Dědkovské rady

Filmový historik o levanduli lékařské

Jsou lidé, kteří sbírají léčivé byliny a suší si je pro zdraví vlastní osoby a svých blízkých. Já sbírám léčivé rady, které ale nechci sušit jen pro sebe, nýbrž se hodlám o ně podělit s vámi, milé čtenářky a milí čtenáři.

 

 lavender_carjpg.jpg

 

„Ty jsi má, levandulová.
Úplně celá, celičká, levandulová,
nádherně levandulová.
Hmm – levandulová.“
Známou píseň složil Petr Hapka na slova Michala Horáčka a skladatel ji nazpíval s Hanou Hegerovou na desku Potměšilý host.
Označení rostliny pochází z latinského slova lavare, umývat se. Je známa i pod lidovými názvy špikrnát, devandule či dulenka. Dříve se často pěstovala na venkovských zahrádkách a její snítky kladly hospodyňky kvůli vůni do šatníků a mezi prádlo. Doma je ve Středozemí, fialová pole hojně zdobí jih Francie; je součástí známého provensálského koření. Levandule se hodí k pečenému masu a houbám, do sladkého i slaného pečiva, ochucuje limonády či sirupy. Pro potřeby farmaceutického a kosmetického průmyslu se pěstuje ve velkém i v dalších zemích. Jestliže si ji chcete pěstovat také, vězte, že se jí daří v lehčích a suchých vápenitých půdách, chráněných před chladem. V příliš úrodných půdách vytvářejí rostliny mnoho listů na úkor květů. Také proto je nutno každým rokem větvičky ostříhat. Sklízí se před rozvinutím nebo na počátku rozkvětu, za suchého počasí, nejlépe v ranních či podvečerních hodinách. Konečky rostliny se seřezávají, květy se z nich po usušení „sdrhnou“. Suší se ve svazcích na stinném místě; přesáhne-li teplota 35 stupňů Celsia, ztrácí levandule cenné silice. Usušená se musí skladovat v pečlivě uzavřených nádobách, chráněna před světlem.

 

banner_predplatne_clanek


Používá se jako přírodní repelent, který odpuzuje komáry a další otravný hmyz. V lidovém léčitelství se uplatňuje při různých formách nervového podráždění: doporučuje se pít obden dva šálky čaje (dvě čajové lžičky sušených listů zalijeme horkou vodou a necháme vylouhovat). Obsahuje terpeny, které mohou při vyšších koncentracích působit jako sedativa nebo dokonce droga. Vhodné je užívat ji ve směsi s meduňkou, kozlíkem, třezalkou, chmelem nebo prvosenkou.
Používá-li se samotná silice, je nutno při vnitřním užití zachovávat opatrnost – jednotlivá dávka by neměla být vyšší než pět kapek. Má antiseptické, znecitlivující a protirevmatické vlastnosti; zabraňují nadýmání a bolestem břicha. Pomůže vám i tehdy, pokud trpíte plynatostí. Podporuje vylučování trávicích šťáv a peristaltické pohyby střev. Má i slabší močopudný účinek.
Odedávna je oblíbená v kosmetice, uplatňuje se ve voňavkářském průmyslu, neboť má výborné dezodorační účinky. Tvoří součást mastí, které se aplikují při zánětech nervů a revmatismu; také tehdy, když vás trápí dna, neboť její silice napomáhají prokrvení pokožky. Jste skleslí a chcete se posílit? Půl kila sušené nati vařte deset minut ve čtyřech litrech vody a odvar si nalijte do lázně.
„Budeš má, levandulová.
Navždycky celá, celičká –
levandulová.
Famózně, nádherně levandulová.“
Vaše zdraví zdraví Pavel Taussig.

 

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 27. 6. 2017. Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

XANTYPA 078/17 - výběr z článků

Soňa & Zuzana Norisovy

Soňa & Zuzana Norisovy

Jedna se chtěla stát zdravotní sestrou, druhá řeholní. Nakonec však sestry Norisovy žijí tak, jak jim předpověděla je­jich babička.

Nádraží Liège-Guillemins

Nádraží Liège-Guillemins

Ať si to uvědomujeme, či nikoli, architektura ovlivňuje naše životy. Jsou stavby, kolem nichž projdeme bez povšimnutí, jiné nás pro změnu mohou rozčílit. Naštěstí existují i taková architektonická díla, která nás osloví, něčím nezachytitelným přitáhnou naši pozornost a pak promluví naléhavým hlasem k našemu nitru. Takovou stavbou je bezesporu i vlakové nádraží v belgickém Liège (Lutychu), jejímž autorem je španělský architekt Santiago Calatrava.

V krajině lovců mamutů

V krajině lovců mamutů

Pálava – pahorky porostlé vinicemi, kamenné zříceniny na temenech kopců, útulné uličky s vinnými sklepy, a to vše pod sytě modrým nebem. Toskánsko severně od Alp. Místo, které nesporně má genia loci. Tento kout jižní Moravy se před třiceti tisíci lety stal domovem lovců mamutů. Archeologické nálezy z Dolních Věstonic a Pavlova z období gravettienu patří dnes mezi světové unikáty nevyčíslitelné kulturní hodnoty.

Harvey Keitel

Harvey Keitel

Americký herec Harvey Keitel navštívil karlovarský filmový festival už dvakrát. Podruhé předloni, kdy tu uvedl Sorrentinovo podobenství MLÁDÍ (2015) o dvou stárnoucích umělcích, kteří rekapitulují své životy v mondénním sanatoriu. Představitele drsňáků i bohorovných snílků jsem pozoroval na závěrečném večírku v hotelu Pupp. Spokojeně seděl v křesle a s pýchou v očích sledoval, jak se jeho manželka vlní na parketu. Působil šťastně, jako pravý opak bezradného filmaře, kterého zosobnil v Sorrentinově filmu.

Řek Zorba z Rejvízu

Řek Zorba z Rejvízu

Jako černý drahokam je do klínu Jeseníků vsazeno temné jezero, podle pověstí prý spojené s mořem. Kolem se zvedají stromy staré jako svět. A rejvízská rašelina omamně voní. V mlze u jezera téměř nelze rozeznat postavu muže, pro něhož má toto bájné místo zvláštní význam.

Bohové a ornamenty Jana Hachrana

Bohové a ornamenty Jana Hachrana

Jan Hachran je mladý umělec a výtvarník, jehož tvorba vychází zejména z mystiky a mytologie. Jedná se o jakousi kombinaci ornamentů, květin a symbolů, které se proplétají s dávnými bohy, bohyněmi, svatými i jinými mytickými postavami. Toto pojetí označuje jako magický ornamentalismus a jeho hlavní inspirací jsou velcí umělci secese.

Zdeňka Žádníková Volencová

Zdeňka Žádníková Volencová

Zdeňka Žádníková Volencová je nejen herečka Dejvického divadla, ale i moderátorka, recitátorka, spisovatelka, flétnistka, ředitelka nadačního fondu. Především je ovšem matka čtyř dětí. Jak vidíte, nespokojí se s málem.

Kateřina Veselá

Kateřina Veselá

MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., žena, která pomohla za svůj dosavadní život přivést na svět přes dva tisíce dětí. Vlastní má dvě – dceru a syna. Každodenně se snaží plnit sny mnoha párům, kterým příroda neposkytla štěstí mít dítě přirozenou cestou. Když se rozhodovala, co bude v životě dělat, snila o tom, že bude úspěšnou novinářkou či dokumentaristkou. Život jí však ukázal jinou cestu, po které se rozhodla nakonec jít. Dnes vlastní jednu z největších reprodukčních klinik v Česku, brněnskou Repromedu. Jaké to je žít ve světě pipet, zkumavek, plnit lidem sny a kam směřuje dnešní reprodukční medicína, tak i na to jsme jí zeptali.

Ladislav Smoček

Ladislav Smoček

Poněkud záhadná postava dramatika, scenáristy a režiséra židovského původu Lea Birinského a jeho hra z roku 1912 o psychopatologii revolucionářství a vyžírkovství mocných vyvolala už podruhé zájem režiséra Ladislava Smočka. Na scéně pražského Činoherního klubu s hereckým ansámblem, jenž tvoří Petr Nárožný, Marika Procházková, Ondřej Vetchý, Pavel Kikinčuk, Dana Černá, Jaromír Dulava, Honza Hájek, Vladimír Kratina, Stanislav Zindulka či Nela Boudová, rozehrál šarádu blbosti a velikášství, při níž člověk chvílemi neví, může-li se jen úlevně smát, anebo se má zase začít strachovat. Neboť hrabivost je věčná a lidská hloupost nekonečná.

Tomáš Šebek

Tomáš Šebek

Letos v březnu se český chirurg Tomáš Šebek vrátil již z páté mise mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. Své zkušenosti se zachraňováním lidských životů v mnohdy drastických podmínkách popsal se skromností i humorem sobě vlastním ve dvou úspěšných knihách. Třetí by měla vyjít letos na podzim.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 078/17

XANTYPA XANTYPA 078/17

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 12/17

XANTYPA XANTYPA 12/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne