Carlos Santana

Dítě Woodstocku

Jedním z významných a vlivných muzikantů, kteří letos slaví své kulaté životní jubileum, je Carlos Santana. Stejně jako je pestrá a různorodá jeho hudba, je pestrý i jeho původ a hudební prostředí, které ho obklopovalo a ovlivňovalo. Mnohonásobný držitel cen Grammy – jen za album SUPERNATURAL si jich odnesl devět! – i jejich latinskoamerické obdoby, dvojnásobný člen Síně slávy rock’n’rollu – jako sólista i jako člen skupiny Santana, nositel dalších ocenění. Úspěšný tvůrce a protagonista specifického rockového stylu označovaného jako latino-rock svým osudem znovu potvrdil platnost pořekadla, že štěstí přeje připraveným. Je totiž doslova dítětem hudebního festivalu ve Woodstocku.

 

text Jaroslav Císař, foto gettyimages

 

 santana1jpg.jpg

 

Vystoupil zde se svou stejnojmennou skupinou, aniž by měli na svém kontě jedinou vydanou nahrávku – a nadchli davy! Ačkoli se na našich koncertních pó­diích objevil až po listopadu 1989, byl i u nás za tzv. normalizace všudypřítomný. Koncertním provedením skladby OYE COMO VA ze slavného alba ABRAXAS skupiny Santana u nás Flamengo s Vladimírem Mišíkem bouralo koncertní sály.
Carlos Santana, plným jménem Carlos Augusto Alves Santana, se narodil 20. července 1947 v Mexiku v městečku Autlán de Navarro. Vyrůstal ale v mexicko-americkém pohraničí ve městě Tijuana, kam se rodina záhy přestěhovala. Jeho matka byla španělského původu, otec mexický indián, který vystupoval jako houslista s kapelou vyznávající styl mariachi: jedná se o mexickou lidovou hudbu přijímající podněty a postupy z populární hudby. Pod otcovým vlivem se Carlos již od útlého věku věnoval hudbě. V pěti letech se začal učit na housle, o tři roky později na kytaru. Ostatně i jeho mladší bratr Jorge se stal profesionálním muzikantem.

 

santana2jpg.jpg
Carlos Santana (vlevo) se svou kapelou na legendárním Woodstocku v srpnu 1969

 

 

Začátky
Rodina Santanových se posléze vydala na sever, až skončila v San Francisku. Samotný Carlos se stal roku 1965 naturalizovaným Američanem. Muzikálně vnímavý a nadaný hoch do sebe vstřebával různé hudební styly: po jeho příchodu do Spojených států to byli především černošští bluesmani jako B. B. King, T-Bone Walker nebo John Lee Hooker. Ve spojení s hudební tradicí, kterou převzal od svého otce, a prostředím, v němž vyrůstal, postupně vykrystalizoval jeho svérázný hudební styl, spočívající v přirozeném a obohacujícím spojení latinskoamerické a afrokubánské hudby s rockem. Pokoušeli se o to i jiní, ale v podání Carlose Santany a jeho souboru tato hudba vykvetla do nevídané krásy a síly. A také sklidila komerční úspěch. Jenže to všechno měl ještě virtuózní kytarista před sebou. Časopis Rolling Stone ho později zařadil na 20. místo v žebříčku stovky největších kytaristů všech dob.
Po absolvování střední školy potkal Carlos hráče na klávesové nástroje Gregga Rollieho, jednoho z osudových spoluhráčů své kariéry. Jednak v říjnu 1966 společně s ním založil formaci The Santana Blues Band, jednak se s přestávkou objevuje i v zatím poslední sestavě skupiny Santana, která se v roce 2016 po více než čtyřech desetiletích podílela na novém albu SANTANA IV. I svým názvem potvrzuje kontinuitu se sestavou, která v roce 1971 vytvořila dlouhohrající desku SANTANA III, jíž se fakticky uzavřela éra skupiny z období Woodstocku.
Ovšem dříve než nastaly slavné časy souboru vedeného Carlosem Santanou, došlo ke zkrácení jeho názvu na pouhé příjmení jeho lídra, a než se kytarista rozhodl pro dráhu muzikanta na plný úvazek, předcházela tomu tvrdá učednická léta. Nejdříve hrál v San Francisku s jednou místní kapelou, jež obohatila jeho jazzové a folkové cítění. Absolvoval rovněž období umývače nádobí a působil jako pouliční muzikant, tzv. busker. Jeho hra na kytaru však přitahovala pozornost. V únoru 1969 hostoval na koncertě dvou hudebních veličin – Al Koopera a Mikea Bloomfielda. Jejich úžasné instrumentální improvizace jsou zachyceny na albu THE LIVE ADVENTURES OF AL KOOPER AND MIKE BLOOMFIELD. V předmluvě k biografii Mikea Bloomfielda Carlos Santana napsal, že ho považoval za svého učitele a klíčovou hudební osobnost.
To už ovšem zavětřila i mocná firma CBS/Columbia a nabídla Santanovi i jeho skupině nahrávací smlouvu. Soubor, produkující dráždivě synergickou směs několika hudebních stylů, se pustil do práce v období krátce před zmiňovaným památným festivalem ve Woodstocku. Carlos však stále nebyl s výsledkem dostatečně spokojený, a tak sestavu kapely podstatně měnil. A právě v této fázi hudebního vývoje skupiny Santana došlo k osudovému zlomu, který se zpravidla každému umělci naskytne pouze jednou za život.

 

banner_predplatne_clanek

 

Woodstock
Billu Grahamovi, manažerovi a zároveň velkému fanouškovi kapely, se podařilo pro tuto hudební partu vyjednat vystoupení na festivalu hudby a umění ve Wood­stocku. Pro většinu návštěvníků představovala velkou hudební neznámou.
Na skupinu Santana měla přijít řada druhý den festivalu (konal se nakonec v Bethelu) v sobotu 16. srpna 1969. Muzikanti se dopravili na místo vrtulníkem už v jedenáct hodin dopoledne a zjistili, že mají vystoupit až v osm večer. Doporučení, aby si zatím odpočinuli a bavili se po svém, vzal zvláště Carlos Santana doslova. Jak sám později potvrdil, dopřál si trochu drogy – meskalinu. Když prý byl v nejlepším, nějaký chlápek mu řekl: „Heleďte, jestli okamžitě nepůjdete na pódium, tak už si nezahrajete.“ Prostě i tuhle vele-akci provázel chaos. Muzikanti tedy nastoupili na pódium, pod nímž vyrůstala masa pouze rockových fanoušků. Podle Gregga Rolieho jich mohlo být tak kolem půl milionu. Vidět prý bylo prvních deset dvacet tisíc, pak už jen oceán vlasů a rukou. Kdyby prý tušil, jak to bude vypadat, byl by nejspíš vystrašený k smrti. Podobně vzpomínal i bubeník Michael Shrieve. Připadal si prý jako na pláži. Lidské moře se rozlévalo, kam jen oko dohlédlo.

 

 

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 27. 6. 2017. Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

XANTYPA 078/17 - výběr z článků

Soňa & Zuzana Norisovy

Soňa & Zuzana Norisovy

Jedna se chtěla stát zdravotní sestrou, druhá řeholní. Nakonec však sestry Norisovy žijí tak, jak jim předpověděla je­jich babička.

Nádraží Liège-Guillemins

Nádraží Liège-Guillemins

Ať si to uvědomujeme, či nikoli, architektura ovlivňuje naše životy. Jsou stavby, kolem nichž projdeme bez povšimnutí, jiné nás pro změnu mohou rozčílit. Naštěstí existují i taková architektonická díla, která nás osloví, něčím nezachytitelným přitáhnou naši pozornost a pak promluví naléhavým hlasem k našemu nitru. Takovou stavbou je bezesporu i vlakové nádraží v belgickém Liège (Lutychu), jejímž autorem je španělský architekt Santiago Calatrava.

V krajině lovců mamutů

V krajině lovců mamutů

Pálava – pahorky porostlé vinicemi, kamenné zříceniny na temenech kopců, útulné uličky s vinnými sklepy, a to vše pod sytě modrým nebem. Toskánsko severně od Alp. Místo, které nesporně má genia loci. Tento kout jižní Moravy se před třiceti tisíci lety stal domovem lovců mamutů. Archeologické nálezy z Dolních Věstonic a Pavlova z období gravettienu patří dnes mezi světové unikáty nevyčíslitelné kulturní hodnoty.

Harvey Keitel

Harvey Keitel

Americký herec Harvey Keitel navštívil karlovarský filmový festival už dvakrát. Podruhé předloni, kdy tu uvedl Sorrentinovo podobenství MLÁDÍ (2015) o dvou stárnoucích umělcích, kteří rekapitulují své životy v mondénním sanatoriu. Představitele drsňáků i bohorovných snílků jsem pozoroval na závěrečném večírku v hotelu Pupp. Spokojeně seděl v křesle a s pýchou v očích sledoval, jak se jeho manželka vlní na parketu. Působil šťastně, jako pravý opak bezradného filmaře, kterého zosobnil v Sorrentinově filmu.

Dědkovské rady

Dědkovské rady

Jsou lidé, kteří sbírají léčivé byliny a suší si je pro zdraví vlastní osoby a svých blízkých. Já sbírám léčivé rady, které ale nechci sušit jen pro sebe, nýbrž se hodlám o ně podělit s vámi, milé čtenářky a milí čtenáři.

Řek Zorba z Rejvízu

Řek Zorba z Rejvízu

Jako černý drahokam je do klínu Jeseníků vsazeno temné jezero, podle pověstí prý spojené s mořem. Kolem se zvedají stromy staré jako svět. A rejvízská rašelina omamně voní. V mlze u jezera téměř nelze rozeznat postavu muže, pro něhož má toto bájné místo zvláštní význam.

Bohové a ornamenty Jana Hachrana

Bohové a ornamenty Jana Hachrana

Jan Hachran je mladý umělec a výtvarník, jehož tvorba vychází zejména z mystiky a mytologie. Jedná se o jakousi kombinaci ornamentů, květin a symbolů, které se proplétají s dávnými bohy, bohyněmi, svatými i jinými mytickými postavami. Toto pojetí označuje jako magický ornamentalismus a jeho hlavní inspirací jsou velcí umělci secese.

Zdeňka Žádníková Volencová

Zdeňka Žádníková Volencová

Zdeňka Žádníková Volencová je nejen herečka Dejvického divadla, ale i moderátorka, recitátorka, spisovatelka, flétnistka, ředitelka nadačního fondu. Především je ovšem matka čtyř dětí. Jak vidíte, nespokojí se s málem.

Kateřina Veselá

Kateřina Veselá

MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., žena, která pomohla za svůj dosavadní život přivést na svět přes dva tisíce dětí. Vlastní má dvě – dceru a syna. Každodenně se snaží plnit sny mnoha párům, kterým příroda neposkytla štěstí mít dítě přirozenou cestou. Když se rozhodovala, co bude v životě dělat, snila o tom, že bude úspěšnou novinářkou či dokumentaristkou. Život jí však ukázal jinou cestu, po které se rozhodla nakonec jít. Dnes vlastní jednu z největších reprodukčních klinik v Česku, brněnskou Repromedu. Jaké to je žít ve světě pipet, zkumavek, plnit lidem sny a kam směřuje dnešní reprodukční medicína, tak i na to jsme jí zeptali.

Ladislav Smoček

Ladislav Smoček

Poněkud záhadná postava dramatika, scenáristy a režiséra židovského původu Lea Birinského a jeho hra z roku 1912 o psychopatologii revolucionářství a vyžírkovství mocných vyvolala už podruhé zájem režiséra Ladislava Smočka. Na scéně pražského Činoherního klubu s hereckým ansámblem, jenž tvoří Petr Nárožný, Marika Procházková, Ondřej Vetchý, Pavel Kikinčuk, Dana Černá, Jaromír Dulava, Honza Hájek, Vladimír Kratina, Stanislav Zindulka či Nela Boudová, rozehrál šarádu blbosti a velikášství, při níž člověk chvílemi neví, může-li se jen úlevně smát, anebo se má zase začít strachovat. Neboť hrabivost je věčná a lidská hloupost nekonečná.

Osobnosti - výběr z článků

Marie Curie-Skłodowska

Marie Curie-Skłodowska

Jako vůbec první ženě na světě jí byla v roce 1903 udělena Nobelova cena. Za fyziku. O osm let později k ní přibyla druhá, tentokrát za chemii. Pouze čtyři osobnosti se mohou honosit dvěma Nobelovými cenami, a jen jedna z nich je žena – Marie Curie-Skłodowska. Vědkyně, která obětavě pomáhala raněným během první světové války, se narodila před sto padesáti lety, 7. listopadu 1867.

Filip Barankiewicz

Filip Barankiewicz

Baletní soubor Národního divadla je největším a nejproslulejším tanečním tělesem v České republice, jehož založením (1883) vznikla souvislá vývojová tradice českého profesionálního tance. Prvním baletním mistrem byl Václav Reisinger, o sto let později Vlastimil Harapes a posledních patnáct let Petr Zuska. Po jeho ohlášeném odchodu se do výběrového řízení přihlásil i renomovaný polský tanečník Filip Barankiewicz, známý mimo jiné svojí brilantní klasickou výbavou.

Vzpomínání Michaely Bendové

Vzpomínání Michaely Bendové

Zavřu oči a vidím naše první setkání tak barvitě a živě, jako by to bylo včera. Do kavárny DISK na DAMU vchází žena, sněhobílé vlasy, velké oříškové oči. Je si vědoma každého svého kroku a cítí každé oko, které na ni pohlédne. Neznáme se, ale mám pocit, jako bych na ni čekala celý život. Když jsme se konečně našly, cítila jsem obrovskou úlevu a radost, že už nejsem sama a mám na světě někoho, kdo se na mě podívá a ví, a Miška Bendová vždycky ví! Otevřela mi srdce, umožnila mi dýchat a pomáhá mi splnit můj životní sen. Je to moje herecká maminka.

Jaroslav Hutka

Jaroslav Hutka

Jaroslav Hutka, známý folkový zpěvák a také jedna z prvních českých „mániček“, oslavil nedávno sedmdesátku. A také mu, vedle celé série archivních nahrávek, vyšlo zcela nové, aktuální album V ROZPITÝCH BARVÁCH, na němž představil tucet nových písní, zabývajících se tématy poněkud vážnějšími, než u něj bývá obvyklé. Parodie, humor, láska (skladba NEPŮJDU DO NEBE je jedinou výjimkou) a jinotaje se vytratily; převládají písně melancholické, hloubavé, zamyšleně hledající v nedávné i dávné české minulosti důvody současného stavu.

Lenny

Lenny

Je krásná, ve svém oboru velmi úspěšná, lidé ji mají rádi. Co víc si může interpret přát. Snad jen maličkost: aby mu to co nejdéle vydrželo. A já se k tomu přání připojuji, protože si myslím, že si zpěvačka Lenny úspěch zaslouží. Její album HEARTS je velmi povedené.

Tomáš Sedláček

Tomáš Sedláček

S Tomášem jsme měli tu čest poprvé vést rozhovor v roce 2013, kdy byl hostem konference BANALITA DOBRA v rámci prvního Evropského dnu Spravedlivých. Uchvátil nás svými inspirujícími myšlenkami a nestandardním vystupováním. Po čtyřech letech nastal čas si s ním popovídat znovu o aktuálních otázkách týkajících se budoucnosti a velkých změn, které nás čekají v souvislosti s umělou inteligencí a digitalizací průmyslu.

Celeste Rizvana Buckingham

Celeste Rizvana Buckingham

Pod exotickým jménem se skrývá mladá zpěvačka americko-švýcarského původu, jejíž přerod z finalistky v Super Star nabyl nebývalých rozměrů. Mezinárodní úspěch v žebříčku Top 100, MTV, Radio Disney. Píše texty, skládá hudbu, studuje hudbu a psychologii a zajímá se o budoucnost dětí. V českém filmu BAJKEŘI se zhostila herecké role.

Thom Artway

Thom Artway

Začínal jako pouliční zpěvák. Angličané mají pro něj výraz busker. Připomínám to proto, že ačkoli se Thom Artway na­rodil na Moravě, zpívá výhradně anglicky. Za loňské, debutové album HEDGEHOG byl letos oceněn dvěma Anděly. Zdá se, že se rodí nová hvězda.

Václav Neužil

Václav Neužil

S hercem Dejvického divadla Václavem Neužilem (*1979) se známe dlouho. Na mezinárodním festivalu divadelních škol Encounter/Setkání v Brně jsem jako předseda poroty měl ve finále vyhlásit výsledky; celé to bylo pojednáno jako dramatická situace a k ruce mi byl přidělen v roli asistenta student Divadelní fakulty JAMU Václav Neužil, jehož bezprostřední suverenita poněkud uvolnila moji jevištní křeč. Režíroval nás adept této profese Pavel Baďura, nemýlím-li se…

Andy Warhol: Gigant

Andy Warhol: Gigant

Ve filmu DOBRÝ DEN, PANÍ CAMPBELLOVÁ! se herečka Gina Lollobrigida, která předstírá, že je válečnou vdovou po neexistujícím kapitánu Campbellovi, přizná, že si své jméno vybrala podle Campbellovy polévky v plechovce. Druhé americké slovo, které znala, byla Coca-Cola, a jak namítla, Cocacolová se pochopitelně jmenovat nemohla. Možná, že málo scházelo, aby se jeden z nejslavnějších umělců 20. století, Andy Warhol, potýkal se stejným problémem. Totiž kdyby se jeho otec, mající strach z vojenské služby, neodhodlal v roce 1909 emigrovat do Ameriky, na východním Slovensku v rusínské komunitě by asi moc amerických výrazů k dispozici nebylo. Nakonec ani matka Andyho Warhola, která se o něho a jeho dva bratry starala v době, kdy otec pracoval jako horník v Západní Virginii, se nikdy anglicky náležitě nenaučila. Zajímavé je, že oba zmíněné objekty, jak Campbellova polévka v plechovce, tak Coca-Cola, se staly jedněmi z nejprezentovanějších ve Warholově tvorbě.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 078/17

XANTYPA XANTYPA 078/17

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 11/17

XANTYPA XANTYPA 11/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne