Tomáš Sedláček

Práce jako homeopatikum budoucnosti

S Tomášem jsme měli tu čest poprvé vést rozhovor v roce 2013, kdy byl hostem konference BANALITA DOBRA v rámci prvního Evropského dnu Spravedlivých. Uchvátil nás svými inspirujícími myšlenkami a nestandardním vystupováním. Po čtyřech letech nastal čas si s ním popovídat znovu o aktuálních otázkách týkajících se budoucnosti a velkých změn, které nás čekají v souvislosti s umělou inteligencí a digitalizací průmyslu.

 

text Andreas Pieralli a Mauro Ruggiero, foto čtk, profimedia.cz a a. pieralli

 

sedlacek1jpg.jpg

 

Dnes posilují politické síly, pro které mají emoce a nemateriální hodnoty větší váhu než ekonomický narativ. Jak se podle vás tato změna odráží v ekonomice?
Už dlouho se hovoří o tom, že rozdělovat lidi podle ekonomického pravolevého spektra již nedává smysl, a dnes je dobře vidět, že volby už nejsou o daních, o důchodové reformě nebo o zdravotnictví, jako spíš o otevřenosti versus uzavřenosti. Žijeme ve světě paradoxu, kde tak pravicový byznysmen jako Donald Trump je proti globalizaci více než levicový demokrat Bernie Sanders. A jsme v situaci, kdy se z Číny stává největší advokát volného obchodu.
Nedávno se psalo, že Češi mají dvě třetiny produktivity práce Němců, ale vydělávají třetinu. Kde se ztrácí ten zbytek, proč zůstáváme na nižší úrovni oproti našim sousedům?
My nejsme na nižší úrovni, protože ona celá ta cenová hladina je nižší. To, že ne­jsme tak produktivní jako Němci, nezáleží tolik na kapitálu, ale na managementu: podnik může mít stejnou kapitálovou vybavenost, stejně šikovné lidi i stejná pravidla, ale když budou lidé špatně řízeni, stát bude neefektivní a neférový, nelze se divit, že výsledek bude slabý.
Už delší dobu si český průmysl stěžuje na chybějící pracovní sílu a tlačí vládu, aby podporovala učební obory a technické vzdělávání, že prý humanitně vzdělaných je tu dost. Opravdu potřebujeme více řemeslníků?
Tak ať zvednou platy! Zisky firem jsou velice úctyhodné, a je to dobře, ale ať mi tady nebrečí, že nejsou lidi: lidi jsou, ale asi je musíte líp zaplatit, když je konkurence schopna zaplatit jim víc. Buď je tady hrozně moc nezaměstnaných, anebo nejsou lidé, nikdy se nestalo, že by tu s tím byl někdo spokojený. A ještě k tomuto tématu: viděl jste továrnu na auta v posledních pěti letech? Je tam pět lidí místo kdysi stovek. A ti nestavějí auta, ale udržují stroje. Čím vzdělanější člověk, čím širší má rozhled, tím snáze se bude začleňovat do nějakého praktického provozu budoucnosti. Na Institutu ekonomických studií Karlovy univerzity náš profesor Mejstřík vždycky říkal: „My učíme abstrakci a teorii, protože věříme, že když rozumíte abstrakci a teorii a pochopíte, jak funguje systém, pak se ten praktický kumšt naučíte rychle a snadno. Naopak to ale nejde.“ A jaký smysl má dnes učit se řídit taxík, když všichni víme, že za plus minus deset let nás nahradí samořídící auta. Spíše si myslím, že bychom se měli specializovat na design a na oblasti práce s vyšší produktivitou. Doba, kdy Česká republika byla montovnou Evropy, už končí, a je to dobře. V Dánsku jsou vysoké platy, ale zároveň je tam zájem o jejich dánskou pracovní sílu, protože je kvalifikovaná. Vždy je dobré být co možná nejvzdělanější – s titulem nebo bez.

 

sedlacek2jpg.jpg
Náhradí jednou pošťáka dron?

 


Mám pocit, že mladí k humanitním studiím tíhnou více, protože mají pocit, že pak budou flexibilnější pro nestabilní budoucnost…
Ano, přesně tak. Dnes se vám prostě mnohdy stane, že si vysokoškolsky vzdělaný člověk otevře kavárnu nebo designový obchod. Jeden můj kamarád, který dlouho pracoval v CzechInvestu, má už pět let galerii vedle Karlova mostu a daří se mu, a přitom je to vystudovaný právník. Takže dnes hipsterská doba povoluje, nebo dokonce chce, aby měl člověk mnohem širší rozhled a nebyl jen fachiodiot. I truhlář, který dělá stůl, by měl být krea­tivní a šikovný. Potřebujete humanitně vzdělaného truhláře, téměř architekta, a určitě je to směr do budoucnosti, kdy práce bude čím dál abstraktnější, a čím na to budeme připravenější, tím lépe.
Podle PwC (PricewaterhouseCoopers je mezinárodní síť poradenských společností, která poskytuje auditorské, daňové a poradenské služby – pozn. red.) bude v Británii do patnácti let třicet procent lidí nahrazeno umělou inteligencí, v některých oblastech až padesát procent. Někdo se bojí nevídaného nárůstu nezaměstnanosti a nerovnosti, druzí poukazují na nová zaměstnání, která si dnes ani neumíme představit. Jak budoucnost vidíte vy?
To je problém, který tu opravdu máme. Mám pocit, že současná politika bojuje s digitalizací nacionalismem, to je typický Trump. V mezinárodní politice se říká, že vždycky válčíš tu minulou válku, a toto je ten případ. Máme problém s digitalizací, která může být největším požehnáním, jehož se kdy lidem dostalo. Možná to bude znamenat i konec práce, což je odvěký ekonomický sen lidí a začátek blahobytu pro všechny, anebo to může znamenat i finální zotročení člověka a jeho zničení. To jsou věci, o kterých přemýšlí Elon Musk, ­Brian Green, Sam Harris, ale i autority jako Stephen Hawking nebo do jisté míry i Ray Kurzweil, a my nevíme, co s tím. Ani filozofové, ani futurologové, ani technologové, ani etici pořádně nevědí, jak to udělat, aby to dopadlo dobře. Chytrý taxikář v New Yorku se nebojí levné pracovní síly typu Uber, které se bojí hloupý taxikář; ten chytrý se bojí samořídících aut, protože tam je to „finito, game over“. Takže prostě musíme, a máme na to zhruba deset let, vymyslet pravidla, jak to udělat. Když někdo vezme práci stovkám milionů řidičů na celém světě, tak hrozí automatická monopolizace odvětví. V klasickém modelu se o nezaměstnané stará stát, tady podnikatel vysaje řidičství, ale o bývalých řidičích, kteří zůstanou jako „odpadek“ toho průmyslu, se musí starat stát. Ale proč by se v budoucnu o ně nemohla postarat právě ta firma, která jim práci bere, neboli proč by fiskální politika nemohla být nesena odvětvím a ne státem, který stejně už neplní svoji roli.

 

 

banner_predplatne_clanek

 

Celý rozhovor si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 26. 9. 2017. Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

 

XANTYPA 10/17 - výběr z článků

Václav Neužil

Václav Neužil

S hercem Dejvického divadla Václavem Neužilem (*1979) se známe dlouho. Na mezinárodním festivalu divadelních škol Encounter/Setkání v Brně jsem jako předseda poroty měl ve finále vyhlásit výsledky; celé to bylo pojednáno jako dramatická situace a k ruce mi byl přidělen v roli asistenta student Divadelní fakulty JAMU Václav Neužil, jehož bezprostřední suverenita poněkud uvolnila moji jevištní křeč. Režíroval nás adept této profese Pavel Baďura, nemýlím-li se…

SOUTĚŽ o 4x2 vstupenky na Recyklus tour Tomáše Kluse

SOUTĚŽ o 4x2 vstupenky na Recyklus tour Tomáše Kluse

Úspěšná koncertní šňůra Recyklus tour Tomáše Kluse a jeho Cílové skupiny se na podzim vrací v obměněné podobě, s podtitulem #jinykoncert. Kromě nového singlu A pak, který s Tomášem nazpívala jeho žena Tamara Klusová, a který naživo premiérově zazní na prvním z koncertů v pražském industriálním prostoru Pragovka 30. září, přinese Recyklus novou scénu oživenou o vizuální projekce a instalace. Na pražském koncertě také Tomáš Klus převezme Zlatou desku Supraphonu za album vydané v dubnu 2017 pod názvem Recyklus Živ je. V předsálí každého z koncertů Recyklus tour pak na Tomášovy fanoušky čeká prostor pro odpočinek a poslech demo verzí jeho starších písniček. Turné, které kromě Čech a Moravy pokračuje i na Slovensku, skončí 8. prosince v Dolním Benešově u Ostravy. V rámci nového podzimního Recyklusu zahraje Tomáš Klus s Jiřím Kučerovským, Petrem Škodou a Janem Lstibůrkem v 16  českých a moravských městech, v plánu je také 6 listopadových koncertů na Slovensku.

Tomáš Klus

Tomáš Klus

Třicet jedna písmen, třicet jedna slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouho cizelované obsáhlé odpovědi. Abecedu Xantypy můžete brát jako „psychohrátku“ i jako výpověď. Je to pouze na vás, protože počítá s vaší účastí. Závěry – jaká vlastně je abeceda života zpovídaných osobností – si totiž děláte sami.

Earth: den na zázračné planetě

Earth: den na zázračné planetě

Fanoušci vynikajícího přírodovědného seriálu ZÁZRAČNÁ PLANETA, zbystřete, od 26. října zažijete v kinech DEN NA ZÁZRAČNÉ PLANETĚ. Dobrodružný snímek navazuje na druhou sérii ZÁZRAČNÉ PLANETY, která se na filmovém portálu ČSFD dlouhodobě drží na prvním místě v oblíbenosti mezi seriály.

Chlapi nepláčou

Chlapi nepláčou

Nebýt terapeutického setkání pořádaného mírovou organizací pro válečné veterány z bývalé Jugoslávie, kterého se režisér a scenárista Alen Drljević zúčastnil, drama o následcích jugoslávské války by nejspíš nevzniklo.

Masarykův les

Masarykův les

Prezident Masaryk byl první hlavou státu, která v novodobé historii (v roce 1927) navštívila oblast britské mandátní Palestiny. Letos uplynulo od jeho návštěvy devadesát let.

Celeste Rizvana Buckingham

Celeste Rizvana Buckingham

Pod exotickým jménem se skrývá mladá zpěvačka americko-švýcarského původu, jejíž přerod z finalistky v Super Star nabyl nebývalých rozměrů. Mezinárodní úspěch v žebříčku Top 100, MTV, Radio Disney. Píše texty, skládá hudbu, studuje hudbu a psychologii a zajímá se o budoucnost dětí. V českém filmu BAJKEŘI se zhostila herecké role.

Andrew Shapiro

Andrew Shapiro

Andrewa Shapira, bývalého velvyslance USA v České republice, jsem zastihla v Praze na křtu českého vydání knihy DOPISY Z PRAHY, pojednávající o útěku jeho předků před holocaustem. Ihned souhlasil s rozhovorem nejen o knize, ale i o svém pobytu v naší zemi. Je to vzdělaný muž, navíc velmi milý a skromný společník s pozitivním přístupem ke světu, což je v našich zeměpisných končinách osvěžující zážitek.

Osobnosti - výběr z článků

Celeste Rizvana Buckingham

Celeste Rizvana Buckingham

Pod exotickým jménem se skrývá mladá zpěvačka americko-švýcarského původu, jejíž přerod z finalistky v Super Star nabyl nebývalých rozměrů. Mezinárodní úspěch v žebříčku Top 100, MTV, Radio Disney. Píše texty, skládá hudbu, studuje hudbu a psychologii a zajímá se o budoucnost dětí. V českém filmu BAJKEŘI se zhostila herecké role.

Thom Artway

Thom Artway

Začínal jako pouliční zpěvák. Angličané mají pro něj výraz busker. Připomínám to proto, že ačkoli se Thom Artway na­rodil na Moravě, zpívá výhradně anglicky. Za loňské, debutové album HEDGEHOG byl letos oceněn dvěma Anděly. Zdá se, že se rodí nová hvězda.

Václav Neužil

Václav Neužil

S hercem Dejvického divadla Václavem Neužilem (*1979) se známe dlouho. Na mezinárodním festivalu divadelních škol Encounter/Setkání v Brně jsem jako předseda poroty měl ve finále vyhlásit výsledky; celé to bylo pojednáno jako dramatická situace a k ruce mi byl přidělen v roli asistenta student Divadelní fakulty JAMU Václav Neužil, jehož bezprostřední suverenita poněkud uvolnila moji jevištní křeč. Režíroval nás adept této profese Pavel Baďura, nemýlím-li se…

Andy Warhol: Gigant

Andy Warhol: Gigant

Ve filmu DOBRÝ DEN, PANÍ CAMPBELLOVÁ! se herečka Gina Lollobrigida, která předstírá, že je válečnou vdovou po neexistujícím kapitánu Campbellovi, přizná, že si své jméno vybrala podle Campbellovy polévky v plechovce. Druhé americké slovo, které znala, byla Coca-Cola, a jak namítla, Cocacolová se pochopitelně jmenovat nemohla. Možná, že málo scházelo, aby se jeden z nejslavnějších umělců 20. století, Andy Warhol, potýkal se stejným problémem. Totiž kdyby se jeho otec, mající strach z vojenské služby, neodhodlal v roce 1909 emigrovat do Ameriky, na východním Slovensku v rusínské komunitě by asi moc amerických výrazů k dispozici nebylo. Nakonec ani matka Andyho Warhola, která se o něho a jeho dva bratry starala v době, kdy otec pracoval jako horník v Západní Virginii, se nikdy anglicky náležitě nenaučila. Zajímavé je, že oba zmíněné objekty, jak Campbellova polévka v plechovce, tak Coca-Cola, se staly jedněmi z nejprezentovanějších ve Warholově tvorbě.

Elvis Presley

Elvis Presley

Před čtyřiceti lety 16. srpna 1977 zemřel v Memphisu hudebník, bez něhož by současná moderní populární hudba vypadala zcela jinak. Král rock-and-rollu Elvis Presley, který stál u kolébky muziky, od té doby nazývané rock.

Jeanne Moreauová

Jeanne Moreauová

Francouzský film TĚLO DIANY, který koncem roku 1968 vznikal v koprodukci s československou kinematografií, není filmovou historií zvlášť ceněn, ale díky tomu, že se částečně natáčel v Praze, poskytl mi coby novopečené redaktorce měsíčníku Film a doba neocenitelnou příležitost seznámit se s jeho hlavní představitelkou Jeanne Moreauovou a dokonce s ní udělat rozhovor, který pak vyšel v prvním čísle ročníku 1969.

Vladimír Koza

Vladimír Koza

Vladimír Koza jako první v České republice provedl v roce 1993 nepříbuzenskou transplantaci kostní dřeně s českým dárcem. Založil Český národní registr dárců dřeně a Nadaci pro transplantace kostní dřeně, díky čemuž mohly být zachráněny tisíce lidských životů. Byl to vizionář s obrovským pracovním nasazením a současně s hluboce lidským přístupem k nemocným. Člověk s bytostnou potřebou svobody, přirozenou autoritou, sebevědomý, ale zároveň pokorný. Neokázalý, se smyslem pro humor, na většině fotografií a televizních záběrů se usmívá. Lékař, jakého by si přál mít vedle sebe každý, kdo vážně onemocní. Nebyl mu vyměřen dlouhý život, zemřel před pěti roky v nedožitých osmapadesáti letech. Ale svůj čas vrchovatě naplnil. O panu primáři jsem si povídala s jeho dcerami Naděždou Lasotovou a Markétou Sobotovou.

Před osmdesáti lety zemřel Tomáš Garrigue Masaryk

Před osmdesáti lety zemřel Tomáš Garrigue Masaryk

Do svých čtyřiaosmdesáti let se Tomáš Garrigue Masaryk těšil dobrému zdraví a obdivuhodné psychické kondici. S plným nasazením se věnoval všem státnickým povinnostem, plynoucím z výkonu jeho prezidentského úřadu, kromě toho se snažil vědecky a literárně pracovat a podílel se na reedicích svých literárních děl. Ještě při oslavě patnáctého výročí vzniku Československé republiky, 28. října 1933, projel na koni Prahou; v prosinci 1933 se v třeskutém mrazu zúčastnil v Hostivaři pohřbu bývalého ministerského předsedy Antonína Švehly. V té době prožíval i své poslední citové vzplanutí k sochařce Heleně Scholzové-Železné, s níž se sblížil v létě 1932 v Topoľčiankách, kde vytvářela jeho sochu, a až do jara 1934 s ní udržoval čilou korespondenci.

Řek Zorba z Rejvízu

Řek Zorba z Rejvízu

Jako černý drahokam je do klínu Jeseníků vsazeno temné jezero, podle pověstí prý spojené s mořem. Kolem se zvedají stromy staré jako svět. A rejvízská rašelina omamně voní. V mlze u jezera téměř nelze rozeznat postavu muže, pro něhož má toto bájné místo zvláštní význam.

Zdeňka Žádníková Volencová

Zdeňka Žádníková Volencová

Zdeňka Žádníková Volencová je nejen herečka Dejvického divadla, ale i moderátorka, recitátorka, spisovatelka, flétnistka, ředitelka nadačního fondu. Především je ovšem matka čtyř dětí. Jak vidíte, nespokojí se s málem.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 10/17

XANTYPA XANTYPA 10/17

Obsah vydání

Aktuální vydání XANTYPY
Vám rádi zašleme poštou.

Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Inzerce
banner_predplatne