Michail Bulgakov a jeho Baryk a Barykov

Novela PSÍ SRDCE

V roce 1925, když ruský nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu Ivan Pavlovič Pavlov ve svých laboratořích experimentuje se stovkami psů, stejně jako Josif Vissarionovič Stalin, absolutistický vládce mladého Sovětského svazu, se svými „poddanými“, píše v Moskvě Michail Bulgakov novelu o riskantních pokusech na živých bytostech s názvem PSÍ SRDCE. Tento původním povoláním lékař do ní nechá vplynout své úděsné zážitky z válečných lazaretů Rudé armády a vytvoří jeden z nejvizionářštějších obrazů porevolučního Ruska. Bulgakovova próza je i po téměř sto letech aktuálním varováním před snahou člověka hrát si na Boha.

text Daňa Horáková, foto archiv

psi1jpg1.jpg

Pro připomenutí děje: Moskevský módní chirurg, profesor Filip Flipovič Preobraženskij si potrpí na zdvořilé způsoby a noblesní prostředí. Je prostě člověkem starého světa. Ale protože se specializuje i na omlazování, zaručuje mu to jakousi blahovůli kremelských vládců (a jejich manželek). Jednoho dne implantuje zraněnému toulavému pouličnímu psovi, tomuto „nejzuboženějšímu ze všech lumpenproletářů“, hypofýzu a chámovody opilce a zloděje, zabitého při hádce v krčmě. Vděčný pes, kterého pojmenovali Baryk a v profesorově domácnosti si jej pro jeho dobrou povahu všichni oblíbili (profesorův asistent, služebná i kuchařka), se začne po operaci měnit. Děje se s ním cosi nenormálního – začne chodit vzpřímeně, dokonce dokáže mluvit. Z Baryka se stane Polygraf Polygrafovič Barykov. Opíjí se, krade, je vulgární a nevypočitatelný, ohrožuje a vydírá své okolí, jedním slovem toto individuum vzbuzuje ve svém kultivovaném stvořiteli odpor a strach. A jako kdyby tohle všechno nestačilo, Barykov se přidá na stranu přívrženců socialistické revoluce a hodlá bojovat za svá práva. Především však v tomto svém počínání vidí příležitost, jak snadno dosáhnout moci a respektu. Cestou „nahoru“ se stane „vedoucím pododdělení pro čistotu města Moskvy od toulavých zvířat (např. koček) při Moskevských komunálních službách“.
Jednoho dne udá svého profesora a domácího coby buržoazního parazita a vznese nárok na část jeho bytu. Profesor, zděšen, jaké monstrum stvořil, přeoperuje psa, který se stal člověkem, zpátky v psa a přizná si, že selhal.
To snad nejkafkovštější na Bulgakovově příběhu je skutečnost, že není výlučným dílem jeho skvostné fantazie, nýbrž že do značné míry zrcadlí ducha doby. Bulgakov pochopitelně slyšel o Pavlovových pokusech se „slintajícími“ psy, a znal metody, jimiž Stalin a jeho nohsledi likvidují své odpůrce. A možná, že pochopil dokonce o něco dřív než Pavlov, jak znamenitě tento legendární vědec svým objevem „podmíněného reflexu“ bolševikům přihrál. Pavlovovi laboratorní psi reagovali na „psychické krmivo“ stejně jako proletáři na utopii o komunistickém ráji. Což nebyl Pavlov přesvědčen, že lze sotva popřít, že ty nejobecnější základy nejvyšší nervové činnosti jsou u vyšších živočichů a u lidí stejné?
Jako by Stalin prostě jen aplikoval Pavlovovy vědecké praktiky na „lidský materiál“.

psi2jpg1.jpg
Proměna Baryka na Barykova, jak ji zobrazilo studio animovaného filmu U sedmi skal.

baner-clanek

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 26. 06. 2018.

Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

XANTYPA 078/2018 - výběr z článků

Barbora Hrzánová a Radek Holub

Barbora Hrzánová a Radek Holub

Nejen pouhý časopisecký rozhovor, ale snad celý seriál by mohl vzniknout, když takhle odpoledne zasednete s Bárou a Radkem v příjemné zahrádce. Rané odpoledne se pomalu mění v pozdní, slunce se kloní k západu a řeč jde o všem možném. Od zážitků divadelních po studentské, od historek z dětství po ty o dětech, od domácích zvířat po domácí práce. Plzeňské na chvíli zhořkne na jazyku, když dojde na politiky a úředníky, ale nálada se opět vrátí, jen co se začnete dohadovat, který z příběhů kresleného Čtyřlístku byl ten nejlepší a zda byl Čtyřlístek lepší než příběhy kocoura Vavřince nebo naopak. Ale protože léto je v plném proudu, mluví se především o něm.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, nedávno jsem viděla inscenaci Kočka v oregánu v Di­vadle Kalich, kde excelovali manželé Bára Hrzánová a Radek Holub. Byla to čistá radost. A tak jsem se po představení domluvila s Iljou Kučerou ml., naším občasným přispěvatelem, který byl z jejich výkonu nadšený stejně jako já, aby s oběma pro letní Xantypu udělal rozhovor. Nabídku přijal s radostí, právě tak jako Matěj Třešňák, který pak za pár dní Báru s Radkem a fenkou Pepinou fotil u Vltavy. Mimochodem, přestože byl krásný červnový den, voda byla po předešlých přívalových deštích pořádně zakalená. Potřetí v krátké době jsem se se sympatickou dvojicí potkala ve Viole, kde Bára křtila svoji knihu Vinnetou naší doby, sepsal ji s ní Richard Erml. Těch několik setkání ve mně probudilo vzpomínání…

Kovy - mladý a vlivný

Kovy - mladý a vlivný

Jedenadvacetiletý Karel Kovy Kovář byl loni vyhlášen ča­sopisem Forbes sedmnáctým nejvlivnějším Čechem na so­ciál­ních sítích. V té době byl také vybrán televizí Euronews, aby jako jeden ze tří evropských youtuberů (a první Čech vůbec) absolvoval interview s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Lístek do Nového světa - výstava

Lístek do Nového světa - výstava

Schyluje se k druhé světové válce. Ne každý tomu, podobně jako v případě hrůzné první války, věří. Naši spojenci se domnívají, že oheň uhasili v Mnichově obětováním českého pohraničí. Přesto dochází 15. března 1939 k okupaci Československa a téhož dne přijíždí do porobené Prahy triumfující Adolf Hitler.

Rockový bůh Robert Plant

Rockový bůh Robert Plant

Robert Plant, jedna z ikon hardrocko­vého kvasu přelomu 60. a 70. let mi­nulého století a také majitel silného a oduševnělého tenorového vokálu, který se stal poznávacím znamením legendárních Led Zeppelin, se letos v srpnu dožívá sedmdesáti let. Časopis Hit Parader, zaměřený na heavy metal, ho v roce 2006 prohlásil za nejlepšího metalového zpěváka všech dob (mimochodem druhou příčku obsadil Rob Halford ze skupiny Judas Priest); o pět let později ho publicisté z jiného renomovaného hudebního periodika Rolling Stone vyhodnotili jako nejlepšího rockového zpěváka. To už ovšem Plant, aby se vymanil z identity stále vzývaných Led Zeppelin, působil jako osobitý a odvážně experimentující sólista. Nositel řádu Britského imperia – spolu s kolegy Pagem a Jonesem uvedený v roce 1995 do Síně slávy rock’n’rollu – toužil po dráze rockového zpěváka už od mládí. Díky svému talentu, tvrdošíjnosti a zarputilosti si tento sen splnil, ovšem nebyla to cesta nijak přímočará.

Debashish Chaudhuri - Ind žijící v Česku

Debashish Chaudhuri - Ind žijící v Česku

Když vešel Debashish Chaudhuri se svou ženou do jedné ze smíchovských kaváren, jako by se vše zalilo sluncem. Už dlouho jsem nepocítila takovou radost ze setkání, radost ze života, takový příval pozitivní energie… To vše je přidaná hodnota obrovské dávky talentu, umu a hlavně píle. Jen nerada jsem po hodině opouštěla tuto oázu klidu, ale zůstal mi důležitý pocit: být šťastný možná není zase taková věda…

Fotograf Alan Pajer slaví 70

Fotograf Alan Pajer slaví 70

Známe se mnoho let, respektive víme o sobě. Formovaly nás stejné události, podobné zážitky i názory, a tak vím, že Alan Pajer byl a stále je naprosto výjimečný fotograf i člověk. Ovládá skvěle svoji profesi, které vtiskl punc originality, a v soukromí nikdy nesklonil hlavu. Navíc má v sobě nepřehlédnutelnou noblesu. Vydělovala ho z šedi socialistické minulosti a nyní sice z pestré, ale bohužel velice vulgární současnosti.

Biolog a farář Marek Orko Vácha

Biolog a farář Marek Orko Vácha

Vinná réva, slunečnice, výhled na Pálavu, blízkost Národního parku Podyjí. Také krásný poutní kostel, kde měl roku 1726 primici Prokop Diviš. To jsou Lechovice u Znojma, kde spravuje svou farnost katolický kněz, přírodovědec a odborník na lékařskou etiku Marek Orko Vácha. „Lechovice jsou nejlepší farnost ve vesmíru, kterou jsem mohl dostat. Jen si to představte: jdu otevřít kostel a lítá tam dudek, jindy zase luňák červený. Dvě stě metrů za kostelem jsem objevil pro biologii novou lokalitu pestrokřídlece podražcového, což je fantastický motýl.“ A u motýlů jsme se také sešli k rozhovoru. Tentokrát to bylo v jejich chrámu – ve skleníku Fata Morgana v pražské botanické zahradě. Právě tam probíhal proces jejich zrození.

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková

Právo může potrestat ničemu, ale nikdy nevytvoří světce nebo hrdinu… Krom toho aktuální právní provoz je často velmi vzdálen tomu, aby se zabýval otázkami sociální spravedlnosti nebo lidských práv.

Otec fusionismu s pověstí avantgardního muže

Otec fusionismu s pověstí avantgardního muže

Předchází jej pověst velmi avantgardního muže – koneckonců jeho zjev nezapře fakt, že je umělcem tělem i duší. Přiznám se proto, že mě poněkud překvapilo, když do mých dveří vešel muž sice s fialovou kšticí, ale s tradiční kyticí a podnosem báječných českých dvojctihodných koláčků. Povídání s ním bylo velmi příjemné, ale rozkvetl teprve tehdy, když přišla řeč na jeho lásku – fusionismus. Jeho přirozená plachost byla najednou ta tam, zaníceně mi vyprávěl o všem, co se svým milovaným uměním zažil, zažívá a ještě plánuje zažít. Koneckonců, vždyť mu bylo teprve sedmdesát…

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 078/2018

XANTYPA XANTYPA 078/2018

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 09/2018

XANTYPA XANTYPA 09/2018

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne