Marie Curie-Skłodowska

Žena mnoha prvenství

Jako vůbec první ženě na světě jí byla v roce 1903 udělena Nobelova cena. Za fyziku. O osm let později k ní přibyla druhá, tentokrát za chemii. Pouze čtyři osobnosti se mohou honosit dvěma Nobelovými cenami, a jen jedna z nich je žena – Marie Curie-Skłodowska. Vědkyně, která obětavě pomáhala raněným během první světové války, se narodila před sto padesáti lety, 7. listopadu 1867.

 

text Markéta Smílková, foto archiv

 

sklodowskajpg.jpg

 

Dětství, studia a svatba

Marie Skłodowska zvídavost a chuť učit se dostala do vínku. Její tatínek Władysław byl učitelem, stejně jako její maminka Bronisława. Ta vystudovala jedinou dívčí školu ve Varšavě, na níž pak učila a nakonec zde byla jmenována ředitelkou. Dcera Marie šla v jejích stopách. Cesta za věděním však pro ni nebyla jednoduchá. V rodném Polsku bylo ženám studium na univerzitě zapovězeno, Marie tedy snila o studiu fyziky a chemie ve Francii, ale protože pocházela z chudších poměrů, neměla na studium v zahraničí peníze. Dohodla se tedy se svou starší sestrou Bronislawou, že se budou na studiích podporovat navzájem. Nejprve do Paříže odjela Bronislawa, aby studovala medicínu. Za svým snem se pak do města nad Seinou vydala i Marie. Stala se první studentkou na fakultě fyziky a chemie na pařížské Sorbonně. Přivydělávala si doučováním. V roce 1884 měla všechny zkoušky úspěšně složené. Tento rok byl pro ni šťastný i jinak – seznámila se s francouzským fyzikem Pierrem Curiem, svým budoucím manželem a spolupracovníkem. Poté, co Pierre složil doktorát, vzal si Marii za ženu a do dvou let se jejich rodina rozrostla. První dceru pojmenovali Iréne (později se i ona stala nositelkou Nobelovy ceny, kterou získala v roce 1935 se svým manželem Frédéricem za objev uměle vyvolané radioaktivity). O sedm let později přibyla k malé Iréne druhorozená Eva.

Nobelovy ceny, smrt manžela a válka

Na konci 19. století vědci přišli s několika zásadními objevy, které otevřely brány rozvoji moderní fyziky. Nejprve Heinrich Hertz objevil v roce 1887 rádiové vlny; bohužel zemřel v roce 1894 v pouhých třiceti sedmi letech. První rádiový signál vyslal o pouhý rok později Gugliemo Marconi. Téhož roku přišel Wilhelm Conrad Röntgen s objevem rentgenového záření. A ono záření nedalo spát Henrimu Becquerelovi, který se o něj zajímal tak důkladně, až v roce 1896 objevil přirozenou radioktivitu. To už měl v týmu mladou studentku Marii, která si záření uranových paprsků vybrala za téma disertační práce.

Pierre Curie měl nejprve své ženě pouze pomáhat, ale uranové paprsky ho zaujaly natolik, že se do výzkumu ponořil naplno. Těsně před koncem století společně objevili v uranové rudě radioaktivní prvek, který Marie pojmenovala podle rodného Polska polonium. Vzápětí popsali i mnohem radioaktivnější prvek – radium (to svůj název získalo podle latinského slova radius – paprsek). Zajímavé je, že první gram získali manželé z českého smolince pocházejícího z Jáchymova. Na izolaci jediného gramu chloridu radnatého spotřebovali deset tun smolince. Za svůj výzkum získala Marie v roce 1903 jako první žena doktorát z fyziky a ještě téhož roku jí byla jako historicky první ženě udělena Nobelova cena za fyziku, o kterou se dělila společně s manželem Pierrem a Henrim Becquerelem. Curieovi se zároveň stávají prvním manželským párem, který získal Nobelovu cenu. (Druhým manželským párem se stala jejich dcera Iréne s manželem Frédéricem. Získali cenu za chemii v roce 1935.) 

Nobelova cena přináší slávu, a tak tomu bylo i u manželů Curieových. Pierrovi nabídli místo profesora na Sorbonně a také vlastní laboratoř, kterou směla vést jeho žena. Rodinné štěstí bohužel netrvalo dlouho, pouhé tři roky po udělení Nobelovy ceny Pierre zahynul pod koly koňského povozu, který prý v hustém dešti přehlédl. Marie přišla o manžela i spolupracovníka. Ihned jí bylo nabídnuto manželovo místo a Marie se stala první univerzitní profesorkou. O pět let později, v roce 1911, jí byla udělena druhá Nobelova cena, tentokrát za chemii. V tomto období se už projevuje na jejím zdraví působení záření. Jeho zhoubný vliv na organismus dosud nebyl znám, tak Marie netušila, že by neměla nosit radioaktivní látky po kapsách.

Díky druhé Nobelově ceně umožnila francouzská vláda zřídit Ústav pro radium. Jenže začala první světová válka. Marie zanechala práce v laboratoři a jako dobrovolná zdravotní sestra zprovoznila rentgenový vůz, poháněný motorem automobilu, a s ním objížděla nemocnice. I když už byl rentgen nějakou dobu znám, běžně se ještě příliš nevyužíval (skromný vědec Röntgen za svůj objev obdržel vůbec první Nobelovu cenu za fyziku, ale ani Röntgen, ani Curieovi si svůj objev nenechali nikdy patentovat). Marie založila polní rentgenové laboratoře, v nichž byly vyšetřeny tisíce zraněných, a v druhé polovině války se jí podařilo zaškolit na sto padesát pracovníků.

 

baner-clanek

 

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 31. 10. 2017. Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

XANTYPA 11/17 - výběr z článků

Lenny

Lenny

Je krásná, ve svém oboru velmi úspěšná, lidé ji mají rádi. Co víc si může interpret přát. Snad jen maličkost: aby mu to co nejdéle vydrželo. A já se k tomu přání připojuji, protože si myslím, že si zpěvačka Lenny úspěch zaslouží. Její album HEARTS je velmi povedené.

Jaroslav Hutka

Jaroslav Hutka

Jaroslav Hutka, známý folkový zpěvák a také jedna z prvních českých „mániček“, oslavil nedávno sedmdesátku. A také mu, vedle celé série archivních nahrávek, vyšlo zcela nové, aktuální album V ROZPITÝCH BARVÁCH, na němž představil tucet nových písní, zabývajících se tématy poněkud vážnějšími, než u něj bývá obvyklé. Parodie, humor, láska (skladba NEPŮJDU DO NEBE je jedinou výjimkou) a jinotaje se vytratily; převládají písně melancholické, hloubavé, zamyšleně hledající v nedávné i dávné české minulosti důvody současného stavu.

Filip Barankiewicz

Filip Barankiewicz

Baletní soubor Národního divadla je největším a nejproslulejším tanečním tělesem v České republice, jehož založením (1883) vznikla souvislá vývojová tradice českého profesionálního tance. Prvním baletním mistrem byl Václav Reisinger, o sto let později Vlastimil Harapes a posledních patnáct let Petr Zuska. Po jeho ohlášeném odchodu se do výběrového řízení přihlásil i renomovaný polský tanečník Filip Barankiewicz, známý mimo jiné svojí brilantní klasickou výbavou.

Miroslav A. Liškutín

Miroslav A. Liškutín

„Již od útlého mládí jsem toužil a chtěl, aby se létání stalo hlavním cílem mého života,“ napsal v jedné ze svých memoárových knih brigádní generál v. v. Miroslav A. Liškutín. Tato touha se hrdinovi leteckých bitev druhé světové války splnila. Vedle generálmajora Emila Bočka je naším posledním žijícím operačním stíhacím pilotem britského Královského letectva RAF. A za téměř sto let svého života – 23. srpna oslavil devadesáté osmé narozeniny – má bezpočet důvodů bilancovat.

Hřebčín s císařským titulem

Hřebčín s císařským titulem

Když císař Rudolf II. povýšil v roce 1579 původní koňskou oboru v Kladrubech nad Labem na císařský dvorní hřebčín, stálo za jeho rozhodnutím příznivé postavení hvězd. Lokalita vzdálená pětadvacet kilometrů od Pardubic se stala domovem nejstaršího českého plemene koní – starokladrubáků.

Dokud nás svatba nerozdělí

Dokud nás svatba nerozdělí

Tvůrci úspěšného snímku NEDOTKNUTELNÍ přicházejí s novým titulem, který potěší srdce každého alespoň trochu škodolibého diváka. Filmem o večeru organizovaném zkrachovanci, kteří se snaží zapadnout, se režiséři rozhodli nastavit zrcadlo současné Francii.

Yayoi Motohashi

Yayoi Motohashi

Vystudovala historii umění, žila v Londýně, Budapešti a Helsinkách. Od vzniku galerie v muzeu The National Art Center v Tokiu působí již desátým rokem jako její kurátorka. Vedle řady pozoruhodných projektů připravila i výstavu Muchovy SLOVANSKÉ EPOPEJE. Povídali jsme si ve zdejší kavárně, jejíž citlivá architektura vyvolává v návštěvnících jedinečný zážitek.

Vítejte v Česku, v době postliberální, kdy vládnou emoce a fakta ztratila význam

Vítejte v Česku, v době postliberální, kdy vládnou emoce a fakta ztratila význam

V sobotu 21. října skončily sněmovní volby a skončila doba, jež začala v listopadu 1989. Skončilo údobí liberální demokracie, smeteny byly zbytky „Havla“ v české politice. To není přehnané tvrzení, ale fakt. Co přichází, zatím není jasné, musíme si počkat. Jistě víme, že voliče oslovují vůdci s autoritářskými sklony, kteří „to vezmou pevně do ruky“, neradi se dohadují s druhými, a panují.

Video k listopadové Xantypě

Video k listopadové Xantypě





Podívejte se na obsah nové XANTYPY

Zrcadla New Yorku

Zrcadla New Yorku

Když mi byly čtyři roky, přijeli do tehdejšího Československa Rusové na tancích. Pamatuju si jen to, že mi máma dávala přes hlavu mokrý hadr, jako ochranu před slzným plynem, a jak jsem na ulici omdlel po návštěvě nějaké lékařky, která mne zkoušela z toho, jak se jmenují sovětští kosmonauti… A pak, jak máma řvala večer na tátu a říkala něco o strachu a o kamarádce v New Yorku. Bydleli jsme v Praze ve Vodičkově ulici, v domě, kde míval cukrárnu pan Myšák. Asi tady se mi v hlavě zrodil ten newyorský sen.

Osobnosti - výběr z článků

Dorothea Tanning

Dorothea Tanning

Neobyčejná americká malířka Dorothea Tanning uchvátila slavného německého malíře Maxe Ernsta natolik, že opustil pohodlný život s bohatou a vlivnou manželkou, mecenáškou umění Peggy Guggenheimovou. Dorothea Tanning se poté za Maxe Ernsta provdala.

Jan Dušek

Jan Dušek

Prof. Jan Dušek je jednou z nejvýraznějších osobností české scénografie a kostýmního výtvarnictví 20. a 21. stol. Jeho jméno je trvale spojováno s tvorbou režiséra Evalda Schorma, s nímž spolupracoval v letech 1976–1988 na inscenacích KRÁL JELENEM, TRAGICKÝ PŘÍBĚH HAMLETA, BRATŘI KARAMAZOVI, MACBETH, MARATÓN, HLUČNÁ SAMOTA a dalších.

Martin Donutil

Martin Donutil

Výkonů herce Martina Donutila (ročník 1991) jsem si začal všímat v inscenacích brněnské Husy na provázku, což bylo jeho první angažmá. Působil tam donedávna a nezapomenutelná je například jeho kreace v titulní roli Shafferova Amadea v režii Vladimíra Morávka. Tam exceloval spolu se svým otcem Miroslavem (ten ztvárnil Salieriho). Martinovi potom nabídlo angažmá nové vedení Městských divadel pražských, kde v herecky nadprůměrné inscenaci ANDĚLÉ V AMERICE režiséra Michala Dočekala podává v náročné roli emocionálně rozpolceného intelektuála mimořádný výkon.

Studna, sekera, archiv

Studna, sekera, archiv

Rád seká dříví, nerad nosí vodu ze studně a nejradši listuje zaprášenými dokumenty v archivech. „I když nacisti spálili tisíce papírů a estébáci za sebou zahlazovali stopy jak lišky, válí se tam kvanta příběhů, co čekají, až je někdo zvedne,“ říká Miloš Doležal, toho času propuštěný z rozhlasu. Na oceňovanou knihu o číhošťském páterovi Josefu Toufarovi, kterého v roce 1950 umlátili příslušníci Státní bezpečnosti, nyní navázal povídkovou knihou ČURDA Z HLÍNY zasazenou do období protektorátu. Sešli jsme se v pražských Vršovicích.

Yves Saint Laurent

Yves Saint Laurent

„Návrh je základ všeho,“ tvrdil Alberto Giacometti. Pro tvorbu Yvese Saint Laurenta to platí dvojnásob.

Jana Stryková

Jana Stryková

Jana Stryková patří k herečkám, o nichž platí, že je na ně radost pohledět. K atraktivnímu exteriéru přidává na jevišti i vnitřní opravdovost, také přirozenou, a přesto zřetelnou dikci (jev v českých divadlech ne vždy samozřejmý). Energická a přímá je i v osobním kontaktu, nic nepředstírá, rozhovor občas proloží nakažlivým zvonivým smíchem.

Ondřej Kundra

Ondřej Kundra

Mezi vyznamenané prestižní Cenou Ferdinanda Peroutky patří od letošního února také redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra. Teprve osmatřicetiletý novinář se věnoval už dlouhé řadě silných témat, včetně investigativních. Týkají se korupce, zneužívání politické moci, poměrů v justici, šíření lží a dezinformací, nepřátelských cizích vlivů.

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Rozhovor s historikem umění Jiřím Šetlíkem

Je velice těžké rozprávět s někým, koho opravdu dobře znáte. Celoživotní pevné přátelství, které mě pojí s mým otcem, je snad výjimečné. Vždycky jsme si byli velmi blízcí. Byl mi tátou od útlého dětství přes mou divokou pubertu až do dnešních dní. Nebyl však jen člověkem plným lásky a pochopení, ale v průběhu let jsem se od něj dovídala tolik cenných informací, že bych to bez přehánění mohla pokládat za domácí univerzitu. Kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych si jako otce dovedla představit někoho jiného, dostalo by se mu jen hlasité negativní odpovědi. Letos 2. dubna slaví devadesáté narozeniny.

Jaroslav Dušek

Jaroslav Dušek

Výrazný herec a propagátor netradičního přístupu k životu Jaroslav Dušek (ročník 1961) uvedl nedávno v Divadle Na Jezerce projekt SLÁVA STROJŮ A MĚST. Tato nadmíru inspirativní inscenace vychází z téměř neznámého textu Jaromíra Rašína. S režisérem i interpretem v jedné osobě jsme si povídali v příšeří zadního traktu restaurace zmíněného divadla, kde mu za dvě hodiny začínalo představení, v němž formou „jevištního čtení“ ztvárňuje všechny role.

Sama s Kunderou

Sama s Kunderou

Stalo se to před více než půl stoletím, v roce 1964. Tehdy bylo českému, později francouzskému spisovateli třicet pět let, ještě nebyl světoznámý a ještě si nehlídal svůj oficiální obraz tak úzkostlivě jako později. Letos 1. dubna oslaví Milan Kundera devadesátiny.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 11/17

XANTYPA XANTYPA 11/17

Obsah vydání

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
1/2020

XANTYPA 1/2020

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne