Klobouk

jedině od Oulíkové

Modely jejích klobouků doplňovaly kolekce proslulé módní návrhářky Hany Podolské. Elegantní, střihově výrazný, originálně zdobený klobouk od Alžběty Oulíkové byl snem každé ženy prvorepublikové Prahy. A skutečně téměř každá takový klobouk vlastnila. Krédem známé modistky totiž bylo: „Krása za rozumnou cenu,“ proto si klobouky z jejího modistického obchodu mohly dovolit ženy ze všech společenských vrstev. Mezi její zákaznice patřily i hvězdy stříbrného plátna, mimo jiné Zita Kabátová, Adina Mandlová nebo Věra Ferbasová.

 

Jaroslava Gregorová, foto archiv Tomáše Oulíka

 

kloboukyjpg.jpg
Modistický obchod Alžběty Oulíkové v Havlíčkově ulici

 

Krempa musí být širší, sem připevníme květinku, barvu stuhy ještě uvážím, tady určitě přidat závoj, jinak to bude klobouk tak akorát pro vdovu po četníkovi. A tenhle model je třeba doplnit rajčím peřím; tak a nyní je dokonalý,“ broukala si paní Alžběta, když s elánem zdobila osobité modely nádherných klobouků čisté linie, které sama navrhovala. Materiál na jejich výrobu, dodávaný ze všech významných českých textilních závodů, byl jedna báseň: kvalitní, měkký, barevně zajímavý. Paní Alžběta měla smysl pro estetiku, designérský i aranžérský talent, o čemž svědčila vkusně upravená výkladní skříň jejího obchodu.
„O osobním životě mé babičky Alžběty se toho nedochovalo tolik, jako o její dovedné práci. Můj otec ve volném čase občas vyprávěl různé historky z babiččina života. Jenomže jsme ho s mými třemi bratry poslouchali jen na půl ucha, protože, upřímně řečeno, v klukovských letech jsme dávali přednost zábavě s kamarády před líčením toho, co bylo. Nehledě na to, že babičku jsme znali pouze z fotografií a nějaké klobouky, které po ní zůstaly na skříních našeho nuselského bytu, nás nezajímaly. Otec nosil klobouk pravidelně, ale z našeho pohledu to byl páprdovský doplněk. Když byla opravdu velká zima, nasadili jsme si na hlavu kulicha. Náš postoj k nebohým kloboučkům byl tedy opoziční. Jednou jsme ve sklepě našli sádrové hlavy na klobouky, použili jsme je jako terč a trefovali se do nich prakem. Rozprskly se jak přezrálý meloun. Přežila jen jedna a tu mám v kanceláři. Netrápilo nás, že jsme nenávratně zlikvidovali solitérně vyráběné hlavy rozmanitých krasavic. A až nyní si zpětně uvědomuji, na co vše jsem se měl otce zeptat a o kolik zajímavých příběhů jsem navždy přišel. Ale přece jen se v hlubinách podvědomí zastřeném množstvím vjemů nastřádaných za uplynulá léta uchovaly střípky vzpomínek. Vybavuji si třeba fotografii, na níž sedí babička s manželem a svými čtyřmi dětmi na břehu řeky a smáčí si nohy ve vodě. Vím také, že to byla nesmírně tvůrčí žena s vytříbeným vkusem, hýřící úžasnými nápady, společenská a zábavná,“ vypráví vnuk Alžběty Oulíkové, pražský notář, básník a prozaik Tomáš Oulík.

 

klobouky2jpg.jpg
Svou fotografii věnovala Adina Mandlová otci notáře Tomáše Oulíka poté, kdy s ní sehrál tenisovou partii, na kterou neměla partnera a otec T. Oulíka se shodou okolností nacházel v tenisovém klubu.

 

 

Láska jako z románu
Do konce devatenáctého století zbývalo deset let, když se v pražské měšťanské rodině Štochlových narodila Alžběta, později známá pražská modistka dvacátých a třicátých let minulého století. Rodiče měli živnost na Josefově, kde i bydleli. Když se tehdy ještě lidskou rukou nespoutaná Vltava vylila z břehů, což nebyl nikterak ojedinělý jev, vynášeli Alžbětini rodiče peřiny a nábytek do prvního poschodí. Poté co se slečna Alžběta seznámila s vyučeným knihařem Václavem Oulíkem, jedním z mnoha dětí na chodském statku, provdala se za něho. Měli tři dcery a jednoho syna – otce notáře Oulíka.
„Moji prarodiče měli velmi hezký vztah, jako z románů Jaromíry Hüttlové, a jejich láska přetrvala až do předčasné smrti mé babičky.“ Paní Alžběta se vy­učila modistkou a s ještě nezaschlým tovaryšským listem se pustila do podnikání. Začínala od nuly, bez jakékoliv podpory, ale zanedlouho vstoupila do povědomí pražských dam. Svůj první obchod otevřela v Jaromírově ulici, v nuselském údolí, poblíž známého hotelu Union.

 

klobouky3jpg.jpg
Alžběta Oulíková s manželem a nejstarší dcerou

 


„V roce 1921 si babička s dědou koupili na úvěr nový dům v Havlíčkově ulici, opět v Nuslích, dostavěný těsně před první světovou válkou. V té době byly Nusle dobrá čtvrť, kde ve výstavních domech bydleli lidé převážně pod penzí, proto prarodiče ani neuvažovali o přestěhování do jiné pražské čtvrti.“ Dům měl především z obchodního hlediska příhodnou polohu, protože stál přímo u tramvajové zastávky, a tak si paní Alžběta v přízemí otevřela svůj modistický obchod. „Prodejna byla propojena s modistickou dílnou, ústící do dvora a směřující ke schodišti. Původně vedlo schodiště z dílny přímo do bytu v prvním poschodí, kde babička s dědou bydleli. Záhy však schodiště zrušili, protože ubíralo v bytě i v krámě prostor,“ vysvětluje Tomáš Oulík.

 

Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

XANTYPA 11/2018 - výběr z článků

Z hokejisty králem zábavních parků v Česku

Z hokejisty králem zábavních parků v Česku

Hokejista Tomáš Valášek před lety pověsil hokejovou kariéru na hřebík a vrátil se s rodinou z Německa zpět do vlasti – konkrétně na Valašsko,, aby zde začal podnikat. Z ledové plochy se rozhodl vybruslit na zcela odlišnou herní plochu. Otevřel si svůj první zábavní park pro děti s konceptem, který si přivezl z Německa. Všeobecně platí, že herny plné kuliček, trampolín, lezeckých stěn a atrakcí pro děti docela rychle krachují. Tomáš Valášek ale svou první hernu Bongo v Brně nezavřel, naopak si k ní pořídil Galaxii ve Zlíně, Tongo v Hradci Králové a Tobogu v Praze. Dnes vlastní herní plochu 15 tisíc metrů čtverečních. Čím to, že ostatní herny krachují a jemu se daří? Dá se tímto podnikáním uživit? Kolik musel investovat? A proč nesnáší v souvislosti se zábavními parky slovo byznys?

Ondřej Sokol

Ondřej Sokol

Je úspěšný herec, moderátor, režisér a překladatel. Také je uměleckým šéfem Činoherního klubu. Jelikož se nějaký čas známe, mohu říct, že ač je vnímán širší veřejností jako člověk, jemuž je blízký humor, nejraději má ironii, v níž je obsažen v kombinaci s opačným pólem.

Stanislav Holý

Stanislav Holý

S jeho dílem se setkal snad každý z nás. Ať už šlo o kreslené vtipy na stránkách populárního časopisu Mladý svět, ilustrace v učebnicích a knížkách, ale zejména pak o legendární televizní pořad Studio Kamarád. Ostatně, na obrazovkách České televize můžeme jeho plyšové „jůheláky“ vídat dodnes. Výtvarník, ilustrátor a grafik Stanislav Holý, od jehož úmrtí letos uplynulo dvacet let, měl mimořádně široký umělecký záběr. Od zmíněného kresleného humoru a knižních ilustrací přes animovaný film, návrhy loutek, užitou grafiku, scénické projekty a monumentální malbu, realizace v architektuře až po litografii. Zároveň byl velice laskavý člověk, což se výrazně promítlo do jeho tvorby. Na léta s ním zavzpomínala pro Xantypu jeho žena Marie Holá, která společně se synem Matějem pečuje o jeho odkaz.

Rady na cestu

Rady na cestu

Advent patří k nejkouzelnějším obdobím roku. Prožijte jej originálně v evropských metropolích s bohatou historií a pohádkovou atmosférou. Tady je pětice měst, jejichž krása se v době svátků násobí.

Guillaume Apollinaire

Guillaume Apollinaire

Před sto lety, 9. listopadu 1918 zemřel v Paříži básník Guillaume Apollinaire, jeden ze zakladatelů moderní francouzské poezie, který výrazně ovlivnil i poezii českou. Bylo mu pouhých třicet osm let.

Magdalena Juříková

Magdalena Juříková

S ředitelkou Galerie hlavního města Prahy Magdalenou Juříkovou jsem si povídal o současném výtvarném umění, soukromých sběratelích i o výstavách, které má galerie v plánu.

Oni a Silvio

Oni a Silvio

Třetí narozeniny oslavuje KVIFF Distribution uvedením nového snímku italského oscarového režiséra Paola Sorrentina ONI A SILVIO. Distribuční label KVIFF Distribution byl vytvořen v roce 2015 Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary ve spolupráci s Českou televizí a distribuční společností Aerofilms. V průběhu roku do kin uvádí zajímavé filmové tituly ze světové produkce. Do domácí distribuce se originální a umělecky hodnotné snímky takto dostávají mnohem snadněji.

James Pfaus

James Pfaus

Čím je Mick Jagger v rockové muzice, tím je James Pfaus pro sexuologii – žijící legendou. Ví, co se vám děje v mozku, pokud máte sex ve stanu a dovnitř se začne sápat medvěd. Vyzkoumal, že vaše první sexuální zkušenost určí to, co budete po zbytek života považovat za atraktivní. Je přesvědčený, že sex a duševní zdraví se navzájem ovlivňují. A tabuizace sexu a jeho kontrola je podle něj politická a mocenská záležitost.

Jitka Zelenková

Jitka Zelenková

Albem INTIMITY oslaví Jitka Zelenková sotva uvěřitelných padesát let v křehké profesi zpěvačky. Udržet se takovou dobu ve špičce populární hudby rozhodně není jen tak.

Nenahraditelný Miroslav Horníček

Nenahraditelný Miroslav Horníček

Nevím, odkud se vzalo tvrzení, že každý člověk je nahraditelný. Kupodivu zlidovělo, přestože nikoho nikým úplně nahradit nelze. Protože každý je jedinečný. Anebo – někdy – vlastně i nesmrtelný! Jako například Miroslav Horníček.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 11/2018

XANTYPA XANTYPA 11/2018

Obsah vydání

Aktuální vydání XANTYPY
Vám rádi zašleme poštou.

Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Inzerce
banner_predplatne