Zdeňka Žádníková Volencová

Na prvním místě jsou děti

Zdeňka Žádníková Volencová je nejen herečka Dejvického divadla, ale i moderátorka, recitátorka, spisovatelka, flétnistka, ředitelka nadačního fondu. Především je ovšem matka čtyř dětí. Jak vidíte, nespokojí se s málem.

 

text Vašek Vašák, foto Vojtěch Vlk a archiv Dejvického divadla

 

volencova1jpg.jpg

 

Váš tatínek proslul jako vědec a spoluvynálezce zdravotnických prostředků…
Stentů. To jsou prostředky, které se voperují člověku třeba do jícnu nebo do hrtanu – když má rakovinu a dusí se – nebo do cév. Jeho firma vznikla proto, že výrobky ze zahraničí byly nesmírně drahé, tak je tatínek vylepšil a nabídl českým nemocnicím jejich levnější, český ekvivalent.
Kolik má takový vynálezce titulů před a za jménem?
Pro tatínka to není podstatné, ale pokud si pamatuji, tak je doc. RNDr. PharmDr. Karel Volenec, CSc., moje děti mu zkráceně říkají Děda Vševěda.
To vám nasadil laťku hodně vysoko…
Až ve čtyřiceti letech jsem se s ním konečně přestala poměřovat. Jsem jen magistra. V titulech štěstí neleží.
Šla vám ve škole fyzika?
Fyzika mi nešla vůbec. Naštěstí mě měl fyzikář rád a před tabulí mi vždycky trochu napovídal, takže jsem to uhrála za dvě. Uměla jsem totiž teorii nazpaměť. Pamatuju si, jak byl můj tatínek nešťastný, že právě on má tak tupé dítě na fyziku. Moje maminka učila zase matematiku, takže to se mnou doma neměli moji nadaní rodiče jednoduché.
Vynalezl tatínek něco i pro doma? Třeba do kuchyně?
Tatínek si umí uvařit jen čaj a vajíčka. Ale dovede opravit traktor, zavést elektřinu, omítnout barák nebo létat letadlem… a nedávno si udělal průkaz strojníka na bagr, protože nesmírně rád bagruje.
Rád bych se vrátil k tomu letadlu…
Má dvoumístné letadlo Dynamik, které si pořídil jako pracovní prostředek, protože když se dusí pacient v Bratislavě, tak tam přistane i se stentem za půl hodiny. Chtěl být vojenským pilotem, ale když to řekl své mamince, dostal za uši s tím, že bude doma v Sušici lékárníkem. No a při stu­diích farmacie v Hradci Králové potkal moji maminku, která tam chodila na vysokou školu pedagogickou – a ejhle, po třech měsících čekala malou Zdeničku. Takže já jsem plod velké kolejní lásky a jsem naší babičce za tu mateřskou manipulaci zpětně vděčná.

 

volencova2jpg.jpg
S Davidem Novotným v inscenaci Racek

 


Žila jste leckde. Jste spíš venkovský nebo městský člověk?
Venkovský. V Hradci jsme bydleli kousek od lesa, dnes bydlím u Dobříše, vystrčím nos a jsem taky v lese.
Jaká byla posloupnost: napřed jste tam postavili dům a pak jste měli děti?
Když jsme stavěli, tak už jsem čekala dru­­hou dceru. Tři roky jsme bydleli v Mníšku pod Brdy, protože se stavba domu protáhla.
Pěstujete něco na zahrádce?
Bylinky, cukety, mrkev, salát, borůvky, rybíz. V létě děti vylítnou ráno rovnou z postele očesat keře.
Šest lidí pohromadě je dost. Jak je pro vás důležitá láska?
Láska je pro mě podstatná, ale někdy to s ní není snadné. Po čtyřicítce se pohled na to, jak vnímáte svět a jak svět vnímá vás, mění.
Podoby lásky se s věkem proměňují…
Jistě. V sedmnácti se do sebe vpíjíte někde na zastávce, kdežto v padesáti už vám stačí držet se za ruku. Já vnímám lásku hodně fyzicky. Děti stále vyžadují dotyky, takže po mně v podstatě „pořád někdo leze“. Hlavně ty menší. A pak přijdou starší holky: „Teď chceme my, uvolněte prostor.“ Na mě se doma stojí podle pořadníků fronty.

 

banner_predplatne_clanek


Byla jste na mazlení zvyklá z dětství?
Moji rodiče byli v projevování fyzického citu skoupí, bylo to dáno jejich až spartánskou výchovou. Já jsem sice naprogramovaná podobně, ale vědomě jdu proti tomu, takže své děti oňuňávám, hladím, chválím.
Mazlí se i vaše nejstarší dcera, které už bude patnáct?
Ano, a je důležité ji neodmítat. Na mazlení máme sobotu, kdy nemusíme vstávat, povalujeme se v pyžamech a povídáme si.
Zkoušejí naopak na vás děti, co vydržíte, aby posunuly mantinely?
To je přirozené. Musíme být důslední. Je dobře, když je člověk přísný. Teď, když už nemáme jen dvě děti, ale čtyři, nám na ně někdy zbývá méně energie, a i proto si myslím, že by měli mít děti mladí lidé. Starší rodič v důsledku úbytku sil svému potomkovi leccos dovolí, což není dobře. Starší dcery nás někdy ve vztahu k mladším napomínají: „Nepovol jim to, víš, jak to dopadne.“ Z jejich úst to zní legračně, ale mají pravdu.
Zeptaly se vás už děti na duši?
Často se na tohle téma bavíme s přáteli a starší děti poslouchají a vytvářejí si názor.
A co hovory o smrti?
Nedávno se mě někdo ptal, co je pro mě nejhorší, a já odpověděla, že se třeba nebojím vlastní smrti.

 

volencova3jpg.jpg


Když je člověk mladý, tak na ni většinou nemyslí…
Já věřím v určitou danost osudu. Horší by bylo, kdyby se něco stalo mým dětem. Tu bolest bych asi neunesla, přestože vím, že tělo je jen fyzická forma, kdežto duše a karmy se vracejí, takže když budete ubližovat, bude vám ublíženo.
Umíte se omluvit?
Nejsem ideální matka, taky mi ujedou nervy, ale jsem schopná pak přijít a říct: promiň.
I manželovi? 

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 27. 6. 2017. Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

XANTYPA 078/17 - výběr z článků

Soňa & Zuzana Norisovy

Soňa & Zuzana Norisovy

Jedna se chtěla stát zdravotní sestrou, druhá řeholní. Nakonec však sestry Norisovy žijí tak, jak jim předpověděla je­jich babička.

Nádraží Liège-Guillemins

Nádraží Liège-Guillemins

Ať si to uvědomujeme, či nikoli, architektura ovlivňuje naše životy. Jsou stavby, kolem nichž projdeme bez povšimnutí, jiné nás pro změnu mohou rozčílit. Naštěstí existují i taková architektonická díla, která nás osloví, něčím nezachytitelným přitáhnou naši pozornost a pak promluví naléhavým hlasem k našemu nitru. Takovou stavbou je bezesporu i vlakové nádraží v belgickém Liège (Lutychu), jejímž autorem je španělský architekt Santiago Calatrava.

V krajině lovců mamutů

V krajině lovců mamutů

Pálava – pahorky porostlé vinicemi, kamenné zříceniny na temenech kopců, útulné uličky s vinnými sklepy, a to vše pod sytě modrým nebem. Toskánsko severně od Alp. Místo, které nesporně má genia loci. Tento kout jižní Moravy se před třiceti tisíci lety stal domovem lovců mamutů. Archeologické nálezy z Dolních Věstonic a Pavlova z období gravettienu patří dnes mezi světové unikáty nevyčíslitelné kulturní hodnoty.

Harvey Keitel

Harvey Keitel

Americký herec Harvey Keitel navštívil karlovarský filmový festival už dvakrát. Podruhé předloni, kdy tu uvedl Sorrentinovo podobenství MLÁDÍ (2015) o dvou stárnoucích umělcích, kteří rekapitulují své životy v mondénním sanatoriu. Představitele drsňáků i bohorovných snílků jsem pozoroval na závěrečném večírku v hotelu Pupp. Spokojeně seděl v křesle a s pýchou v očích sledoval, jak se jeho manželka vlní na parketu. Působil šťastně, jako pravý opak bezradného filmaře, kterého zosobnil v Sorrentinově filmu.

Kateřina Veselá

Kateřina Veselá

MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., žena, která pomohla za svůj dosavadní život přivést na svět přes dva tisíce dětí. Vlastní má dvě – dceru a syna. Každodenně se snaží plnit sny mnoha párům, kterým příroda neposkytla štěstí mít dítě přirozenou cestou. Když se rozhodovala, co bude v životě dělat, snila o tom, že bude úspěšnou novinářkou či dokumentaristkou. Život jí však ukázal jinou cestu, po které se rozhodla nakonec jít. Dnes vlastní jednu z největších reprodukčních klinik v Česku, brněnskou Repromedu. Jaké to je žít ve světě pipet, zkumavek, plnit lidem sny a kam směřuje dnešní reprodukční medicína, tak i na to jsme jí zeptali.

Ladislav Smoček

Ladislav Smoček

Poněkud záhadná postava dramatika, scenáristy a režiséra židovského původu Lea Birinského a jeho hra z roku 1912 o psychopatologii revolucionářství a vyžírkovství mocných vyvolala už podruhé zájem režiséra Ladislava Smočka. Na scéně pražského Činoherního klubu s hereckým ansámblem, jenž tvoří Petr Nárožný, Marika Procházková, Ondřej Vetchý, Pavel Kikinčuk, Dana Černá, Jaromír Dulava, Honza Hájek, Vladimír Kratina, Stanislav Zindulka či Nela Boudová, rozehrál šarádu blbosti a velikášství, při níž člověk chvílemi neví, může-li se jen úlevně smát, anebo se má zase začít strachovat. Neboť hrabivost je věčná a lidská hloupost nekonečná.

Tomáš Šebek

Tomáš Šebek

Letos v březnu se český chirurg Tomáš Šebek vrátil již z páté mise mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. Své zkušenosti se zachraňováním lidských životů v mnohdy drastických podmínkách popsal se skromností i humorem sobě vlastním ve dvou úspěšných knihách. Třetí by měla vyjít letos na podzim.

Carlos Santana

Carlos Santana

Jedním z významných a vlivných muzikantů, kteří letos slaví své kulaté životní jubileum, je Carlos Santana. Stejně jako je pestrá a různorodá jeho hudba, je pestrý i jeho původ a hudební prostředí, které ho obklopovalo a ovlivňovalo. Mnohonásobný držitel cen Grammy – jen za album SUPERNATURAL si jich odnesl devět! – i jejich latinskoamerické obdoby, dvojnásobný člen Síně slávy rock’n’rollu – jako sólista i jako člen skupiny Santana, nositel dalších ocenění. Úspěšný tvůrce a protagonista specifického rockového stylu označovaného jako latino-rock svým osudem znovu potvrdil platnost pořekadla, že štěstí přeje připraveným. Je totiž doslova dítětem hudebního festivalu ve Woodstocku.

Léto na zámku Loučeň

Léto na zámku Loučeň

Rumcajsovo výročí si připomenou i na zámku Loučeň. Na srpen zde připravují zážitkový program ČESKÉ POHÁDKOVÉ LÉTO, v němž budou hrát Rumcajs, Manka a Cipísek hlavní roli. „Loučeň je častým výletním cílem naší rodiny, děti to tam milují a člověk se tam nenudí celý den, proto mě o to víc těší, že se mi podařilo navázat spolupráci. Veškeré doprovodné akce tam připravují s maximální péčí, takže jsem věděla, že i tátovy figurky zde budou v nejlepších rukou. Nyní se přípravy dokončují a těším se na finále,“ říká Marina Odvárková, dcera Radka Pilaře.

Vary ve vašem kině

Vary ve vašem kině

Nedostanete se letos na filmový festival do Karlových Varů? Nesmutněte, když ne­může Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi, tedy v tomto případě do kina, a to díky akci Vary ve vašem kině, jejíž první ročník se osvědčil už loni.

Osobnosti - výběr z článků

Ladislav Smoček

Ladislav Smoček

Poněkud záhadná postava dramatika, scenáristy a režiséra židovského původu Lea Birinského a jeho hra z roku 1912 o psychopatologii revolucionářství a vyžírkovství mocných vyvolala už podruhé zájem režiséra Ladislava Smočka. Na scéně pražského Činoherního klubu s hereckým ansámblem, jenž tvoří Petr Nárožný, Marika Procházková, Ondřej Vetchý, Pavel Kikinčuk, Dana Černá, Jaromír Dulava, Honza Hájek, Vladimír Kratina, Stanislav Zindulka či Nela Boudová, rozehrál šarádu blbosti a velikášství, při níž člověk chvílemi neví, může-li se jen úlevně smát, anebo se má zase začít strachovat. Neboť hrabivost je věčná a lidská hloupost nekonečná.

Tomáš Šebek

Tomáš Šebek

Letos v březnu se český chirurg Tomáš Šebek vrátil již z páté mise mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. Své zkušenosti se zachraňováním lidských životů v mnohdy drastických podmínkách popsal se skromností i humorem sobě vlastním ve dvou úspěšných knihách. Třetí by měla vyjít letos na podzim.

Carlos Santana

Carlos Santana

Jedním z významných a vlivných muzikantů, kteří letos slaví své kulaté životní jubileum, je Carlos Santana. Stejně jako je pestrá a různorodá jeho hudba, je pestrý i jeho původ a hudební prostředí, které ho obklopovalo a ovlivňovalo. Mnohonásobný držitel cen Grammy – jen za album SUPERNATURAL si jich odnesl devět! – i jejich latinskoamerické obdoby, dvojnásobný člen Síně slávy rock’n’rollu – jako sólista i jako člen skupiny Santana, nositel dalších ocenění. Úspěšný tvůrce a protagonista specifického rockového stylu označovaného jako latino-rock svým osudem znovu potvrdil platnost pořekadla, že štěstí přeje připraveným. Je totiž doslova dítětem hudebního festivalu ve Woodstocku.

Alice Flemrová

Alice Flemrová

Neapolská tetralogie Eleny Ferrante GENIÁLNÍ PŘÍTELKYNĚ, jež je příběhem dvou dívek, respektive žen – Eleny a Lily a jejich přátelství, zasazeným do Itálie padesátých až osmdesátých let minulého století, se stala světovým bestsellerem. Nejde o umělou marketingovou bublinu, ty knížky lidé opravdu čtou, nadšeně o nich mluví a navzájem si je doporučují. U nás vyšly zatím dva díly, na třetí se můžeme těšit v říjnu. Přeložila je naše přední překladatelka z italštiny Alice Flemrová.

Aretha Franklin

Aretha Franklin

Královna soulu, zároveň první žena uvedená do rokenrolové síně slávy – to je Aretha Franklin. Letos pětasedmdesátiletá umělkyně ověnčená předlouhou řadou ocenění a titulů svou kariéru zvolna uzavírá. Poslední album vydala v roce 2014, koncertních vystoupení plánuje jen velmi omezený počet. Šanci vidět ji naživo však mají pouze na severoamerickém kontinentu. Po dramatickém zážitku v roce 1984 totiž odmítá nastoupit do letadla.

Harvey Keitel

Harvey Keitel

Americký herec Harvey Keitel navštívil karlovarský filmový festival už dvakrát. Podruhé předloni, kdy tu uvedl Sorrentinovo podobenství MLÁDÍ (2015) o dvou stárnoucích umělcích, kteří rekapitulují své životy v mondénním sanatoriu. Představitele drsňáků i bohorovných snílků jsem pozoroval na závěrečném večírku v hotelu Pupp. Spokojeně seděl v křesle a s pýchou v očích sledoval, jak se jeho manželka vlní na parketu. Působil šťastně, jako pravý opak bezradného filmaře, kterého zosobnil v Sorrentinově filmu.

Soňa & Zuzana Norisovy

Soňa & Zuzana Norisovy

Jedna se chtěla stát zdravotní sestrou, druhá řeholní. Nakonec však sestry Norisovy žijí tak, jak jim předpověděla je­jich babička.

Andrea Černá

Andrea Černá

Ačkoli být herečkou nebyl její vys­něný cíl a stalo se to víceméně náhodou, dnes by neměnila. Po devatenácti letech v Divadle J. K. Tyla v Plzni jako vyzrálá hereč­ka obohatila soubor pražského Di­vadla na Vinohradech. Kromě to­ho pracuje v rozhlase, televizi, zpívá, tančí, píše poezii. Andrea Černá se nebojí nových výzev, i když jejímu srdci nejblížší je přece jen stále divadlo pro jeho atmosféru.

Adam Chroust

Adam Chroust

„Pokud vám tisíc lidí řekne, že něco nedokážete, a vy se přesto rozhodnete danou věc zvládnout, rázem na jejich hlase nezáleží. Kromě touhy po dobrodružství ale musíte mít v srdci ještě něco: odvahu.“ To nenapsal žádný dobyvatel Everestu či objevitel pramenů Amazonky, ale osmadvacetiletý mladík, který sotva opustil vysokou školu. Kdyby i tzv. obyčejní lidé měli svůj erb, jistě by do něj Adam Chroust vložil právě tato dvě slova – dobrodružství a statečnost.

Václav Bedřich

Václav Bedřich

Je podepsán pod těmi nejlepšími Večerníčky. Kdo by neznal POHÁDKY OVČÍ BABIČKY, ŠTAFLÍKA A ŠPAGETKU, O MAKOVÉ PANENCE A MOTÝLU EMANUELOVI, ŘÍKÁNÍ O VÍLE AMÁLCE, MAXIPSA FÍKA, O ZVÍŘÁTKÁCH PANA KRBCE nebo BOBA A BOBKA – KRÁLÍKY Z KLOBOUKU. Režíroval i znělku VEČERNÍČKU, která děti, a nejen je, přivolává k televizním obrazovkám nepřetržitě od roku 1965. Za svůj život natočil 357 kreslených, ploškových i loutkových animovaných filmů, které získaly řadu cen u nás i ve světě. Pro Xantypu na něj zavzpomínala jeho dcera Uljana Jiravová.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 078/17

XANTYPA XANTYPA 078/17

Obsah vydání

Aktuální vydání XANTYPY
Vám rádi zašleme poštou.

Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Inzerce
banner_predplatne