Bára Poláková

Dětskej svět je čistej

Skláním se před každým, kdo něco umí. Tím spíš, pokud se mu daří ve více oborech. Barbora Poláková je například úspěšná herečka i zpěvačka. Za hlavní ženskou roli ve filmu KVARTETO byla nominována na Českého lva a videoklip singlu PO VÁLCE z jejího posledního alba ZE.MĚ má na YouTube už přes dva a půl milionu zhlédnutí! Ale povídali jsme si i o jejích dcerách a partnerovi, herci Pavlu Liškovi.

Text Vašek Vašák, foto Petr Kurečka, Mujdat Sonmez a archiv

 

polakova1jpg.jpg 

 

V písni PO VÁLCE (rozuměj po rozchodu) si stříháte vlasy proto, abyste se jakoby odstřihla od minulého vztahu?

To jste řekl hezky (smích).

Ale vysvětlete mi, jak je možné, že se děj videa odvíjí pozpátku, zatímco text plyne normálně?

Protože jsem ho při natáčení klipu odříkávala pozpátku a pak se to celé pustilo obráceně, takže text plyne normálně.

Vy jste se naučila celou písničku pozpátku?

Bylo to docela těžký, protože se točilo jen na tři střihy, takže jsem ji musela umět skutečně celou.

Klobouk dolů…

Copak o to, naučit se slova bylo sice obtížný, ale těžší bylo trefit se do pauz mezi nimi, protože když se pustí hudba pozpátku, zmizí rytmus. Já vám to předvedu. Třeba: „ejomolybenydhetinaeclávopotsímelhotujutamapisěnseřp“ je „přesně si pamatuju tohle místo po válce ani tehdy nebylo moje“. Do toho je ale důležitý zapamatovat si ty pauzy.

 

polakova2jpg.jpg
S Ivanou Chýlkovou v hudebním klipu nafrněná

 

 

Právě jste předvedla svoji muzikálnost. Umíte hrát na nějaký nástroj?

Sedm let jsem se učila na klavír, ale hraju na něj dost amatérsky.

Takže ve filmu KVARTETO hru na violoncello jen předstíráte?

Na cello jsem neuměla vůbec. Ale rok jsem na něj pod odborným dohledem cvičila.

Dokázala byste něco zahrát ještě teď?

Jenom ty čtyři skladby, které ve filmu zazní. Ze začátku jsme zkoušeli stupnice a různý cvičení, aby mi mohli zabírat ruku. Doteď vím, kde jsem ve filmu udělala chybu. Pan Krobot se smál, že to laik nepozná, ale mě to štve. Ve zvuku je vibrato a já v obraze nesmyslně přehmátnu.

Ale k vaší kapele. Hrajete ráda na koncertech i starší skladby z dřívějška? To bývá pro interprety problém…

NAFRNĚNOU, která nás jeden čas moc nebavila, jsme zpomalili a zpívala jsem ji s kytarou. Teď ji hrajeme normálně. Už ji máme zase rádi (úsměv). KRÁVU hrát musíme. Kdyby bylo po mém, tak ji vyřadíme, ale asi by to bylo holkám líto. Vyhodili jsme jen GENERACI.

 

polakova3jpg.jpg
S Lukášem Melníkem ve filmu Kvarteto

 

 

Jak třeba vznikaly písničky na desku ZE.MĚ?

Zaznamenávala jsem si různé postřehy a náměty, pak jsme se měsíc scházeli s Davidem Hlaváčem z kapely, hodně jsme si o nich povídali a z našeho dialogu se zrodily písňové texty.

A hudba?
David hrál na piano a já jsem zpívala, nebo něco sám načrtnul. Pak natočil demo nahrávky a ve studiu je kluci ještě dotvořili. Producentem byl Jan P. Muchow.

Dělat s tak šikovnými lidmi je štěstí…

S velkou pokorou musím říct, že bez Davida bych to nezvládla, protože se dvěma malými dětmi se nedá pořádně soustředit. Za den mám v sobě strašně moc vjemů, takže když přijde nějaký nápad, stačím si ho akorát zapsat, a tím to hasne.

Kojíte ještě?

Jen ráno a večer. Nebo spíš to je takový můj sen, aby to tak bylo. Dneska v noci jsem vstávala třikrát.

S jejich tatínkem, Pavlem Liškou, jste se poznali při natáčení?

Na kamerových zkouškách seriálu MARTA A VĚRA. Pavel si v první chvíli myslel, že jsem produkční. Už to mě rozesmálo. Pak jsme ještě spolu paralelně zkoušeli v Karlíně muzikál LUCIE, VĚTŠÍ NEŽ MALÉ MNOŽSTVÍ LÁSKY.

Seriál MARTA A VĚRA mě bavil. Škoda, že skončil…

Je to škoda, protože jsme byli přesvědčeni o tom, že mohl být lepší a lepší. Sitcom je těžký žánr a my jsme se ho všichni učili. Škoda, že na to nebylo víc času. Měli jsme dvanáctihodinové frekvence a tím, že jsme byli jen tři účinkující, jsme museli podstupovat prakticky celodenní zápřah a do toho bejt ještě vtipný. Nedopadlo to sice špatně, ale mohlo to být ještě lepší.

Teď mě napadlo: v době, kdy jste hrála v Národním divadle v LUCERNĚ, v ní účinkoval také Pavel. To jste se přece museli znát už tenkrát, ne?

A představte si, že jsme se nepotkali. Pavel z toho stejného představení odešel dřív, než jsem já přišla. Došlo nám to teprve nedávno.

Pavel odjel na tři měsíce do ciziny. Co tam dělal?

Vydali se s kamarády na motorkách z Panamy do Mexika. Bylo to dost napínavý, protože ne všechny státy, kterými projížděli, jsou úplně bezpečný.

Domluví se španělsky?

Cizí jazyky moc neumí, ale myslím, že mu to vůbec nevadí. Jak ho znám, určitě se tam nějak dorozuměl. Kluci jeli přes vesnice a přespávali u domorodců. Asi to bylo dobrodružný.

 

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 28. 08. 2018.

Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

XANTYPA 09/2018 - výběr z článků

Hynek Čermák

Hynek Čermák

Dosud nikdy se mi nestalo, že bych po pár minutách rozhovoru pocítil z někoho takovou otevřenost a empatii jako z herce Hynka Čermáka. Naložil jsem s tím tak, že jsem mu nabídl tykání. Přijal.

Alexander McQueen v kinech

Alexander McQueen v kinech

„Moje přehlídky jsou o sexu, drogách a rock’n’rollu. Chci dělat rozruch, chci, aby lidem naskakovala husí kůže. Chci infarkty, chci záchranky,“ říkával britský návrhář Alexander McQueen. A rozhodně se mu to dařilo. V roce 2010 se rozhodl z tohoto světa dobrovolně odejít.

Josef Engliš

Josef Engliš

Rozumělo se jaksi samo sebou, že „u Baťů“ ve Zlíně muselo být všechno nejdokonalejší, největší, nejvýkonnější, zkrátka nejlepší. Platilo to i o letecké dopravě, kterou se již od dvacátých let snažil prosadit zakladatel firmy Tomáš Baťa. V době těsně před okupací, v roce 1939, čítala flotila letadel firmy Baťa již 53 strojů a její součástí byla i chlouba a kuriozita tehdejší techniky – vírník Cierva C-30, i když sloužil převážně jako atrakce při častých leteckých dnech. Jedním z kapitánů zlínské vzdušné flotily byl olomoucký rodák Josef Engliš, technický vedoucí leteckého oddělení firmy Baťa. Byl to vysoce kvalifikovaný profesionál, o němž se vědělo kromě jiného, že ve firmě patří k těm několika málo lidem, kteří si mohou dovolit říci šéfovi ne.

Rudolf Desenský

Rudolf Desenský

Jak jsem měl možnost ho letmo poznat, řekl bych, že se snaží co nejvíc porozumět přírodě, nade vše miluje zvířata, zvláště psy a víc než kdo jiný jim rozumí.

Jaro Rataj

Jaro Rataj

Z recepčního s doktorátem se Slovák Jaro Rataj vypracoval v úspěšného rakouského hoteliéra. Na rozhovor přijel do Prahy z jižního Burgenlandu vlakem. Šéf termálního resortu Allegria přicestoval se svojí ženou, s níž tvoří pár už dvaadvacet let. Se smíchem vysvětlovali, že zvolili vlak, protože se tak vyhnuli setrvalým komplikacím na naší D1. Tušila jsem, že mě nečeká setkání s akurátním byznysmenem, protože jsem si na YouTube pustila hymnu resortu, kterou nazpíval se svými zaměstnanci. Z klipu jsem nabyla dojmu, že jsou buď dobře placenými herci, anebo vidím opravdu sehraný tým. Pochvalné recenze, jednaosmdesátiprocentní obsazenost či ocenění Vítěz roku 2018 Travelersˇ choice však dává tušit, že Jaro Rataj dokáže lidi kolem sebe motivovat. Jak to dělá? A jak se za posledních patnáct let proměnil výběr míst, kde chceme strávit dovolenou?

Video k zářijové Xantypě

Video k zářijové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Viktor Zavadil

Viktor Zavadil

Jednadvacátého srpna, symbolicky v den padesátého výročí okupace Československa armádami pěti států Varšavské smlouvy, měl premiéru film Roberta Sedláčka JAN PALACH. Hlavní roli vytvořil Viktor Zavadil, s nímž jsme se k rozhovoru sešli 10. srpna, v předvečer dne, kdy by bylo Janu Palachovi sedmdesát let.

Lucie Polišenská

Lucie Polišenská

Herečku Lucii Polišenskou (1986) jsem jako výrazný, nezaměnitelný typ zaregistroval už při studentských představeních pražské DAMU v divadle Disk. Její projev byl suverénní, energický a například i v prezentované tragédii VÉVODKYNĚ Z AMALFI dával tušit, že interpretčin komediální potenciál je výrazný.

Vladimír Beneš

Vladimír Beneš

Vladimír Beneš – hráč, který neakceptuje nic jiného než úspěch, remíza neexistuje, prohra je fatální. Jeho vesmírem je mozek, největší vášní neurochirurgie, nejvyšším zákonem pak dobro pacienta, a to ať už má podobu jakoukoliv – dobro i pacient.

Gene Deitch

Gene Deitch

Režisér a scenárista Gene Deitch je obdařen velikým talentem, jenž ho vynesl mezi naprosté špičky svého oboru, což potvrzuje nejen slavný filmový Oscar, jehož je majitelem, nejen pět dalších nominací na tuto trofej, více než sto padesát jiných cen pocházejících ze všech možných konců světa, ale především práce, kterou má za sebou a které se v „pozměněné“ formě věnuje do dnešních dnů. Je mlád devadesát tři let a má dvě životní lásky tvořící jeden neoddělitelný celek – svoji ženu Zdenku a animovaný film.

Osobnosti - výběr z článků

Ondřej Kundra

Ondřej Kundra

Mezi vyznamenané prestižní Cenou Ferdinanda Peroutky patří od letošního února také redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra. Teprve osmatřicetiletý novinář se věnoval už dlouhé řadě silných témat, včetně investigativních. Týkají se korupce, zneužívání politické moci, poměrů v justici, šíření lží a dezinformací, nepřátelských cizích vlivů.

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Je velice těžké rozprávět s někým, koho opravdu dobře znáte. Celoživotní pevné přátelství, které mě pojí s mým otcem, je snad výjimečné. Vždycky jsme si byli velmi blízcí. Byl mi tátou od útlého dětství přes mou divokou pubertu až do dnešních dní. Nebyl však jen člověkem plným lásky a pochopení, ale v průběhu let jsem se od něj dovídala tolik cenných informací, že bych to bez přehánění mohla pokládat za domácí univerzitu. Kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych si jako otce dovedla představit někoho jiného, dostalo by se mu jen hlasité negativní odpovědi. Letos 2. dubna slaví devadesáté narozeniny.

Jaroslav Dušek

Jaroslav Dušek

Výrazný herec a propagátor netradičního přístupu k životu Jaroslav Dušek (ročník 1961) uvedl nedávno v Divadle Na Jezerce projekt SLÁVA STROJŮ A MĚST. Tato nadmíru inspirativní inscenace vychází z téměř neznámého textu Jaromíra Rašína. S režisérem i interpretem v jedné osobě jsme si povídali v příšeří zadního traktu restaurace zmíněného divadla, kde mu za dvě hodiny začínalo představení, v němž formou „jevištního čtení“ ztvárňuje všechny role.

Sama s Kunderou

Sama s Kunderou

Stalo se to před více než půl stoletím, v roce 1964. Tehdy bylo českému, později francouzskému spisovateli třicet pět let, ještě nebyl světoznámý a ještě si nehlídal svůj oficiální obraz tak úzkostlivě jako později. Letos 1. dubna oslaví Milan Kundera devadesátiny.

Juraj Herz

Juraj Herz

Lidský život je román, energie z něj vycházející věčná. Ten jeho obsahoval vše, co doba přinášela, koncentrovaně. Vévodil mu šarm a kouzlo osobnosti, byl vášnivý, plný lásky, něhy, vzdoru i hněvu, měl své chvíle klidu, míru i bouří.

Věčný tulák Charlie

Věčný tulák Charlie

Zná ho celý svět. S buřinkou, hůlkou a groteskní chůzí. Neodolatelně komický i dojemný – melancholický klaun, gentleman, snílek, antihrdinský hrdina i osamělý človíček věčně doufající v nějaké romantické dobrodružství. Tulák Charlie. Snad nejslavnější postava v dějinách filmu. Od narození jeho stvořitele sira Charlese Spencera Chaplina uplyne 16. dubna už 130 let, jeho tulák opanoval stříbrná plátna bouřlivě se rozvíjejícího nového fenoménu – tehdy ještě němého – filmu před 105 lety.

Dvojrole Jiřího Dostála

Dvojrole Jiřího Dostála

Na okraji Příbrami, ve Lhotě, za mostem na soutoku řeky Litavky a Obenického potoka, stojí Kovohutě a v nich na tři sta lidí, především hutníků-olovářů, pomáhá svou prací každý měsíc XANTYPĚ na svět. Kovohutě jsou jejím donátorem a vydavatelem, a v jejich čele stojí Ing. Jiří Dostál, generální ředitel se srdcem personalisty.

Josef Illík

Josef Illík

Josef Illík stál za kamerou takových filmů jako KOČÁR DO VÍDNĚ, KLADIVO NA ČARODĚJNICE, UCHO, UŽ ZASE SKÁČU PŘES KALUŽE nebo TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU. Byl však také vynikajícím fotografem, po němž zůstala jedinečná sbírka zhruba čtyř tisíc černobílých negativů. Z některých, zachycujících Prahu v letech 1945–1958, byly zhotoveny fotografie a publikovány v knize, kterou vydalo nakladatelství Argo.

Jiří Hrzán

Jiří Hrzán

Jiřímu Hrzánovi se podařilo vytvořit herecký typ. Typ kluka, který není frajersky suverénní. Naopak, je to spíš smolař sužovaný občasnými trablemi a komplexy. Někdy se už už zdá, že se dá do breku. Nedá, ale v tom okamžiku jako komik zaručeně vítězí i nad velkými škarohlídy. Jen těžko bychom v naší kinematografii hledali nešťastnějšího a utrápenějšího ženicha, než jakého předvedl v komedii SVATBA JAKO ŘEMEN. Nechce se věřit, že už je to osmdesát let, kdy se tento věčně mladý kluk 30. března 1939 v Táboře narodil.

Radim Špaček

Radim Špaček

S Radimem Špačkem (*1973) se znám necelých deset let, obdivuji jeho pracovitost, vstřícnost i otevřenost. Na sklonku minulého roku představil svůj nový film z nedávné historie a zároveň ze sportovního prostředí ZLATÝ PODRAZ. Námět pozoruhodného snímku mi s Radimovým osobnostním typem nešel tak úplně dohromady, rozhodl jsem se ho tedy na okolnosti vzniku tohoto filmu – a nejenom na ně – zeptat.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 09/2018

XANTYPA XANTYPA 09/2018

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 04/2019

XANTYPA XANTYPA 04/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne