JUDr. Jiří Havelka

Z vrcholu až na dno

Na přelomu 30. a 40. let minulého století patřil docent JUDr. Jiří Havelka mezi naše nejvlivnější politiky. Za války se to nelíbilo Němcům, po válce Čechům. Obvinění z kolaborace z něj sňal před sedmdesáti lety (1947) Národní soud. Cejchu protektorátního ministra se ovšem nezbavil až do smrti. S tímto stigmatem musely žít i jeho děti.

 

text Vašek a Alžběta Vašákovi, foto archiv autorů a Jana Havelky

 

 havelka1jpg1.jpg

 

Přenesme se do 15. března 1939. Jiřího Havelku, tehdejšího mi­nistra bez portfeje v úřednickém kabinetu Rudolfa Berana a kancléře prezidenta Emila Háchy, vzbudil před třetí hodinou ranní telefonát, aby
se dostavil na mimořádné zasedání vlády. V té době už byla obsazována naše země ně­meckými vojsky. Den poté jel Háchovi, vracejícímu se z Berlína, naproti do Tere­zí­na. Prezidentův vlak však měl zpoždění. Adolf Hitler se chtěl dostat do Prahy dříve než on, což ovšem mělo zůstat Háchovi utaje­no.
Ještě týž den došlo při večerním zasedání ministerské rady na Hradě ke kuriózní situa­ci. Do místnosti vstoupil velitel prezidentské vojenské kanceláře plukovník Němeček a otázal se Havelky, sedícího nejblíže dveřím, jestli je mu známo, že se v Carolově křídle Pražského hradu nachází německý kancléř s doprovodem. Ministr zahraničí František Chvalkovský rázně prohlásil, že je to nesmysl, ale Havelka Němečka požádal, aby informaci prověřil, a s nadsázkou dodal, že pokud je pravdivá, ať ho ohlásí u německého ministra zahraničí. Za chvíli se plukovník vrátil se slovy: „Pan říšský ministr von Ribbentrop vás očekává,“ což vyrazilo všem přítomným dech. Po setkání s ním byl Havelka zaveden ještě do vedlejší místnosti, kde ho očekával Hitler. Ten se informoval na jeho postavení ve vládě, pak se zeptal na Háchovo zdraví a prohlásil, že „český národ kráčí vstříc šťastné budoucnosti“. Tak se stal Jiří Havelka prvním člověkem, kterého říšský kancléř v Praze přijal. „Působil na mě jako venkovský prosťáček, který se zdá býti bezvýznamným, špatně oblečeným a už svou povahou nedosti důstojným člověkem,“ líčil své pocity ze setkání s nejobávanějším mužem tehdejšího světa.
Ale popořádku. Jiří Havelka se narodil 25. července 1892 v ruském městě Orel, kde byl jeho otec Jan ředitelem gymnázia a státním radou. Za jeho cestou na východ stál mimo jiné básník a slavista Karel Jaromír Erben. Jan Havelka pobyl v carském Rusku třicet let, jeho syn Jiří však začal chodit do školy až v Praze, kde také vystudoval gymnázium a právnickou fakultu. Poté nastoupil do zaměstnání na ředitelství státních drah. V roce 1927 se seznámil na jednom ze seminářů s prezidentem Nejvyššího správního soudu Emilem Háchou a časem se sblížili. Hácha na něm obdivoval bystrý profesní úsudek, brilantní schopnost formulovat a charisma. Rozuměli si i v pohledu na politiku. O šest let později mu nabídl u „svého“ soudu místo senátního rady. Když Háchu přinutily okolnosti přijmout prezidentský úřad, vzal si Jiřího Havelku na Hrad jako šéfa své kanceláře. A ten se stal na Háchovo naléhání současně i ministrem, aby měl prezident co nejčerstvější informace z vlády.

 

havelka2jpg.jpg
Jiří Havelka před Národním soudem

 

 

Místo sebe navrhl generála Eliáše
Brzo po vzniku protektorátu potvrdil Emil Hácha novou vládu v čele s generálem Aloisem Eliášem. Jiří Havelka byl nově jmenován ministrem dopravy a premiérovým náměstkem, funkci kancléře si na Háchovo přání ponechal. Ocitl se na absolutním politickém vrcholu. Padaly dokonce návrhy, aby se stal předsedou vlády, avšak sám Havelka prezidentovi poradil místo sebe Eliáše. Chtěl tím ujistit veřejnost o tom, že bývalý legionář bude ve funkci prvního muže kabinetu dohlížet na to, aby česká politika nepodlehla německému diktátu. Vzhledem k mezinárodní situaci na jaře roku 1939 se protektorátní vláda omezovala na hájení národních zájmů, avšak ve věcech méně významných připouštěla i ústupky, aby zabránila zbytečným konfliktům s Němci. Směřování české politiky udávali Eliáš s Háchou a – Havelkou. Toto spojení nazýval ministr spravedlnosti Jaroslav Krejčí ‚hradní skupinou‘. Ministr vnitra Josef Ježek tvrdil, že „Havelka a Eliáš byli – pokud šlo o věci služební – jedna osoba. Ovšem rozpory, co do metod, mezi nimi byly, protože Havelka byl povaha velmi průbojná.“ Havelka o svém vztahu s Eliášem prohlásil: „Mohu bez nadsázky říci, že to byl poměr důvěrně přátelský. Vytýkal mi sice občas, že jsem leckdy prudký, ale jsem přesvědčen, že mě měl rád.“ O atmosféře ve vládním kabinetu hovořil ministr zemědělství Ladislav Karel Feierabend: „Největší posilou v těchto chmurných dobách bylo pro mne, a myslím také pro ostatní ministry, prostředí Eliášovy vlády, v němž jsme jeden druhému neomezeně důvěřovali, poněvadž jsme věděli, že každý bude hájit to, co bude pokládat v dané situaci pro český národ za nejvýhodnější.“ Po svém útěku do Londýna (1940) se stal Feierabend ministrem v exilové vládě. Po únoru 1948 emigroval podruhé.

 

havelka3jpg.jpg
Prezident E. Hácha, J. Havelka, ministr J. Kapras a premiér R. Beran

 

 

S K. H. Frankem se nesnášeli
Na podzim roku 1939 spojil Havelku s londýnským odbojem jeho přítel, novinář Zdeněk Bořek Dohalský. V tajné komunikaci byl Havelka označován jako Herrenreiter (Panský jezdec), později Lezec (v 60. letech se ukázalo, že byl veden i jako informátor britské zpravodajské služby Inteligent Service). V souvislosti s pozdějším Havelkovým nuceným odchodem z politiky i dalším osudem je však potřeba přiblížit jeho napjatý vztah se státním tajemníkem a jedním z nejmocnějších lidí v protektorátu Karlem Hermannem Frankem. Během vyjednávání s ním míval český ministr intelektuálně navrch, což karlovarský Němec těžce nesl. Kromě toho býval Havelka natolik neústupný, že si oba časem vypěstovali vůči druhému značnou averzi. Začátkem dubna 1941 dopadla v „cause Havelka“ poslední kapka. Jemu a ministrům Krejčímu a Ježkovi byla doručena žádost šéfredaktora časopisu Venkov Vladimíra Krychtálka (po válce byl jako kolaborant popraven), aby se vyjádřili k započaté válce s Jugoslávií. Všichni to odmítli. Následně obdržel Eliáš dopis od Franka, kde stálo, že z jejich chování budou vyvozeny důsledky. Pak říšský protektor Konstantin von Neurath požádal Háchu, aby s Havelkou projednal jeho demisi na post kancléře. A protože o ní nechtěl prezident ani slyšet, pozval si Neurath přímo Havelku. Svoje rozhodnutí před ním zdůvodňoval jeho „neustálými stížnostmi, jež znemožňují dobrý vztah mezi Čechy a Němci“. Nakonec mu doporučil opustit Prahu a přerušit kontakty se členy vlády i prezidentem (k tomu došlo 26. dubna 1941). Nejvíc tím byl zasažen Hácha, který se cítil, jako by mu „amputovali pravou ruku“.

 

havelka4jpg.jpg
Rodina Havelkových, Jiří stojící vpravo

 

 

Z trestu smrti domácí vězení
Po odchodu z politiky si Havelka vzal zdravotní dovolenou, kterou trávil ve své vile v Hostomicích pod Brdy. Tam byl 27. září 1941 – tedy prvního dne úřadování zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha – zadržen a odvezen do Petschkova paláce, sídla gestapa. Ve stejný den byl zatčen také Eliáš. Vyšetřovatel Fried­rich Dennert, který poslal řadu Čechů na smrt a po válce byl popraven, zavedl Havelku do své kanceláře v prvním patře. Cestou z výslechu do podolského sanatoria, kde byl internován, si Havelka všiml plakátu s oznámením o vyhlášení stanného práva. V tu chvíli si poprvé uvědomil, že jeho situace je velmi vážná. Navíc se ještě zhoršila, když při dalším výslechu připustil, že věděl o úmyslu kolegy Feierabenda uprchnout a neohlásil to. Vzápětí Dennert ocitoval text zákona, z něhož vyplývalo, že se dopustil velezrady, bude postaven před stanný soud a čeká ho trest smrti. Poté byl Havelka převezen do vazební věznice na Pankráci, kde mu byla přidělena samovazba číslo 6 na oddělení A1. Jen o pár cel dále byl po válce vězněn K. H. Frank.
O tom, že Havelkovi hrozí stanný soud, se Hácha dozvěděl od jeho manželky, která ho přišla poprosit o pomoc. Prezident začal okamžitě podnikat kroky k Havelkově záchraně. Když ho 17. prosince 1941 přijal Heydrich a viděl, jak události zhoršily prezidentovo zdraví, poznamenal, že vše prošetří. Němci Háchu v čele protektorátu potřebovali, aby podpořili dojem, že si Češi vládnou sami. Pak mu slíbil, že mu za jisté bolestné ústupky (jmenování důstojníka SS Waltera Bertsche a kolaboranta Emanuela Moravce do vlády) vyjde vstříc. Dne 22. prosince 1941 převezl Dennert Havelku na Hrad, přičemž mu s nechutí oznámil, že bude propuštěn. Hácha svého přítele přijal se slzami v očích. „Políbil jsem mu ruku a poděkoval za svobodu,“ popisoval bývalý ministr. „Prezident však ihned řekl, že to bohužel není úplná svoboda, ježto zůstanu i nadále vězněm gestapa.“ V pražském domácím vězení se Jiří Havelka dočkal konce války. Celou dobu byl hlídán policií, s nikým se nesměl stýkat (s výjimkou své ženy), nikomu nemohl telefonovat ani psát.

 

 

banner_predplatne_clanek

 

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 26. 9. 2017. Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

XANTYPA 10/17 - výběr z článků

Václav Neužil

Václav Neužil

S hercem Dejvického divadla Václavem Neužilem (*1979) se známe dlouho. Na mezinárodním festivalu divadelních škol Encounter/Setkání v Brně jsem jako předseda poroty měl ve finále vyhlásit výsledky; celé to bylo pojednáno jako dramatická situace a k ruce mi byl přidělen v roli asistenta student Divadelní fakulty JAMU Václav Neužil, jehož bezprostřední suverenita poněkud uvolnila moji jevištní křeč. Režíroval nás adept této profese Pavel Baďura, nemýlím-li se…

Thom Artway

Thom Artway

Začínal jako pouliční zpěvák. Angličané mají pro něj výraz busker. Připomínám to proto, že ačkoli se Thom Artway na­rodil na Moravě, zpívá výhradně anglicky. Za loňské, debutové album HEDGEHOG byl letos oceněn dvěma Anděly. Zdá se, že se rodí nová hvězda.

Tomáš Sedláček

Tomáš Sedláček

S Tomášem jsme měli tu čest poprvé vést rozhovor v roce 2013, kdy byl hostem konference BANALITA DOBRA v rámci prvního Evropského dnu Spravedlivých. Uchvátil nás svými inspirujícími myšlenkami a nestandardním vystupováním. Po čtyřech letech nastal čas si s ním popovídat znovu o aktuálních otázkách týkajících se budoucnosti a velkých změn, které nás čekají v souvislosti s umělou inteligencí a digitalizací průmyslu.

Winternitzova vila

Winternitzova vila

Kolem toho domu na pražském Smíchově jsem chodila často a pokaždé mě upoutala jeho čistá linie. Nápis na zvonku i vlajka na stěžni před domem prozrazovaly, že tu sídlí jakási firma, což mně přišlo škoda. Představovala jsem si, jak asi dům vypadá zevnitř a jaký pohled do okolí mohou poskytovat jeho tři terasy. O posezení na zahradě pod košatou vrbou ani nemluvě. Až dva „stolpersteiny“, kameny zmizelých, které se na chodníku objevily na sklonku roku 2012, začaly postupně vydávat svědectví o tom, že tu kdysi žila rodina Winternitzových. A že majitel domu, JUDr. Josef Winternitz, byl spolu se svým šestnáctiletým synem Petrem zavražděn v roce 1944 ve vyhlazovacím táboře Osvětim. Dramatický příběh vily se začal vyjasňovat.

Celeste Rizvana Buckingham

Celeste Rizvana Buckingham

Pod exotickým jménem se skrývá mladá zpěvačka americko-švýcarského původu, jejíž přerod z finalistky v Super Star nabyl nebývalých rozměrů. Mezinárodní úspěch v žebříčku Top 100, MTV, Radio Disney. Píše texty, skládá hudbu, studuje hudbu a psychologii a zajímá se o budoucnost dětí. V českém filmu BAJKEŘI se zhostila herecké role.

Pelikáni z Walvis Bay

Pelikáni z Walvis Bay

Tolikrát už jsem městečkem Walvis Bay v Namibii projel a zatím se v něm nikdy nezastavil. Maximálně tak na doplnění paliva nebo výměnu či opravu kola po defektech v náročném terénu soutěsky Soros. Dnes jsem si poprvé udělal přestávku. A jsem rád, protože tato změna byla skvělým zpestřením. Příště tu zůstanu déle, aspoň dvě noci.

Tomáš Klus

Tomáš Klus

Třicet jedna písmen, třicet jedna slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouho cizelované obsáhlé odpovědi. Abecedu Xantypy můžete brát jako „psychohrátku“ i jako výpověď. Je to pouze na vás, protože počítá s vaší účastí. Závěry – jaká vlastně je abeceda života zpovídaných osobností – si totiž děláte sami.

Lidé - výběr z článků

Michal Oktavian Gürtler

Michal Oktavian Gürtler

Ve středu 19. července 2017 byl předsedou představenstva společnosti Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. zvolen pan Michal Oktavian Gürtler, Dipl. El. Ing. ETH. V představenstvu i ve funkci jeho předsedy nahradil v květnu zesnulého PhDr. Milana Sládka.

Oktavía Jónsdóttir

Oktavía Jónsdóttir

Oktavía Jónsdóttir z Islandu je bezpečnostní expertka a členka odborných bezpečnostních vzdělávacích programů zaměřených na podporu médií v místech konfliktů, represivních politik či nově vznikajících demokracií. Je zakladatelkou a ředitelkou poradenské firmy Human Link Network, zabývající se bezpečností on-line médií a organizací občanské společnosti ve virtuálním prostředí a členkou poradního sboru Freedom of the Press Foundation podporujícího novináře zaměřené na odhalování špatného hospodaření, korupce a porušování zákona vládou. Oktavía je také poradkyní členů třetí nejsilnější parlamentní strany Icelandic Pirate Party.

Miroslav A. Liškutín

Miroslav A. Liškutín

„Již od útlého mládí jsem toužil a chtěl, aby se létání stalo hlavním cílem mého života,“ napsal v jedné ze svých memoárových knih brigádní generál v. v. Miroslav A. Liškutín. Tato touha se hrdinovi leteckých bitev druhé světové války splnila. Vedle generálmajora Emila Bočka je naším posledním žijícím operačním stíhacím pilotem britského Královského letectva RAF. A za téměř sto let svého života – 23. srpna oslavil devadesáté osmé narozeniny – má bezpočet důvodů bilancovat.

Adam Plachetka

Adam Plachetka

Současných českých umělců v oblasti klasické hudby, kteří by bez nadsázky patřili ke světové špičce brázdící s přehledem přední světové scény, a přitom nezavršili ani Kristova léta, je jako šafránu. Příkladně vzácným klenotem na poli operním je basbarytonista Adam Plachetka. Majitel jemně sametového a technicky vybroušeného hlasu, přesvědčivého herectví a osobitého výrazu si podmanil již takřka celý operní svět od Prahy po New York. O tom, že je výtečným mozartovským interpretem, přesvědčí letos mimo jiné i publikum festivalu LÍPA MUSICA.

Jana Fabiánová

Jana Fabiánová

Než se Jana narodila, její mamince Nadě Urbánkové řekla herečka a vědma Helena Růžičková: „Bude to holka a bude mít neskutečný talent na muziku, pohyb a jazyky, a ty se vůbec neopovažuj jí v tom bránit! Je to špička vaší rodinné pyramidy a právě ona bude nejlepší.“ Předpověď se splnila a Jana Fabiánová se prosadila i za velkou louží, kde vystupuje jako Yanna Fabian se skupinou The Infinite Seas.

Jan Míša Černý

Jan Míša Černý

Když ho navštívíte v jeho zaměstnání, dostanete na památku leporelo s medvědy, pohled s medvědy, kalendář s medvědy, pokud si přivedete malé dítě, pochutná si na darovaném Brumíkovi. Na stěnách okolo vás visí obrázky hnědých huňáčů a na křeslech sedí plyšoví medvědi různých velikostí…

Sestra Angelika

Sestra Angelika

Je upovídaná, velmi otevřená a je s ní legrace. Hodně toho stihne a hlavně se nezdráhá přijímat nové výzvy. Sestra Angelika je řeholnice z řádu kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského. V rozhovoru popisuje svůj život, nebojí se hodnotit dějiny katolické církve, i své působení v roli vychovatelky problémové mládeže. Vzpomíná na své studium na DAMU i na to, jak ošetřovala umírajícího prezidenta Václava Havla.

Nyima Lhamo

Nyima Lhamo

Setkání s Tibeťankou Nyimou Lhamo, která během rozhovoru několikrát marně zadržovala slzy, bylo velmi emocionální a odnesla jsem si z něj silný dojem. Zdánlivě křehká a velmi půvabná žena přijela do České republiky, aby se podělila o tragický příběh svého strýce Trulku Tenzina Deleka Rinpoche. Tento reinkarnovaný lama, který zasvětil život vzdělávání svých lidí, byl čínskými úřady na základě vykonstruovaného obvinění odsouzen na doživotí a po třinácti letech v žaláři byl v červnu 2015 zavražděn.

František Flegl

František Flegl

Máj, lásky čas, je jako stvořený pro návštěvu Rezidence Zámeček, ukryté na samotě v lese nedaleko od centra Františkových Lázní. Zamilovaní zde najdou soukromí, zajatci rušného světa útěk do klidu a snad každého zaujme nevšední historie místa spjatá s osobou majitele Františka Flegla. (Mimochodem - pokud si předplatíte v květnu 2017 Xantypu za 588 Kč, získáte k ní ubytování ve stylových pokojích v Rezidenci Zámeček v hodnotě 2750 Kč!)

Bioložka Hana Svobodová

Bioložka Hana Svobodová

Suchozemská želva, kterou si zamilovala v první třídě a stále ji má, předurčila její osud. Dnes je bioložka Hana Svobodová již uznávanou odbornicí, věnující se mořským želvám. Především v Indonésii bylo díky intenzivní práci této neústupné dívky již zachráněno přes sedm set tisíc želvích vajec! Přečetla si korán, aby pochopila místní kulturu, a naučila se indonésky. Mimo jiné právě připravuje příručku s přesnými instrukcemi, jak chránit tyto nádherné tvory, neboť většina z nich je dnes bohužel kriticky ohrožena vyhynutím. Když tuto křehkou dívku uvidíte, první, co vás napadne, je: Malá holka s velkým snem… a s citlivým srdcem, odvahou a silnou vůlí, dodala bych ještě.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 10/17

XANTYPA XANTYPA 10/17

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 12/17

XANTYPA XANTYPA 12/17

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne