Bohové a ornamenty Jana Hachrana

Jan Hachran je mladý umělec a výtvarník, jehož tvorba vychází zejména z mystiky a mytologie. Jedná se o jakousi kombinaci ornamentů, květin a symbolů, které se proplétají s dávnými bohy, bohyněmi, svatými i jinými mytickými postavami. Toto pojetí označuje jako magický ornamentalismus a jeho hlavní inspirací jsou velcí umělci secese.

 

hachran2jpg.jpg 

 

Text a foto Kristýna Uxová

 

Jste zakladatelem magického ornamentalismu, můžete nám o tomto směru něco říci?

Magický ornamentalismus je něco, co by se s trochou nadsázky dalo nazvat novým uměleckým směrem, který v sobě spojuje ornamentální pojetí plochy obrazu společně s tématy čerpanými z mystiky, mytologie, symboliky a historie. Proto ta dvě slova, tedy magický ornamentalismus, jenž tuto podstatu poměrně přesně vystihují. Jde především o návrat jisté líbivé estetiky do umění, ale zároveň i o pokus pozitivně na člověka působit pomocí výtvarné tvorby a symbolů. Všechny tyto teze jsou shrnuty do takzvaných sedmi pilířů magického ornamentalismu:
1) vytvořit pomyslný průsečík mezi třemi světy: světem mýtů, legend, mystiky a esoteriky, světem přírody a světem snů, krásy a vizí lidského ducha
2) vytváření pěkných a esteticky hodnotných věcí
3) spojení mystiky a duchovna s uměním
4) alchymistický pokus o přeměnu a všeobecné povznesení lidstva jako celku
5) ochrana a rozvíjení židovsko-křesťansko-antické kultury a její přiblížení všem lidem na světě, kteří by o ni měli zájem
6) snaha o to, aby všechny předměty, které člověka obklopují, byly esteticky co nejhodnotnější a aby spolu co nejvíce souzněly
7) podpora vlasteneckých hodnot a reflexe vlasteneckých témat v umění

Týká se tento styl pouze výtvarného umění?

Ze začátku tomu tak bylo, ale jak člověk získává čím dál více zkušeností a podnětů ze svého okolí, rozhodl jsem se kromě zlacených sítotisků navrhovat šperky a doplňky, jako jsou manžetové knoflíčky nebo odznáčky do klopy, které jsem spojil s tradiční symbolikou, jež má spojitost i s naší zemí a její historií. Já osobně jsem patriot a mám rád svou zemi, což mě vedlo k tomu, že chci navázat i na tradiční řemesla, jež tu byla po staletí, například sklářství. Spolupracuji s jednou severočeskou sklárnou, která mi vyrábí sklo podle mých návrhů, a také vytvářím loga na domy v tomto duchu. Dokonce jsem byl osloven, abych vytvořil návrh fasády, a ten byl v Praze realizován. Navrhuji i dámské šátky s tematikou bohyní a mám za sebou několik knižních ilustrací.

 

hachranjpg.jpg

 

Můžete zmínit nějaké úspěchy na výtvarném poli doma nebo v zahraničí?

Asi největším úspěchem je zatím ocenění, které jsem získal na mezinárodním výtvarném veletrhu Ateliér ART Fest – druhá cena v kategorii kresba, čehož si velmi cením, neboť tento veletrh má u nás i ve světě opravdu dobré jméno a každý rok se na něj sjíždějí stovky umělců z mnoha zemí světa. Kromě toho se mé obrazy nacházejí již v několika soukromých sbírkách doma i v zahraničí, čehož si velmi vážím.

Používáte opravdu nezvyklou uměleckou techniku, mohl byste ji čtenářům přiblížit?

Jedná se o sítotisk na zlatou fólii, což je technika, která využívá tradičního sítotisku, tedy pracuje se s každou barvou jednotlivě a postupně se nanášejí, čímž se skládá výsledný barevný obraz; jediný rozdíl je v tom, že jako podklad, na který se tiskne, neslouží jen čistý papír, ale zlatá tiskařská fólie nalepená za dané teploty i jiných podmínek na karton. Teprve na ni se tiskne a tam, kde není nanesena žádná barva, zlatý povrch prosvítá a celkově se tím vytváří výsledný efekt, jenž připomíná zlacenou ikonu.

 

banner_predplatne_clanek

 

Na vašich stránkách jsme se dozvěděli, že jste se účastnil několika charitativních projektů na pomoc lidem v naší zemi. Plánujete v tomto ohledu něco dalšího do budoucna?

Ano, souvisí to i s několika filozofickými pilíři magického ornamentalismu, konkrétně hlavně s tím, který říká, že by mělo jít o jakýsi alchymistický pokus o zlepšení okolí člověka skrze výtvarnou tvorbu, a já věřím, že i toto je jedna z cest, jak toho dosáhnout. Do budoucna bych se těmto projektům určitě chtěl věnovat i nadále, plánuji, že bych udělal i nějakou samostatnou aukci nebo projekt.

 

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

 

XANTYPA 078/17 - výběr z článků

Soňa & Zuzana Norisovy

Soňa & Zuzana Norisovy

Jedna se chtěla stát zdravotní sestrou, druhá řeholní. Nakonec však sestry Norisovy žijí tak, jak jim předpověděla je­jich babička.

Nádraží Liège-Guillemins

Nádraží Liège-Guillemins

Ať si to uvědomujeme, či nikoli, architektura ovlivňuje naše životy. Jsou stavby, kolem nichž projdeme bez povšimnutí, jiné nás pro změnu mohou rozčílit. Naštěstí existují i taková architektonická díla, která nás osloví, něčím nezachytitelným přitáhnou naši pozornost a pak promluví naléhavým hlasem k našemu nitru. Takovou stavbou je bezesporu i vlakové nádraží v belgickém Liège (Lutychu), jejímž autorem je španělský architekt Santiago Calatrava.

V krajině lovců mamutů

V krajině lovců mamutů

Pálava – pahorky porostlé vinicemi, kamenné zříceniny na temenech kopců, útulné uličky s vinnými sklepy, a to vše pod sytě modrým nebem. Toskánsko severně od Alp. Místo, které nesporně má genia loci. Tento kout jižní Moravy se před třiceti tisíci lety stal domovem lovců mamutů. Archeologické nálezy z Dolních Věstonic a Pavlova z období gravettienu patří dnes mezi světové unikáty nevyčíslitelné kulturní hodnoty.

Harvey Keitel

Harvey Keitel

Americký herec Harvey Keitel navštívil karlovarský filmový festival už dvakrát. Podruhé předloni, kdy tu uvedl Sorrentinovo podobenství MLÁDÍ (2015) o dvou stárnoucích umělcích, kteří rekapitulují své životy v mondénním sanatoriu. Představitele drsňáků i bohorovných snílků jsem pozoroval na závěrečném večírku v hotelu Pupp. Spokojeně seděl v křesle a s pýchou v očích sledoval, jak se jeho manželka vlní na parketu. Působil šťastně, jako pravý opak bezradného filmaře, kterého zosobnil v Sorrentinově filmu.

Dědkovské rady

Dědkovské rady

Jsou lidé, kteří sbírají léčivé byliny a suší si je pro zdraví vlastní osoby a svých blízkých. Já sbírám léčivé rady, které ale nechci sušit jen pro sebe, nýbrž se hodlám o ně podělit s vámi, milé čtenářky a milí čtenáři.

Řek Zorba z Rejvízu

Řek Zorba z Rejvízu

Jako černý drahokam je do klínu Jeseníků vsazeno temné jezero, podle pověstí prý spojené s mořem. Kolem se zvedají stromy staré jako svět. A rejvízská rašelina omamně voní. V mlze u jezera téměř nelze rozeznat postavu muže, pro něhož má toto bájné místo zvláštní význam.

Zdeňka Žádníková Volencová

Zdeňka Žádníková Volencová

Zdeňka Žádníková Volencová je nejen herečka Dejvického divadla, ale i moderátorka, recitátorka, spisovatelka, flétnistka, ředitelka nadačního fondu. Především je ovšem matka čtyř dětí. Jak vidíte, nespokojí se s málem.

Kateřina Veselá

Kateřina Veselá

MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., žena, která pomohla za svůj dosavadní život přivést na svět přes dva tisíce dětí. Vlastní má dvě – dceru a syna. Každodenně se snaží plnit sny mnoha párům, kterým příroda neposkytla štěstí mít dítě přirozenou cestou. Když se rozhodovala, co bude v životě dělat, snila o tom, že bude úspěšnou novinářkou či dokumentaristkou. Život jí však ukázal jinou cestu, po které se rozhodla nakonec jít. Dnes vlastní jednu z největších reprodukčních klinik v Česku, brněnskou Repromedu. Jaké to je žít ve světě pipet, zkumavek, plnit lidem sny a kam směřuje dnešní reprodukční medicína, tak i na to jsme jí zeptali.

Ladislav Smoček

Ladislav Smoček

Poněkud záhadná postava dramatika, scenáristy a režiséra židovského původu Lea Birinského a jeho hra z roku 1912 o psychopatologii revolucionářství a vyžírkovství mocných vyvolala už podruhé zájem režiséra Ladislava Smočka. Na scéně pražského Činoherního klubu s hereckým ansámblem, jenž tvoří Petr Nárožný, Marika Procházková, Ondřej Vetchý, Pavel Kikinčuk, Dana Černá, Jaromír Dulava, Honza Hájek, Vladimír Kratina, Stanislav Zindulka či Nela Boudová, rozehrál šarádu blbosti a velikášství, při níž člověk chvílemi neví, může-li se jen úlevně smát, anebo se má zase začít strachovat. Neboť hrabivost je věčná a lidská hloupost nekonečná.

Tomáš Šebek

Tomáš Šebek

Letos v březnu se český chirurg Tomáš Šebek vrátil již z páté mise mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. Své zkušenosti se zachraňováním lidských životů v mnohdy drastických podmínkách popsal se skromností i humorem sobě vlastním ve dvou úspěšných knihách. Třetí by měla vyjít letos na podzim.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 078/17

XANTYPA XANTYPA 078/17

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 12/17

XANTYPA XANTYPA 12/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne