, dostal nabídku pracovat tam ve výzkumu. Hned po návratu domů byla ale zase v jednom kole. Po veleúspěšné sérii Pustina hrála v televizním filmu Monstrum režiséra Viktora Polesného manželku sochaře Otakara Švece, tvůrce Stalinova pomníku, který se tyčil na Letné. A nejnověji ji můžete vidět na scéně MeetFactory na Smíchově, kde fantasticky hraje velice náročnou roli fitness trenérky v inscenaci Irwina Welshe Pohlavní životy siamských dvojčat v režii Natálie Deákové. Jaké to bylo žít v Americe, jak ji pobyt na Manhattanu obohatil a jak se Zuzana cítí po návratu zpátky, o tom a mnohém dalším si pro Xantypu povídala s Janem Lukešem. Ten byl tentokrát hodně pilný a stihl ještě vyzpovídat Zdeňka Sternberga na téma odkaz šlechtických rodů a závazek vůči předkům. Tento muž, téměř čtyřiadevadesátiletý, je stále neuvěřitelně svěží a navzdory všem možným ústrkům, které mu komunistický režim připravil, a novým začátkům po návratu z emigrace nezahořkl. Zkrátka pravý aristokrat!

Zuzana Stivínová

Zuzana Stivínová

Osmidílný seriál PUSTINA stál více méně na její postavě osudem i lidským podraznictvím zkoušené starostky malé severočeské obce. V televizním filmu MONSTRUM je manželkou nešťastného autora Stalinova pomníku na Letné. Pro vypjaté role má své dispozice: mluví s gradující vnitřní naléhavostí, bezchybně artikuluje, v jejích větách zcela chybí obvyklá slovní vata a uniformní řečová klišé. Evidentně má jasno v životě i práci, ale ne bez pochyb a schopnosti akceptovat jiný názor, jiný postoj. Je empatická, i když to tak zprvu nevypadá, a když si vedle vás stoupne na vysokých podpatcích, můžete lehce znejistět.

Sidse Babett Knudsen

Sidse Babett Knudsen

Je krásná, ale ne prvoplánově. Na první pohled působí velmi inteligentně a rozhodně. Francouzská média ji označila jako „la femme épatante“, úžasnou ženu. Čeští televizní diváci ji nyní znají především jako brilantní představitelku dánské premiérky v seriálu u nás uváděném pod názvem VLÁDA, který slavil mimořádné úspěchy ve více než třiceti zemích světa – od Austrálie až po Spojené státy. Jmenuje se Sidse Babett Knudsen, je Dánka, ale jako by z té brunetky vyzařovalo i cosi románského, vřelost, přívětivost, spontaneita.

Emir Kusturica

Emir Kusturica

Světoznámý srbský režisér Emir Kusturica na březnovém Febiofestu představil svůj nový film, fantaskní féerii NA MLÉČNÉ DRÁZE. Dvaašedesátiletý filmař během závěrečného festivalového večera převzal cenu Kristián za přínos světové kinematografii.

Zdeněk Sternberg

Zdeněk Sternberg

Posázavský pacifik mu jezdí takřka pod okny. Na jeho trať shlíží z rodového hradu Český Šternberk a občas hukot lokálky vpadá i do našeho rozhovoru. Oblíbenou výletní dráhu, která je jen o dvacet let starší než on sám, ale miluje, ostatně jeho dědeček Filip byl jejím hlavním akcionářem. Při stém výročí dokončení tratě č. 212 si dokonce zkusil, jak se na ní řídí parní lokomotiva. Prý je to docela jednoduché… Takhle ale mluví s lehkou sebeironií skoro o všem, i když mu letos v srpnu bude už devadesát čtyři let a má za sebou život plný dramatických ústrků i vzestupů. Zůstává tak věren rodovému heslu, které se vztahuje ke šternberské erbovní hvězdě: Nescit occasum – Nezná západu čili Nikdy nezapadá.

Barevný svět Jana Šafránka

Barevný svět Jana Šafránka

Odedávna se říká, že malíř maluje vlastní životopis. Toto tvrzení podle mě dokonale platí u Jana Šafránka. Jeho trvalou inspirací jsou ohniska dennodenního mezilidského počínání, místa, kde se sám pohyboval a která bystře pozoroval. Sledujeme hospodu, kde se chlapi uzavírají do svého pivního bezčasí s představou, že pod zářivkami a mraky kouře docílí svých absolutních pravd. Sledujeme kavárnu, ono místo „čekání na to, co nikdy nepřijde“, kde se moudra a fabulace prolínají až k nerozeznání. Sledujeme noční podniky a bary, kde se sny o erotickém ideálu rozplývají v drsné realitě tragikomické pokleslosti.

Drahoš míří na Hrad

Drahoš míří na Hrad

Není „sluníčkář“, má obavy o českou demokracii, vládu s komunisty by nejmenoval, bezpečnost bez NATO si neumí představit

Bioložka Hana Svobodová

Bioložka Hana Svobodová

Suchozemská želva, kterou si zamilovala v první třídě a stále ji má, předurčila její osud. Dnes je bioložka Hana Svobodová již uznávanou odbornicí, věnující se mořským želvám. Především v Indonésii bylo díky intenzivní práci této neústupné dívky již zachráněno přes sedm set tisíc želvích vajec! Přečetla si korán, aby pochopila místní kulturu, a naučila se indonésky. Mimo jiné právě připravuje příručku s přesnými instrukcemi, jak chránit tyto nádherné tvory, neboť většina z nich je dnes bohužel kriticky ohrožena vyhynutím. Když tuto křehkou dívku uvidíte, první, co vás napadne, je: Malá holka s velkým snem… a s citlivým srdcem, odvahou a silnou vůlí, dodala bych ještě.

Smutná zpráva

Smutná zpráva

S lítostí oznamujeme, že 11. května 2017 nás navždy opustil PhDr. Milan Sládek, Ph.D., MA. Světoběžník, světoobčan. Začátkem roku 1995 založil Xantypu, od té doby ji vydával a časem přiřadil ke svým Kovohutím Příbram, kde byl předsedou představenstva. Vzpomínáme na něho s vděčností. Čest jeho památce.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 05/17

XANTYPA XANTYPA 05/17

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/17

XANTYPA XANTYPA 10/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne