Piknik jako svátek

Přestože vlna piknikové mánie zalila Česko, nepatříme zatím mezi piknikové velmoci. Od gurmánských zážitků jako kotlíkový guláš nebo buřty u táboráku se k západoevropským formám stolování „al fresco“, tj. pod širým nebem, dostáváme pomalými krůčky. Jsou pikniky v naší české kotlině přirozené, nebo je to importovaný trend jako svátek sv. Valentýna?

text Kateřina Gorošková foto Dana Kolářová a archiv zámku Loučeň

 

piknik1jpg.jpg
Piknik na Zámku Loučeň

piknik3jpg.jpg

Když se řekne piknik, vybaví se nám léto, výlet a zajímavé místo lákající k posezení v trávě. Piknikuje se zpravidla od rána do odpoledních hodin. Nikoli večer, ten je rezervován pro grilování a posezení u ohně. Piknik také znamená větší společnost – rodinu a přátele. Ale i romantiku ve dvou, a k té nezbytně patří láhev dobře vychlazeného sektu či lehkého vína. Každopádně piknik je chvílí mimořádnou a sváteční, nikoli každodenní všedností.
Pikniky byly kdysi kratochvílí aristokratů, až v 19. století se vlivem romantismu, hlásajícímu návrat k přírodě, rozšířily i mezi nižší vrstvy.
Představa pikniku je spojena s dekou a proutěným košem plným jídla. Kam ale na pikniky zajít a jak se na ně připravit? Jak už bylo řečeno, pikniky byly zábavou šlechty, konaly se v zámeckých parcích, a na tuto tradici se rozhodli už v roce 2007 navázat na Zámku Loučeň.
K letnímu rozjímání na téma pikniků jsme pozvali Kateřinu Šrámkovou, loučeňskou zámeckou paní (občas také Bílou paní), a Tomáše Petráně, zdejšího šéfkuchaře. Piknikových košů mají na Zámku Loučeň v nabídce několik variant, včetně vegetariánské, a letos začali pořádat Piknikové neděle.

piknik2jpg.jpg
Zámecká paní Kateřina Šrámková

 

 

Proč právě neděle, a jak taková pikniková neděle vypadá?
Jelikož poslední den v týdnu se jmenuje neděle, protože se v tento den nedělá, tak jsme to nedělní nicnedělání chtěli nějak konkrétněji uchopit. Takže je to trochu lelkování, trochu válení se v trávě a trochu pochutnávání si na dobrotách, které k takovému nedělnímu pikniku patří.
Je možné si na zámecký piknik přinést vlastní jídlo?
Trošku to odporuje onomu zmíněnému nedělnímu nicnedělání, ale komu se chce trávit čas přípravami, tak může. My si myslíme, že starosti návštěvníků by měly být co nejmenší a že by měli přijít tzv. k hotovému.
Je potřeba objednat si piknikový koš předem?
Kdo si přeje celý piknikový koš, může si jej objednat, a to minimálně čtyřiadvacet hodin předem. V nabídce máme čtyři varianty, od rodinného až po gurmánský. Když se ale necítíte na celý koš, je možné si vybrat až na místě, a piknikové pokrmy dostanete jednotlivě balené, bez koše.
Jaké pokrmy a nápoje jsou letos populární a co nezapomenout přibalit do piknikového koše?
Trendem v celé gastronomické oblasti je připravovat pokrmy a nápoje z čerstvých, lokálních a domácích produktů. Určitě nejpopulárnějším nápojem byla letos domácí bezinková limonáda z bezinek vykvetlých v našem zámeckém parku. V tuto dobu už pomalu bezinky odkvétají, ale naše Bílá paní naštěstí stačila uvařit litry sirupu, takže určitě vydržíme s „bezinkovkou“ po ce­lou sezonu.
Co se týká pokrmů, tak pokaždé záleží na počasí. V parném horku jsou to zeleninové saláty a čerstvé ovoce, jindy zase grilované klobásy, steaky nebo i domácí sekaná opečená na grilu. Vždy máme po ruce i pár domácích dezertů a kompotů. Hitem sezony je jednoduchý jablkový dortík s piškoty nebo mascarpone s lesními plody. Ale umíme nabídnout i „svátečnější“ pokrmy.
Takže piknik je takovým malým svátkem?
Piknik budete mít tak sváteční, jak si ho sami uděláte. Nabízíme i pikniky narozeninové i svatební. Naší úlohou je připravit právě ony požadované dobroty, vytvořit příjemné zázemí s posekanou trávou – a pak už zbývá jen věřit, že počasí to nezkazí.

 


Co jste možná o pikniku nevěděli

V severní Austrálii je Den pikniků oficiálním dnem pracovního volna a koná se vždy první pondělí v srpnu. Tradice piknikování sahá až do
19. století. V současnosti je pro Australany tradiční první srpnový prodloužený víkend příležitostí nejen pro piknikování, ale také pro různé pravidelné sportovní a kulturní akce. Například dostihy Harts Range se konají na Den pikniků již od roku 1946.
Ve Francii se nejvíce piknikuje 14. července, který je státním svátkem, kdy si Francouzi připomínají dobytí Bastilly (1789). V Paříži můžete tuto velkolepou oslavu s vojenskými přehlídkami a ohňostroji prožít s obyvateli, kteří ozdobeni trikolórou vycházejí do ulic a parků slavit, zpívat Marseillaisu a piknikovat! Oslavy začínají již ráno a pařížské parky jsou v obležení lidí, kteří si přinesli bagety, víno a sýry.
Největší piknik uspořádali ve Francii 14. července 2000 jako součást oslav nového tisíciletí. Piknik dlouhý přes 1000 km (625 mil) se táhl od Středozemního moře až po Dunkerque na severu.
Původ slova „piknik“ sahá do Francie roku 1692, kdy je jako pique-nique popisována skupina lidí v restauraci, která si přinesla vlastní víno. Následně se tento výraz začal používat pro způsob stolování, kdy každý z účastníků donesl vlastní jídlo. Rozmach pikniků nastal po Francouzské revoluci, kdy se dříve uzavřené královské parky otevřely lidem a posedávání v trávě spojené s konzumací jídel se stalo populární u běžných občanů.
Kde lze také piknikovat v zámecké zahradě kromě Zámku Loučeň? Na zámcích Jemniště, Slavkov, Nové Město nad Metují, Liblice, Český Krumlov a Nelahozeves.

baner-clanek

Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

 

XANTYPA 078/2018 - výběr z článků

Barbora Hrzánová a Radek Holub

Barbora Hrzánová a Radek Holub

Nejen pouhý časopisecký rozhovor, ale snad celý seriál by mohl vzniknout, když takhle odpoledne zasednete s Bárou a Radkem v příjemné zahrádce. Rané odpoledne se pomalu mění v pozdní, slunce se kloní k západu a řeč jde o všem možném. Od zážitků divadelních po studentské, od historek z dětství po ty o dětech, od domácích zvířat po domácí práce. Plzeňské na chvíli zhořkne na jazyku, když dojde na politiky a úředníky, ale nálada se opět vrátí, jen co se začnete dohadovat, který z příběhů kresleného Čtyřlístku byl ten nejlepší a zda byl Čtyřlístek lepší než příběhy kocoura Vavřince nebo naopak. Ale protože léto je v plném proudu, mluví se především o něm.

Editorial

Editorial

Vážení a milí, nedávno jsem viděla inscenaci Kočka v oregánu v Di­vadle Kalich, kde excelovali manželé Bára Hrzánová a Radek Holub. Byla to čistá radost. A tak jsem se po představení domluvila s Iljou Kučerou ml., naším občasným přispěvatelem, který byl z jejich výkonu nadšený stejně jako já, aby s oběma pro letní Xantypu udělal rozhovor. Nabídku přijal s radostí, právě tak jako Matěj Třešňák, který pak za pár dní Báru s Radkem a fenkou Pepinou fotil u Vltavy. Mimochodem, přestože byl krásný červnový den, voda byla po předešlých přívalových deštích pořádně zakalená. Potřetí v krátké době jsem se se sympatickou dvojicí potkala ve Viole, kde Bára křtila svoji knihu Vinnetou naší doby, sepsal ji s ní Richard Erml. Těch několik setkání ve mně probudilo vzpomínání…

Kovy - mladý a vlivný

Kovy - mladý a vlivný

Jedenadvacetiletý Karel Kovy Kovář byl loni vyhlášen ča­sopisem Forbes sedmnáctým nejvlivnějším Čechem na so­ciál­ních sítích. V té době byl také vybrán televizí Euronews, aby jako jeden ze tří evropských youtuberů (a první Čech vůbec) absolvoval interview s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Lístek do Nového světa - výstava

Lístek do Nového světa - výstava

Schyluje se k druhé světové válce. Ne každý tomu, podobně jako v případě hrůzné první války, věří. Naši spojenci se domnívají, že oheň uhasili v Mnichově obětováním českého pohraničí. Přesto dochází 15. března 1939 k okupaci Československa a téhož dne přijíždí do porobené Prahy triumfující Adolf Hitler.

Rockový bůh Robert Plant

Rockový bůh Robert Plant

Robert Plant, jedna z ikon hardrocko­vého kvasu přelomu 60. a 70. let mi­nulého století a také majitel silného a oduševnělého tenorového vokálu, který se stal poznávacím znamením legendárních Led Zeppelin, se letos v srpnu dožívá sedmdesáti let. Časopis Hit Parader, zaměřený na heavy metal, ho v roce 2006 prohlásil za nejlepšího metalového zpěváka všech dob (mimochodem druhou příčku obsadil Rob Halford ze skupiny Judas Priest); o pět let později ho publicisté z jiného renomovaného hudebního periodika Rolling Stone vyhodnotili jako nejlepšího rockového zpěváka. To už ovšem Plant, aby se vymanil z identity stále vzývaných Led Zeppelin, působil jako osobitý a odvážně experimentující sólista. Nositel řádu Britského imperia – spolu s kolegy Pagem a Jonesem uvedený v roce 1995 do Síně slávy rock’n’rollu – toužil po dráze rockového zpěváka už od mládí. Díky svému talentu, tvrdošíjnosti a zarputilosti si tento sen splnil, ovšem nebyla to cesta nijak přímočará.

Debashish Chaudhuri - Ind žijící v Česku

Debashish Chaudhuri - Ind žijící v Česku

Když vešel Debashish Chaudhuri se svou ženou do jedné ze smíchovských kaváren, jako by se vše zalilo sluncem. Už dlouho jsem nepocítila takovou radost ze setkání, radost ze života, takový příval pozitivní energie… To vše je přidaná hodnota obrovské dávky talentu, umu a hlavně píle. Jen nerada jsem po hodině opouštěla tuto oázu klidu, ale zůstal mi důležitý pocit: být šťastný možná není zase taková věda…

Fotograf Alan Pajer slaví 70

Fotograf Alan Pajer slaví 70

Známe se mnoho let, respektive víme o sobě. Formovaly nás stejné události, podobné zážitky i názory, a tak vím, že Alan Pajer byl a stále je naprosto výjimečný fotograf i člověk. Ovládá skvěle svoji profesi, které vtiskl punc originality, a v soukromí nikdy nesklonil hlavu. Navíc má v sobě nepřehlédnutelnou noblesu. Vydělovala ho z šedi socialistické minulosti a nyní sice z pestré, ale bohužel velice vulgární současnosti.

Biolog a farář Marek Orko Vácha

Biolog a farář Marek Orko Vácha

Vinná réva, slunečnice, výhled na Pálavu, blízkost Národního parku Podyjí. Také krásný poutní kostel, kde měl roku 1726 primici Prokop Diviš. To jsou Lechovice u Znojma, kde spravuje svou farnost katolický kněz, přírodovědec a odborník na lékařskou etiku Marek Orko Vácha. „Lechovice jsou nejlepší farnost ve vesmíru, kterou jsem mohl dostat. Jen si to představte: jdu otevřít kostel a lítá tam dudek, jindy zase luňák červený. Dvě stě metrů za kostelem jsem objevil pro biologii novou lokalitu pestrokřídlece podražcového, což je fantastický motýl.“ A u motýlů jsme se také sešli k rozhovoru. Tentokrát to bylo v jejich chrámu – ve skleníku Fata Morgana v pražské botanické zahradě. Právě tam probíhal proces jejich zrození.

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková

Právo může potrestat ničemu, ale nikdy nevytvoří světce nebo hrdinu… Krom toho aktuální právní provoz je často velmi vzdálen tomu, aby se zabýval otázkami sociální spravedlnosti nebo lidských práv.

Otec fusionismu s pověstí avantgardního muže

Otec fusionismu s pověstí avantgardního muže

Předchází jej pověst velmi avantgardního muže – koneckonců jeho zjev nezapře fakt, že je umělcem tělem i duší. Přiznám se proto, že mě poněkud překvapilo, když do mých dveří vešel muž sice s fialovou kšticí, ale s tradiční kyticí a podnosem báječných českých dvojctihodných koláčků. Povídání s ním bylo velmi příjemné, ale rozkvetl teprve tehdy, když přišla řeč na jeho lásku – fusionismus. Jeho přirozená plachost byla najednou ta tam, zaníceně mi vyprávěl o všem, co se svým milovaným uměním zažil, zažívá a ještě plánuje zažít. Koneckonců, vždyť mu bylo teprve sedmdesát…

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 078/2018

XANTYPA XANTYPA 078/2018

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 11/2018

XANTYPA XANTYPA 11/2018

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne