Neuvěřitelný skutečný příběh polského malíře

Film POSLEDNÍ RODINA je kritikou velmi kladně přijatý debut polského režiséra Jana P. Matuszyńského. Zobrazil v něm tragický osud rodiny polského surrealistického malíře Zdisława Beksińského. „Vždy jsem si říkal, že by tento příběh měl být zfilmován,“ upřesňuje volbu tématu svého prvního hraného filmu režisér. Jiskřička naděje mu svitla, když Robert Bolesto napsal o malířově rodině scénář. A protože se scenáristovi líbily Matuszyńského studentské snímky (měl s nimi úspěch na řadě festivalů), slovo dalo slovo a nic nebránilo tomu, aby první klapka odstartovala vznik kvalitního životopisného snímku.

 

polskymalirjpg.jpg
V Polsku snímek zhlédlo přes půl milionu diváků.

 


Děj začíná v roce 1977, kdy se syn (David Ogrodnik) introvertního umělce stěhuje do protějšího domu a i přes psychické problémy se stává průkopníkem západní popkultury v Polsku. V následujících třech dekádách rodina prožije mnoho událostí a zvratů. Do role malíře, který tráví své dny mezi čtyřmi stěnami varšavského bytu, obklopen pouze svou rodinou, obsadil režisér jednoho z nejúspěšnějších polských herců Andrzeje Seweryna, jenž vstoupil do mezinárodního podvědomí díky spolupráci s režisérem Andrzejem Wajdou (ZEMĚ ZASLÍBENÁ, DANTON nebo DIRIGENT, za nějž získal na MFF v Berlíně Střbrného medvěda za nejlepší herecký výkon) či se Stevenem Spielbergem na SCHINDLEROVĚ SEZNAMU. „Nabídnout roli slavnému devětašedesátiletému herci, který účinkoval ve filmech jako SCHINDLERŮV SEZNAM, bylo opravdu odvážné. Ale příběh ho zaujal,“ komentuje svou smělou volbu vycházející režisérská hvězda. Andrzej Seweryn byl odměněn hned po premiéře filmu na loňském ročníku festivalu v Locarnu cenou za nejlepší mužský herecký výkon pro představitele hlavní role. Ale ani Matuszyński nepřišel zkrátka, Polská filmová akademie ho před nedávnem ocenila jako „objev roku“ a z předávání cen si své trofeje odnesli spolu s ním také scenárista a oba představitelé hlavních rolí – již zmíněný Andrzej Seweryn a také Aleksandra Konieczna za roli matky. „Ta celou rodinu držela pohromadě. Byla velmi tichá. Neměla žádný vlastní prostor, kde by ventilovala své emoce.

 

polskymalir2jpg.jpg
Andrzej Seweryn

 

 

Nemalovala, neměla čas sama pro sebe. Jen díky ní všechno tak nějak fungovalo. To byla její role. Byla asi tím nejdůležitějším členem rodiny,“ hodnotí režisér Zošu, matku a manželku, která život strávila po boku dvou fascinujících a složitých osobností – otce a syna.
Udělat si názor na debut Matuszyńského můžete i vy, film v české distribuci startuje 11. května díky vítězství v projektu Scope100, v jehož rámci vybírá snímek do českých kin stovka filmových fanoušků.

 

banner_predplatne_clanek

 

 XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

XANTYPA 05/17 - výběr z článků

Video k májové Xantypě

Video k májové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Editorial

Editorial

Vážení a milí, Herečka Zuzana Stivínová v roce 2009 odjela s celou rodinou do New Yorku, kde strávila následujících sedm let, protože její manžel, molekulární biolog, dostal nabídku pracovat tam ve výzkumu. Hned po návratu domů byla ale zase v jednom kole. Po veleúspěšné sérii Pustina hrála v televizním filmu Monstrum režiséra Viktora Polesného manželku sochaře Otakara Švece, tvůrce Stalinova pomníku, který se tyčil na Letné. A nejnověji ji můžete vidět na scéně MeetFactory na Smíchově, kde fantasticky hraje velice náročnou roli fitness trenérky v inscenaci Irwina Welshe Pohlavní životy siamských dvojčat v režii Natálie Deákové. Jaké to bylo žít v Americe, jak ji pobyt na Manhattanu obohatil a jak se Zuzana cítí po návratu zpátky, o tom a mnohém dalším si pro Xantypu povídala s Janem Lukešem. Ten byl tentokrát hodně pilný a stihl ještě vyzpovídat Zdeňka Sternberga na téma odkaz šlechtických rodů a závazek vůči předkům. Tento muž, téměř čtyřiadevadesátiletý, je stále neuvěřitelně svěží a navzdory všem možným ústrkům, které mu komunistický režim připravil, a novým začátkům po návratu z emigrace nezahořkl. Zkrátka pravý aristokrat!

Zuzana Stivínová

Zuzana Stivínová

Osmidílný seriál PUSTINA stál více méně na její postavě osudem i lidským podraznictvím zkoušené starostky malé severočeské obce. V televizním filmu MONSTRUM je manželkou nešťastného autora Stalinova pomníku na Letné. Pro vypjaté role má své dispozice: mluví s gradující vnitřní naléhavostí, bezchybně artikuluje, v jejích větách zcela chybí obvyklá slovní vata a uniformní řečová klišé. Evidentně má jasno v životě i práci, ale ne bez pochyb a schopnosti akceptovat jiný názor, jiný postoj. Je empatická, i když to tak zprvu nevypadá, a když si vedle vás stoupne na vysokých podpatcích, můžete lehce znejistět.

Sidse Babett Knudsen

Sidse Babett Knudsen

Je krásná, ale ne prvoplánově. Na první pohled působí velmi inteligentně a rozhodně. Francouzská média ji označila jako „la femme épatante“, úžasnou ženu. Čeští televizní diváci ji nyní znají především jako brilantní představitelku dánské premiérky v seriálu u nás uváděném pod názvem VLÁDA, který slavil mimořádné úspěchy ve více než třiceti zemích světa – od Austrálie až po Spojené státy. Jmenuje se Sidse Babett Knudsen, je Dánka, ale jako by z té brunetky vyzařovalo i cosi románského, vřelost, přívětivost, spontaneita.

Emir Kusturica

Emir Kusturica

Světoznámý srbský režisér Emir Kusturica na březnovém Febiofestu představil svůj nový film, fantaskní féerii NA MLÉČNÉ DRÁZE. Dvaašedesátiletý filmař během závěrečného festivalového večera převzal cenu Kristián za přínos světové kinematografii.

Zdeněk Sternberg

Zdeněk Sternberg

Posázavský pacifik mu jezdí takřka pod okny. Na jeho trať shlíží z rodového hradu Český Šternberk a občas hukot lokálky vpadá i do našeho rozhovoru. Oblíbenou výletní dráhu, která je jen o dvacet let starší než on sám, ale miluje, ostatně jeho dědeček Filip byl jejím hlavním akcionářem. Při stém výročí dokončení tratě č. 212 si dokonce zkusil, jak se na ní řídí parní lokomotiva. Prý je to docela jednoduché… Takhle ale mluví s lehkou sebeironií skoro o všem, i když mu letos v srpnu bude už devadesát čtyři let a má za sebou život plný dramatických ústrků i vzestupů. Zůstává tak věren rodovému heslu, které se vztahuje ke šternberské erbovní hvězdě: Nescit occasum – Nezná západu čili Nikdy nezapadá.

Barevný svět Jana Šafránka

Barevný svět Jana Šafránka

Odedávna se říká, že malíř maluje vlastní životopis. Toto tvrzení podle mě dokonale platí u Jana Šafránka. Jeho trvalou inspirací jsou ohniska dennodenního mezilidského počínání, místa, kde se sám pohyboval a která bystře pozoroval. Sledujeme hospodu, kde se chlapi uzavírají do svého pivního bezčasí s představou, že pod zářivkami a mraky kouře docílí svých absolutních pravd. Sledujeme kavárnu, ono místo „čekání na to, co nikdy nepřijde“, kde se moudra a fabulace prolínají až k nerozeznání. Sledujeme noční podniky a bary, kde se sny o erotickém ideálu rozplývají v drsné realitě tragikomické pokleslosti.

Drahoš míří na Hrad

Drahoš míří na Hrad

Není „sluníčkář“, má obavy o českou demokracii, vládu s komunisty by nejmenoval, bezpečnost bez NATO si neumí představit

Bioložka Hana Svobodová

Bioložka Hana Svobodová

Suchozemská želva, kterou si zamilovala v první třídě a stále ji má, předurčila její osud. Dnes je bioložka Hana Svobodová již uznávanou odbornicí, věnující se mořským želvám. Především v Indonésii bylo díky intenzivní práci této neústupné dívky již zachráněno přes sedm set tisíc želvích vajec! Přečetla si korán, aby pochopila místní kulturu, a naučila se indonésky. Mimo jiné právě připravuje příručku s přesnými instrukcemi, jak chránit tyto nádherné tvory, neboť většina z nich je dnes bohužel kriticky ohrožena vyhynutím. Když tuto křehkou dívku uvidíte, první, co vás napadne, je: Malá holka s velkým snem… a s citlivým srdcem, odvahou a silnou vůlí, dodala bych ještě.

Smutná zpráva

Smutná zpráva

S lítostí oznamujeme, že 11. května 2017 nás navždy opustil PhDr. Milan Sládek, Ph.D., MA. Světoběžník, světoobčan. Začátkem roku 1995 založil Xantypu, od té doby ji vydával a časem přiřadil ke svým Kovohutím Příbram, kde byl předsedou představenstva. Vzpomínáme na něho s vděčností. Čest jeho památce.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 05/17

XANTYPA XANTYPA 05/17

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 10/17

XANTYPA XANTYPA 10/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne