Mág litografie

Miroslav Pošvic

„Litografie jsou pro mne dotyky a vůně, potřeba soustředění, kouzlo zhotovení kresby a tisk, atmosféra dílny. Proces zrození! Vyžaduje vnitřní soustředění, trpělivost a zapálení pro věc. To vše se spojuje se spiritualitou techniky v omamný koktejl.“

 

text Alena Laufrová, foto archiv M. Pošvice

 

posvic1jpg.jpg
Miroslav Pošvic

 

Miroslav Pošvic pochází ze Špindlerova Mlýna, vyrostl v horách, v přírodě. Už jako malý si chodil kreslit na paseky staré, vyschlé a rozpukané kořeny vyvrácených stromů. A dodnes si na svých cestách skicuje a také fotografuje, dokumentuje struktury různých přírodnin, rozmanité detaily, světlo a stín.
Mnohé motivy zpracovává kresbou, malbou i plastikou. Vyzkoušel různé grafické techniky a učarovala mu vícebarevná litografie. Litografie (z řeckého „lithos“ – kámen, „grafein“ – psát) je technika tisku z plochy, vynalezená v roce 1796 pražským rodákem Aloisem Senefeldrem. Kresba provedená speciální křídou nebo tuší na zbroušeném litografickém kameni po zaleptání kyselinou dusičnou ve vodním roztoku arabské gumy přijímá naválenou mastnou tiskařskou barvu. Princip je založen na odpuzování mastnoty a vody.

 

posvic2jpg.jpg
ZE SVĚTLA DO TMY, ZE TMY DO SVĚTLA, 2006

 


Miroslav Pošvic o litografii říká: „Nejlépe vyhovuje mému projevu. Má v sobě také pracnost a potřebu trpělivosti. Voní tradicí! Má stále silné vnitřní tajemství. Vyžaduje koncepční přístup a zároveň v sobě vždy obsahuje určitou nejistotu výsledku. Až do konce tisku prožívá člověk jisté dobrodružství a napětí. Proto je důležitá příprava a využívání zkušeností z předchozích tisků.“ Na litogra­fiích zkouší – ve spolupráci s tiskařem – jaké výtvarné možnosti a tiskařské finesy se mu nabízejí. Inspirací jsou pro něj jevy viditelné i neviditelné, ty autor označuje jako vnitřní pohyby. Tím má na mysli pocity, sledování sebe sama i těch druhých, ale i náhodná setkání, momentky. Komentuje nejrůznější situace světa vnějšího i toho uvnitř nás. Je inspirován přírodou, primitivními i složitými formami života. Ve své tvorbě se zabývá křehkými vztahy v přírodě i mezi lidmi. Překvapivé kompozice plné tajemných tvarů udivují svou rozmanitostí a fantazií. I když se vědomě nezabývá kontroverzními tématy, přesto se často na barevných polích jeho litografií odehrávají situace nepostrádající napětí. Autor tvrdí: „Nepotřebuji k práci, k chuti tvořit, k nastartování žádný konflikt. Dramatické a těžké chvíle nevyhledávám, přicházejí samy. Proto si libuji v klidných motivech. To je má cesta k nalezení vnitřního klidu.“

 

posvic3jpg.jpg
AM-MIMO, 2015

 


Litografie Miroslava Pošvice obsahují jemný vtip, nadsázku a symboliku, vedou k zamyšlení. Autorovo vnímání je stále ve střehu, je obklopen mnoha podněty, které mu dávají impuls k tvorbě dalších kompozic – s typickým tvaroslovím jemné rafinované barevnosti, v kontrastu či souladu s nejrůznějšími strukturami a tvary. Svět malých dramat, her, schválností i náhod. Divák je vtažen do autorova světa. Stále je co objevovat, není všedních motivů. Nic není řečeno naplno a jednoznačně.
V současném světě digitalizace, logicky přinášejícím úbytek rukodělné práce, stále existují umělci, kteří zasvětili své tvůrčí hledání a snažení litografii. O kameni, jenž je matricí pro budoucí tisk grafického listu,
často tvrdí, že je to záležitost alchymie. Kámen reaguje na teplotu, vlhkost vzdu­chu, má své nálady a člověku nezbývá, než jej s pokorou respektovat. Jde o jakýsi tichý dialog hlavy, srdce, ruky a materiálu. „Pro mě je nedílnou součástí grafiky matérie klasic­kých technik – u litografie kámen, tužky a křídy, tuše, štětec, terpentýn, arabská guma a další. Kouzlo zhotovení kresby a tisk. Neustálé hledání ve spojení s vnitřním světem autora.“
Josef Čapek napsal, že nikoli mistrovství, ale tajemství dělá umění uměním. Ideální je nejspíše, když se naplní vrchovatě obojí, jako je to v případě tvorby Miroslava Pošvice.

 

banner_clanek

 

 

 XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

XANTYPA 06/17 - výběr z článků

Josef Somr

Josef Somr

Pro herectví Josefa Somra se nejvíce hodí přívlastek skromné. Je stejně skromné, jako je on sám. Když jsem ho před více než dvaceti lety oslovila s prosbou, že bych ráda natočila jeho portrét do cyklu GEN, skromně mne odmítl slovy: „Alenko, já si takový film nezasloužím, já se do něj nehodím. A dokud budu soudný, chci, aby se točilo jen se mnou, ne o mně. Až jednou soudný nebudu, ty mi slíbíš, že to nenatočíš…“ Nic jsem tehdy naštěstí neslíbila. A pan Somr je ve svých úctyhodných třiaosmdesáti letech víc než soudný. Tak jsme se konečně domluvili.

Mladé myanmarské maminky

Mladé myanmarské maminky

Osmnáctiletá Moo sedí na bambusové posteli v provizorní nemocnici v uprchlickém táboře v Thajsku a v náručí drží svou teprve pětidenní dcerku. Příliš nemluví, jen tiše, se sklopenou hlavou pozoruje svého novorozence. Možná přemýšlí o všech těch změnách, které se dějí, i o těch, které ji čekají.

Joan Baezová

Joan Baezová

Své pětasedmdesátiny v lednu 2016 oslavila Joan Baezová velkolepě. Na pódium v newyorském Beacon Theatre postupně pozvala Paula Simona, Davida Crosbyho, Emmylou Harrisovou, Judy Collinsovou a další zpěváky a hudebníky včetně svého syna Gabriela, hrajícího na perkuse. Byla to oslava folku v podání jeho slavných ikon i nastupujících umělců a pochopitelně hold spoluúčinkujících i přítomného publika jedné z jeho nejvýznamnějších osobností.

Sergeant Pepper’s Lonely Hearts Club Band

Sergeant Pepper’s Lonely Hearts Club Band

„Dnes je tomu již 20 let, co seržant Pepper naučil tuto kapelu hrát. Jednou byli v módě, jindy zase ne, ale zaručeně nás pobavili. Takže můžu vám představit ten spolek, který už znáte 20 let? Kapela Klubu osamělých srdcí seržanta Peppera.“

Elim

Elim

Evropan míří na černý kontinent s představou všude přítomných slonů a za každým keřem ukrývajícím se lvem. Pak se dostane do oblasti, která spíše připomíná české louky, vinice, sady s jabloněmi a hrušněmi. Na chvíli zavřít oči a zapomenout na ten šílený let, řeknu si, že jsem někde u Mikulova a ne v Jižní Africe.

Video k červnové Xantypě

Video k červnové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Andrea Černá

Andrea Černá

Ačkoli být herečkou nebyl její vys­něný cíl a stalo se to víceméně náhodou, dnes by neměnila. Po devatenácti letech v Divadle J. K. Tyla v Plzni jako vyzrálá hereč­ka obohatila soubor pražského Di­vadla na Vinohradech. Kromě to­ho pracuje v rozhlase, televizi, zpívá, tančí, píše poezii. Andrea Černá se nebojí nových výzev, i když jejímu srdci nejblížší je přece jen stále divadlo pro jeho atmosféru.

Adam Chroust

Adam Chroust

„Pokud vám tisíc lidí řekne, že něco nedokážete, a vy se přesto rozhodnete danou věc zvládnout, rázem na jejich hlase nezáleží. Kromě touhy po dobrodružství ale musíte mít v srdci ještě něco: odvahu.“ To nenapsal žádný dobyvatel Everestu či objevitel pramenů Amazonky, ale osmadvacetiletý mladík, který sotva opustil vysokou školu. Kdyby i tzv. obyčejní lidé měli svůj erb, jistě by do něj Adam Chroust vložil právě tato dvě slova – dobrodružství a statečnost.

Bagetový král

Bagetový král

Příběh Petra Cichoně, zakladatele a majitele firem Crocodille a Bageterie Boulevard, by se dal označit jako americký sen v Čechách. Stojí za ním pečlivost, píle a trpělivost. Petr Cichoň začal jako brigádník v bistru s občerstvením na pražské Malé Straně a dnes mají jeho firmy přes miliardu obrat a zaměstnává přes tisíc zaměstanců.

Kultura - výběr z článků

Konstanty a proměny, jak je vidí

Konstanty a proměny, jak je vidí

Zatímco v létě mnohé „kulturní stánky“ spíše podřimují, galerie se těší nebývalému zájmu návštěvníků. Zejména ti, kteří přijíždějí zdaleka, v nich hledají koncentrovanou podobu regionu, jeho kulturních tradic i současných uměleckých aktivit. Lidé, kteří do výstavních síní zajdou mnohokrát za rok, tu zase vítají nové a nezvyklé dotyky s uměním, výrazně překračující obrysy dotyčné oblasti. Ředitel Moravské galerie v Brně Jan Press považuje právě službu návštěvníkům za jednu z priorit.

Klavírista Lukáš Klánský

Klavírista Lukáš Klánský

Festival Dvořákova Praha se každoročně chlubí jmény předních světových sólistů i orchestrů. Nezapomíná ale ani na výrazné mladé talenty, kteří se mohou pyšnit celou řadou úspěchů na mezinárodní scéně a mají nakročeno k zářné kariéře. Tzv. Den D Dvořákovy Prahy bude 14. září ve Dvořákově síni Rudolfina tentokrát patřit společnému koncertu klavíristy Lukáše Klánského a korejské houslistky Bomsori Kim. Koncert by neměl ujít vaší pozornosti, o těchto muzikantech ještě hodně uslyšíme.

Otec fusionismu s pověstí avantgardního muže

Otec fusionismu s pověstí avantgardního muže

Předchází jej pověst velmi avantgardního muže – koneckonců jeho zjev nezapře fakt, že je umělcem tělem i duší. Přiznám se proto, že mě poněkud překvapilo, když do mých dveří vešel muž sice s fialovou kšticí, ale s tradiční kyticí a podnosem báječných českých dvojctihodných koláčků. Povídání s ním bylo velmi příjemné, ale rozkvetl teprve tehdy, když přišla řeč na jeho lásku – fusionismus. Jeho přirozená plachost byla najednou ta tam, zaníceně mi vyprávěl o všem, co se svým milovaným uměním zažil, zažívá a ještě plánuje zažít. Koneckonců, vždyť mu bylo teprve sedmdesát…

Výstava Retro biják 60. – 90. let

Výstava Retro biják 60. – 90. let

Již klasické snímky jako VRCHNÍ, PRCHNI!, DÍVKA NA KOŠTĚTI nebo PANE, VY JSTE VDOVA! patří mezi důvěrně známá díla československé kinematografie. Téměř sedmdesát slavných filmů, seriálů a pohádek z 60. až 90. let, včetně zde uvedených, si připomeneme ve čtyřech patrech Tančícího domu, kde je od května na půl roku vystaveno přes dvě stě originálních kostýmů doplněných filmovými rekvizitami a fotografiemi.

Něco za něco

Něco za něco

Divadlo pod Palmovkou Praha

Komiks

Komiks

V souvislosti s vývojem rockové hudby panoval v minulosti v české kotlině názor, že největším nepřítelem lidstva byly rock and roll a coca cola. Přidal bych k tomu ještě jeden produkt, a tím byl komiks. Rock and roll je dnes už uznávanou veličinou coby základ hudby, která od druhé poloviny padesátých let až do současnosti poznamenala dějiny muziky i dalších uměleckých žánrů, včetně komiksu. Coca cola je dnes jednou z nejprestižnějších značek. Komiks ale o své místo na slunci paradoxně stále bojuje.

Lukáš Vondráček

Lukáš Vondráček

Navzdory mládí patří dvaatřicetiletý Lukáš Vondráček do absolutní špičky světových pianistů. V roce 2016 zvítězil na nejnáročnější pianistické soutěži Queen Elisabeth v Bruselu a jeho život dostal hvězdné obrátky.

Newyorské metro

Newyorské metro

Pán, kterému se otevřel kufr a pronásleduje úprkem své odlétající stránky rukopisu, červený zajíc, plastický podmořský svět s hejny drobných rybek a oranžových hvězdic, květy a sytě červené bobule ptačího zobu ve velikém zvětšení, sloni dovádějící na zdi, pánské a dámské klobouky, rojící se včely, liliputánské bronzové postavičky, např. žena, která si čte knihu a přitom sedí na mrtvém byznysmenovi podloženém hromadou peněz… To vše a mnohé další je zde k vidění, takže pokud jste chtěli jet metrem do umělecké galerie, nemusíte nasedat na vlak, protože už jste v ní.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 06/17

XANTYPA XANTYPA 06/17

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 078/2018

XANTYPA XANTYPA 078/2018

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne