Manifest vůle po svobodě

Příští rok nás čekají velkolepé oslavy stého výročí vzniku Československé republiky. Ovšem již v těchto dnech si připomínáme jubileum akce, která výrazně prokázala, jak o dosažení samostatnosti usilovali i představitelé národní elity – zástupci spisovatelské obce.

 

text Pavel Taussig, foto archiv

 

06_manifest_vule_po_svobodejpg.jpg

 

V čase, kdy sílil v zahraničí i doma odboj za národní a státní svobodu, začalo být básníkovi a divadelníkovi Jaroslavu Kvapilovi, rozhodnému odpůrci projevů jakéhokoliv poddanství, jasné, že je nutné se postavit proti nebezpečí, které hrozilo z rakušácky aktivistické politiky zastávané Svazem českých poslanců a Národním výborem. Podle něj bylo nutné předejít nebezpečí, že by se oficiální představitelé české politiky vyslovili proti zahraničnímu odbojovému hnutí, vedenému Masarykem a Benešem. Čeští zástupci v říšské radě dokonce pokorně prohlásili, že „národ český v přítomnosti a v době příští jen pod žezlem habsburským vidí svou budoucnost a podmínky svého vývoje“.

Nebát se
Tehdy začal Jaroslav Kvapil přemýšlel o projevu, v němž mělo být otevřeně řečeno, že český národ s takovou oficiální politikou nesouhlasí a že Svaz a Výbor nevyjadřují vůli národa.
Původně uvažoval, že by výzvu svými podpisy potvrdili vynikající zástupci všech vrstev národa, nejen spisovatelé, nýbrž i „učenci, průmyslníci, obchodníci a vůbec lidé co možná nezávislí“, aby nemohli být přímo pronásledováni. Nakonec se rozhodl „zapřáhnout“ do tohoto usilování jen zástupce spisovatelstva, tedy jména co nejznámější. Hned si umiňoval promluvit s Aloisem Jiráskem.
Historik Karel Stloukal vydal v roce 1947 publikaci PŘED TŘICETI LETY (k výročí Projevu českých spisovatelů z května 1917), v níž průběh národně významné akce rekonstruoval. Kvapil získal pro myšlenku nejprve Jiráska. Vypracování textu projevu svěřili dr. Janu Heidlerovi, tehdy mladému docentu rakouských dějin na Karlově univerzitě. Koncept na druhé schůzce 20. ledna byl zredigován, v některých částech podstatně. Nejvíc Kvapilem, některé změny ještě později udělali Alois Jirásek a prof. Josef Thomayer. Bylo zřetelné, že spisovatelé vyslovují jménem národa poslancům seskupeným v Českém svazu a v Národním výboru nedůvěru; raději ať mlčí, když se nedovedou postavit v rozhodné době za zájmy národa.
Následně vznikla nová verze, jejímž skutečným autorem se stal Jaroslav Kvapil; po stránce slohové přehlédli text Alois Jirásek s Janem Herbenem.

Přidali se
Karel Stloukal píše: „Když byl čistopis projevu vyhotoven, zahájil Kvapil někdy koncem dubna podpisovou akci. Nejprve se vypravil opět k Jiráskovi. Za války se stal velký křisitel české národní budoucnosti autorem zbožňovaným všemi vrstvami českého lidu. Jeho velké romány z doby husitské se četly přímo hltavě, zastavení HUSITSKÉHO KRÁLE, uveřejňovaného v Národní politice, a konfiskace jeho velkého románu z doby nejhoršího úpadku, TEMNA, v prosinci 1916 jen zesílily obdiv i oddanost k němu. Kvapil věděl, že jméno Jiráskovo na prvním místě projevu strhne veřejnost a bude působit za sto jiných. Proto mu záleželo na tom, aby Jiráska získal. Jirásek nepodepsal bez rozpaků. Měl pochyby i obavy. ,Prosím Vás, kdopak na nás spisovatele dá: Ti páni si udělají, co sami budou chtít,‘ řekl nejprve Kvapilovi. A když se rozhodl konečně podepsat, přikázal ještě: ,Nežli to dáme novinám, ještě se poradíme.‘“
Alois Jirásek se ohradil důrazně, když mu následně byly přisuzovány hlavní zásluhy o vydání projevu. Když 13. června 1917 zveřejnily Lidové noviny zprávu, že „výbor Muzea království Českého se po návrhu profesora Tilleho usnesl, aby byl umístěn Jiráskův portrét ve výstavní síni českého písemnictví – k poctě původci Manifestu českých spisovatelů“, ještě týž den napsal Kvapilovi: „Pochopíte mé rozčilení! Učiním vše, abych nesklízel slávu, jež patří jinému.“ Karel Stloukal podotýká: „Kvapil ovšem úmyslně ponechával slávu a zásluhu za zdar projevu Jiráskovi. I když nebyl autorem, zasloužil se přece Jirásek nesmírně tím, že své jméno propůjčil, že podepsal první a tím dal příklad ostatním. ,Byl to památný, nezapomenutelný okamžik, když se první podepsal Alois Jirásek,‘ vzpomíná Kvapil.“
Na originálu projevu je třiačtyřicet podpisů. Chybí Kvapilův, ten se, patrně ve spěchu, podepsat zapomněl. Ostatní byly získány podpisovou akcí prováděnou na zvláštních listech. Viktoru Dykovi úspěšně propašovali žádost do vězení. Podepsal se na korespondenčním lístku a připsal: „Doufám, že příznivý konec není už daleký.“ Antal Stašek prohlásil: „Podpisuji oběma rukama.“ Našli se i takoví, kteří odmítli, kupříkladu redaktor Národních listů dr. Servác Heller. Také Petr Bezruč: „Ó beze mne! Neodcházejí-li lidé do cizineckých legií, aby mohli žít beze jména? Nemám-li i já právo žíti tak mezi národem?“
Nakonec je počet podepsaných spisovatelů pěkně „dvojkový“ – 222. Projev měl zůstat „výzvou důvěrnou“, určenou pouze poslancům. Za tohoto předpokladu spisovatelé podepisovali. Dne 17. května 1917 však agrární deník Venkov otiskl celý projev na první straně pod titulkem NÁROD ČESKÝ PROMLUVIL ÚSTY ČESKÝCH SPISOVATELŮ. A, byť je to k nevíře, nebyl konfiskován!
Kvapil se bál, zda se nebude Jirásek zlobit. Ten prý se usmál: „No zaplať Pánbůh, aspoň je to venku.“ Představitel sociálních demokratů, Stivín, nadšen nebyl: „To nepromluvila česká literatura, to promluvila pražská kavárna.“ Tak vida. Již tehdy. Následně se přidali také spisovatelé odborní a vědečtí. České obci umělecké (hudební) dala podnět Ema Destinnová, sama koncipovala provolání.

 

baner-clanek

 

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 30. 5. 2017. Objednat si Xantypy můžete i zde

 

 XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

XANTYPA 06/17 - výběr z článků

Josef Somr

Josef Somr

Pro herectví Josefa Somra se nejvíce hodí přívlastek skromné. Je stejně skromné, jako je on sám. Když jsem ho před více než dvaceti lety oslovila s prosbou, že bych ráda natočila jeho portrét do cyklu GEN, skromně mne odmítl slovy: „Alenko, já si takový film nezasloužím, já se do něj nehodím. A dokud budu soudný, chci, aby se točilo jen se mnou, ne o mně. Až jednou soudný nebudu, ty mi slíbíš, že to nenatočíš…“ Nic jsem tehdy naštěstí neslíbila. A pan Somr je ve svých úctyhodných třiaosmdesáti letech víc než soudný. Tak jsme se konečně domluvili.

Mladé myanmarské maminky

Mladé myanmarské maminky

Osmnáctiletá Moo sedí na bambusové posteli v provizorní nemocnici v uprchlickém táboře v Thajsku a v náručí drží svou teprve pětidenní dcerku. Příliš nemluví, jen tiše, se sklopenou hlavou pozoruje svého novorozence. Možná přemýšlí o všech těch změnách, které se dějí, i o těch, které ji čekají.

Joan Baezová

Joan Baezová

Své pětasedmdesátiny v lednu 2016 oslavila Joan Baezová velkolepě. Na pódium v newyorském Beacon Theatre postupně pozvala Paula Simona, Davida Crosbyho, Emmylou Harrisovou, Judy Collinsovou a další zpěváky a hudebníky včetně svého syna Gabriela, hrajícího na perkuse. Byla to oslava folku v podání jeho slavných ikon i nastupujících umělců a pochopitelně hold spoluúčinkujících i přítomného publika jedné z jeho nejvýznamnějších osobností.

Sergeant Pepper’s Lonely Hearts Club Band

Sergeant Pepper’s Lonely Hearts Club Band

„Dnes je tomu již 20 let, co seržant Pepper naučil tuto kapelu hrát. Jednou byli v módě, jindy zase ne, ale zaručeně nás pobavili. Takže můžu vám představit ten spolek, který už znáte 20 let? Kapela Klubu osamělých srdcí seržanta Peppera.“

Mág litografie

Mág litografie

„Litografie jsou pro mne dotyky a vůně, potřeba soustředění, kouzlo zhotovení kresby a tisk, atmosféra dílny. Proces zrození! Vyžaduje vnitřní soustředění, trpělivost a zapálení pro věc. To vše se spojuje se spiritualitou techniky v omamný koktejl.“

Elim

Elim

Evropan míří na černý kontinent s představou všude přítomných slonů a za každým keřem ukrývajícím se lvem. Pak se dostane do oblasti, která spíše připomíná české louky, vinice, sady s jabloněmi a hrušněmi. Na chvíli zavřít oči a zapomenout na ten šílený let, řeknu si, že jsem někde u Mikulova a ne v Jižní Africe.

Video k červnové Xantypě

Video k červnové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Andrea Černá

Andrea Černá

Ačkoli být herečkou nebyl její vys­něný cíl a stalo se to víceméně náhodou, dnes by neměnila. Po devatenácti letech v Divadle J. K. Tyla v Plzni jako vyzrálá hereč­ka obohatila soubor pražského Di­vadla na Vinohradech. Kromě to­ho pracuje v rozhlase, televizi, zpívá, tančí, píše poezii. Andrea Černá se nebojí nových výzev, i když jejímu srdci nejblížší je přece jen stále divadlo pro jeho atmosféru.

Adam Chroust

Adam Chroust

„Pokud vám tisíc lidí řekne, že něco nedokážete, a vy se přesto rozhodnete danou věc zvládnout, rázem na jejich hlase nezáleží. Kromě touhy po dobrodružství ale musíte mít v srdci ještě něco: odvahu.“ To nenapsal žádný dobyvatel Everestu či objevitel pramenů Amazonky, ale osmadvacetiletý mladík, který sotva opustil vysokou školu. Kdyby i tzv. obyčejní lidé měli svůj erb, jistě by do něj Adam Chroust vložil právě tato dvě slova – dobrodružství a statečnost.

Společnost - výběr z článků

Studentka ve vzpouře

Studentka ve vzpouře

Právě před padesáti lety, v listopadu 1968, se uskutečnila okupační stávka českých studentů. Na protest proti posrpnovému vývoji společnosti do ní vstoupilo šedesát tisíc vysokoškoláků.

První den první republiky

První den první republiky

Je 28. října 1918. Ústav pro výkonnou meteorologii předpovídá polojasné, zvolna se vyjasňující počasí, teplota ve dne mírná, v noci velmi chladný, slabý vítr. První světová válka ještě neskončila. Stále čekají matky a ženy na dopis z fronty, stále docházejí strohá úřední oznámení znamenající dotek smrti. Lidé už dobře znají opakující se fráze pod titulem Válečné zprávy c. k. telegrafní korespondenční kanceláře. Toho dne přinášejí noviny navíc armádní a lodní rozkaz císaře Karla, který se dovolává kázně, věrnosti a poslušnosti. „V branné moci,“ čteme, „nacházeli odedávna všichni národové monarchie stejně svoji vlast, proto mohla vykonati tak velké věci. Doba jest plna vážných zmatků. Ty nesmějí vniknouti do vojska a loďstva.“ Proč to císař Karel připomíná právě nyní? Bojí se snad o osud Rakouska-Uherska?

Sovětská invaze 21. srpna 1968

Sovětská invaze 21. srpna 1968

Československo roku 1968. Bě­hem prvních měsíců se započal nadšený obrodný proces, jenž měl za cíl takzvaný „socialismus s lidskou tváří“, jak ho nazval Alexander Dubček, nový první tajemník ÚV KSČ. Vycházel z těžko splnitelné představy, že je možné režim, nastolený a udržovaný brutálními metodami, postupně změnit umírněnými reformami, demokratizovat a humanizovat. Optimistickou ideou byla ztráta mocenské pozice jediné strany – komunistické, nabytí politické suverenity Československa a rozpad sovětského bloku.

Debashish Chaudhuri - Ind žijící v Česku

Debashish Chaudhuri - Ind žijící v Česku

Když vešel Debashish Chaudhuri se svou ženou do jedné ze smíchovských kaváren, jako by se vše zalilo sluncem. Už dlouho jsem nepocítila takovou radost ze setkání, radost ze života, takový příval pozitivní energie… To vše je přidaná hodnota obrovské dávky talentu, umu a hlavně píle. Jen nerada jsem po hodině opouštěla tuto oázu klidu, ale zůstal mi důležitý pocit: být šťastný možná není zase taková věda…

Děti z Vesny

Děti z Vesny

Dětská léčebna Vesna v Janských Lázních v Krkonoších je jedním z největších léčebných a rehabilitačních zařízení v České republice, kde používají tzv. Vojtovu metodu při péči o děti s dětskou mozkovou obrnou a pohybovým onemocněním. Lékaři a fyzioterapeuti jsou zde přímými pokračovateli odkazu profesora Václava Vojty a rodiče zde léčených dětí si jeho metodu chválí.

Ženy v disentu

Ženy v disentu

Ačkoliv od sametové revoluce uplynula bezmála tři desetiletí, zůstávají české disidentky ve stínu mužů. Ve skutečnosti však tvořily třicet procent signatářů a staly se také klíčovými mluvčími Charty 77. „Je čas, abychom zaplnily bílá místa naší historie. Nemůžeme dál propagovat mýtus, že muži byli hybatelé pokroku směrem k revoluci, musíme si přiznat, že součástí toho byly i ženy,“ těmito slovy uvedla vedoucí projektu ŽENY V DISENTU Marcela Linková knihu BYTOVÁ REVOLTA. JAK ŽENY DĚLALY DISENT, na níž pracovala společně s Naďou Strakovou.

Psi významných osobností

Psi významných osobností

Měl skvělý původ, vynikající vzdělání, šťastnou ruku při výběru svých spolupracovníků, jedenáct bývalých prezidentů v příbuzenstvu a neteř jednoho z nich za manželku. Jestli byl někdo někdy předurčen stát se americkým prezidentem, tak to byl Franklin Delano Roosevelt. A jestli kdy některý z amerických prezidentů potřeboval onu bezpodmínečnou důvěru, oporu a něhu, kterou v mezních situacích poskytne člověku jeho pes, tak to byl on. Neboť právě tento muž musel svou zem provést hospodářskou krizí dosud nevídaných rozměrů a druhou světovou válkou. A to z invalidního vozíku. Liberály byl uctíván, konzervativci odmítán, ale všemi považován za výjimečnou osobnost.

Slasti a strasti letních bytů za první republiky

Slasti a strasti letních bytů za první republiky

Nádherná krajina, zdravý vzduch a ničím nerušený odpočinek v idylickém prostředí venkova – to byla za první republiky synonyma, která si lidé z města často spojovali s dovolenou na letních bytech. Každé léto se mnoho městských rodin vydávalo na vysněný pobyt do některého z letních letovisek. Ta jako houby po dešti rostla v okolí velkých měst. Pro rodinu to znamenalo na několik týdnů kompletně přestěhovat svou domácnost na letní byt a přizpůsobit se životu mimo město. Letním bytům v období první republiky a různým aspektům života s tím spojeným se ve své knize SLASTI A STRASTI LETNÍCH BYTŮ věnuje mladý historik Jiří Šoukal.

Stezka osobností otevřena

Stezka osobností otevřena

Osm let sázejí významné osobnosti v trojské botanické zahradě stromy. Začátkem léta byla STEZKA OSOBNOSTÍ, součást projektu KOŘENY OSOBNOSTÍ, slavnostně otevřena pro veřejnost.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 06/17

XANTYPA XANTYPA 06/17

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 11/2018

XANTYPA XANTYPA 11/2018

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne