Kibera

Život ve slumu

Jaké to je strávit několik měsíců v jednom z největších slumů Afriky? Režisér Martin Páv a producentka Zuzana Kučerová natáčeli v Nairobi film o tom, jak doopravdy žijí lidé, které považujeme za nejchudší na světě. Jak si Martin a Zuzana poradili s vlastním strachem z odjezdu do neznáma? Co nejnebezpečnějšího a nejpřekvapivějšího zažili na místě? A hlavně – dokázali je místní lidé něčím inspirovat?

 

text Jiří Pasz, foto autor, Donwilson Odhiambo a Kristína Rigová

 

kibera1jpg1.jpg
Většina lidí tu bydlí v hliněných nebo plechových příbytcích.

 

 

S čím jste do Kibery odjížděli?
Martin: Na začátku jsem měl docela velké obavy. Sice jsem navštívil několik chudších zemí, jako je Indie, Barma nebo Vietnam, když ale v českém prostředí řeknete Afrika a ještě k tomu slum, je to kombinace, která s sebou nese hodně temné představy. Mým primárním cílem bylo natočit film, který tyto stereotypy a strachy z nich vyplývající vyvrátí. Ale pro celý proces nakonec beru jako klíčové, že i tímto jsem si prošel.
Zuzana: S velkou krosnou (smích). Do Kibery jsem se těšila i proto, že jsem ales­poň částečně věděla, do čeho jdu. Film se točil dva roky, v prvním roce jsme měli peníze pouze z crowdfundingové kampaně, a proto do Kibery odjel jen malý štáb: Martin, kameraman Petr Racek a rozvojová expertka Eva Krutílková, která v Kibeře působila už osm let předtím. To, co oni první rok v Kibeře zažili, mě pozitivně navnadilo, i když jsem věděla, že se budu muset vzdát určitého komfortu.

 

kibera2jpg1.jpg
Nikdo přesně neví, kolik tu bydlí lidí. Možná dvě stě tisíc, možná milion.

 

 

Jaký byl první dojem z návštěvy slumu?
Martin: Snad trochu úleva… Pamatuji si, že když jsem byl ve slumu poprvé, hned první noc jsme byli pozváni na jednu party uprostřed Kibery, kde tančila spousta lidí na ulici. Tančili jsme s nimi, něco jsme i natočili a teď je z toho jedna z mých nejoblíbenějších scén filmu. Trochu jsme ale přece jen vystrašení byli, a tak jsme přijali, když se pár místních kluků nabídlo, že nás doprovodí domů. Nakonec vyšlo najevo, že to z jejich strany nebylo míněno jako pomoc. Za těch pět set metrů po nás chtěli pět tisíc keňských šilinků, což je asi tisíc českých korun. A my jim je dali. O rok později jsme se téhle vzpomínce smáli, když jsme sami chodili po slumu i ve vzdálenějších oblastech a pozdějších hodinách.
Zuzana: Co si pamatuju, dost mě překvapil hluk, který je tam všudypřítomný a zcela jiný, než na jaký jsme zvyklí. Dost mě také zaujalo, že ve slumu seženete opravdu vše, od jídla přes hrnce, holínky, nabíječky na mobil až po umění.

 

kibera3jpg1.jpg
Prezidentské volby vyústily v nepokoje.

 

 

Změnil pobyt ve slumu váš pohled na lidi v něm?
Zuzana: O problematiku slumů jsem se před filmem nijak hlouběji nezajímala, takže jsem ráda za možnost podílet se na tomto dokumentu a Kiberu poznat. I to byl jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla do projektu vstoupit, zdálo se mi, že v České republice se o tématu slumů moc nemluví. Žít v podmínkách, jaké mají místní lidé, je pro nás nepředstavitelné. Příběhy našich pro­tagonistů jsou velmi silné, nerezignovali a snaží se zlepšovat svůj život i životy ostatních ve slumu.
Martin: Nejen na život ve slumu, ale trochu i na lidi obecně. Lidem ve slumech chybí hodně věcí, které my považujeme za samozřejmé. Celé čtyři a půl měsíce našeho pobytu v Kibeře mě neustále překvapovalo, co vše se dá nahradit tím, že lidé spolupracují. Nemyslím to nijak romanticky, lidem v Kibeře totiž nic jiného nezbývá. Pro Kibeřany je spolupráce normální, Evropan tam zažívá trochu mo­rální krizi.

 

kibera4jpg1.jpg
Zuzana Kučerová a Martin Páv

 

baner-clanek

 

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 30. 10. 2018.

Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

XANTYPA 11/2018 - výběr z článků

Z hokejisty králem zábavních parků v Česku

Z hokejisty králem zábavních parků v Česku

Hokejista Tomáš Valášek před lety pověsil hokejovou kariéru na hřebík a vrátil se s rodinou z Německa zpět do vlasti – konkrétně na Valašsko,, aby zde začal podnikat. Z ledové plochy se rozhodl vybruslit na zcela odlišnou herní plochu. Otevřel si svůj první zábavní park pro děti s konceptem, který si přivezl z Německa. Všeobecně platí, že herny plné kuliček, trampolín, lezeckých stěn a atrakcí pro děti docela rychle krachují. Tomáš Valášek ale svou první hernu Bongo v Brně nezavřel, naopak si k ní pořídil Galaxii ve Zlíně, Tongo v Hradci Králové a Tobogu v Praze. Dnes vlastní herní plochu 15 tisíc metrů čtverečních. Čím to, že ostatní herny krachují a jemu se daří? Dá se tímto podnikáním uživit? Kolik musel investovat? A proč nesnáší v souvislosti se zábavními parky slovo byznys?

Rady na cestu

Rady na cestu

Advent patří k nejkouzelnějším obdobím roku. Prožijte jej originálně v evropských metropolích s bohatou historií a pohádkovou atmosférou. Tady je pětice měst, jejichž krása se v době svátků násobí.

Guillaume Apollinaire

Guillaume Apollinaire

Před sto lety, 9. listopadu 1918 zemřel v Paříži básník Guillaume Apollinaire, jeden ze zakladatelů moderní francouzské poezie, který výrazně ovlivnil i poezii českou. Bylo mu pouhých třicet osm let.

Magdalena Juříková

Magdalena Juříková

S ředitelkou Galerie hlavního města Prahy Magdalenou Juříkovou jsem si povídal o současném výtvarném umění, soukromých sběratelích i o výstavách, které má galerie v plánu.

Klobouk

Klobouk

Modely jejích klobouků doplňovaly kolekce proslulé módní návrhářky Hany Podolské. Elegantní, střihově výrazný, originálně zdobený klobouk od Alžběty Oulíkové byl snem každé ženy prvorepublikové Prahy. A skutečně téměř každá takový klobouk vlastnila. Krédem známé modistky totiž bylo: „Krása za rozumnou cenu,“ proto si klobouky z jejího modistického obchodu mohly dovolit ženy ze všech společenských vrstev. Mezi její zákaznice patřily i hvězdy stříbrného plátna, mimo jiné Zita Kabátová, Adina Mandlová nebo Věra Ferbasová.

Oni a Silvio

Oni a Silvio

Třetí narozeniny oslavuje KVIFF Distribution uvedením nového snímku italského oscarového režiséra Paola Sorrentina ONI A SILVIO. Distribuční label KVIFF Distribution byl vytvořen v roce 2015 Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary ve spolupráci s Českou televizí a distribuční společností Aerofilms. V průběhu roku do kin uvádí zajímavé filmové tituly ze světové produkce. Do domácí distribuce se originální a umělecky hodnotné snímky takto dostávají mnohem snadněji.

James Pfaus

James Pfaus

Čím je Mick Jagger v rockové muzice, tím je James Pfaus pro sexuologii – žijící legendou. Ví, co se vám děje v mozku, pokud máte sex ve stanu a dovnitř se začne sápat medvěd. Vyzkoumal, že vaše první sexuální zkušenost určí to, co budete po zbytek života považovat za atraktivní. Je přesvědčený, že sex a duševní zdraví se navzájem ovlivňují. A tabuizace sexu a jeho kontrola je podle něj politická a mocenská záležitost.

Jitka Zelenková

Jitka Zelenková

Albem INTIMITY oslaví Jitka Zelenková sotva uvěřitelných padesát let v křehké profesi zpěvačky. Udržet se takovou dobu ve špičce populární hudby rozhodně není jen tak.

Reportáže - výběr z článků

Když se „zpumprlíkují“ sloni a paviáni

Když se „zpumprlíkují“ sloni a paviáni

Že se zvířata umějí taky pěkně „zpumprlíkovat“, dokazují mnohá osobní svědectví i záznamy na YouTube, na nichž lze zhlédnout opojení psů, koček, slepic i koal padajících ze stromů kvůli přílišné intoxikaci z eukalyptových listů, ale i povalující se skupiny opilých slonů. V Jižní Africe existuje strom marula, domorodci oblíbený jako u nás lípa, který milují sloni, a nikdo mu neřekne jinak než sloní strom. Diskutuje se o tom, jestli jeho plody opíjejí, či nikoli.

Marche

Marche

Když se na vyspělém a bohatém italském severu zeptáte na Marche, většina Italů zakroutí hlavou s podezíravým dotazem, zda máte na mysli onen do sebe uzavřený kraj, který ještě neprocitl ze středověku. Předsudky a povyšování, pomyslíte si. Jenže lepší ochranu si tento malebný kout Itálie nemůže přát…

Karneval v Nice

Karneval v Nice

Pokud chcete zažít nefalšované karnevalové veselí s velkolepými alegorickými vozy, extravagantními kostýmy a krásnými, spoře oděnými tanečnicemi, nemusíte kvůli tomu až do Brazílie. Show velice podobnou té jihoamerické, včetně strhujících rytmů samby, si můžete vychutnat i ve francouzské Nice.

Život na hranici dvou světů

Život na hranici dvou světů

O vztahu mezi Jižní Koreou a severním sousedem KLDR se mluví stále častěji. Vojenský konflikt mezi oběma zeměmi sice dosud nebyl uzavřen, od roku 1953 trvá příměří, ale došlo k zásadnímu posunu v politickém vývoji a další změny se očekávají. Jak vypadá život v korejské demilitarizované zóně?

Mont-Saint-Michel

Mont-Saint-Michel

Očekávání jsou vždy poněkud zrádná, přesto je těžké se jim zcela vyhnout. Jinak tomu nebylo ani ve Francii, když jsme se s přítelkyní vypravili z Paříže do Normandie k Mont-Saint-Michel, třetí nejnavštěvovanější památce země hned po Eiffelovce a katedrále Notre Dame, kam každoročně zavítá téměř milion návštěvníků.

V obyčejnosti je krása

V obyčejnosti je krása

Když se řekne Izrael, mnozí si pod dojmem titulků v médiích představí konflikt, raketové nálety, sebevražedné útoky. To všechno se občas děje, ale ve skutečnosti je to jen velmi úzká výseč reality. Je-li nějaká země, která se umí dlouhodobě efektivně bránit a dokázala – do určité, možné míry – porazit zlo terorismu, pak je to právě Izrael. Statisticky vzato nemáte v Izraeli větší šanci přijít k úhoně než třeba při dovolené v Paříži nebo Londýně a určitě se tam budete cítit bezpečně.

Návrat vlků do Česka

Návrat vlků do Česka

Fotografie divokého vlka, pořízená fotopastí nedaleko Loučovic v roce 2015, jako by po stočtyřicetileté pauze odstartovala šumavské vlčí hemžení. Vlk byl loni prokazatelně spatřen v Boleticích. V posledních měsících byli zpozorováni ne­jen jednotliví vlci, ale po sto pa­desáti letech dokonce první divoké vlčí smečky. Na přítomnost vlků si zkrátka musíme začít v šumavských a lipenských lesích zvykat.

Viktoriiny vodopády - plnou parou vpřed!

Viktoriiny vodopády - plnou parou vpřed!

„Postavte most tak, aby na vlaky projíždějící přes propast dopadala voda z Viktoriiných vodopádů…“ Slova, která patřila železničním inženýrům, vyslovil vlivný britský koloniální podnikatel a politik Cecil Rhodes. Mocný jihoafrický magnát jimi inicioval vznik nejznámějšího mostu Afriky, dokončení svého nápadu se ovšem nedožil…

Rumunskými horskými silnicemi

Rumunskými horskými silnicemi

Bylo časné ráno. Snášeli jsme po schodech dolů do auta věci na náš měsíční šestitisícikilometrový okruh po Balkánu. Kristýna pak usedla za volant, já vedle ní a obtěžkáni očekáváními i předsudky o Rumunsku jsme vyrazili na D jedničku. Stále dostatečně brzo na to, abychom se stačili vyhnout zácpám, které tvoří její neodmyslitelný kolorit každý den.

Na koloběžce po světě

Na koloběžce po světě

Před rokem jsem si vzal batoh, koloběžku a s pár kamarády jsme se vydali za oceán. Naplánovali jsme trasu, která měla vést přes celou Střední Ameriku až do Jižní Ameriky a skončit v dalekém São Paulu. Cesta na koloběžkách trvala bezmála osm měsíců.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 11/2018

XANTYPA XANTYPA 11/2018

Obsah vydání

Nestihli jste koupit toto vydání XANTYPY? Nevadí. Rádi Vám jej zašleme. Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Aktuální vydání
XANTYPA 03/2019

XANTYPA XANTYPA 03/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne