Ozzy Osbourne

Od Black Sabbath k Black Sabbath

Před sedmdesáti lety se počátkem prosince v dělnickém předměstí Birminghamu, ve čtvrti Aston, narodil John Michael Osbourne. Proslul jako Ozzy Osbourne, jeden z nejznámějších, nejobdivovanějších a zároveň nejkontroverznějších představitelů světové rockové scény. Vydatně k tomu přispívá i jeho démonická prezentace.

 

Text Jaroslav Císař, foto profimedia.cz a archiv

 

ozzy1jpg.jpg
Black Sabbath v roce 2018. Zleva Geezer Butler, Ozzy Osbourne a Tony Iommi

 

 

Ozzyho život poznamenala řa­da temných i zářivých událostí: už před svými osmnáctými na­rozeninami se ocitl za krádež ve vězení, třicet let byl nezřízeným konzumentem alkoholu a drog, několikrát se léčil ze závislosti na návykových látkách, byl obviněn z pokusu o vraždu, málem se zabil při nehodě na čtyřkolce, má pět dětí, všechny jeho desky, sólové i ty, které natočil se skupinou Black Sabbath, se staly extrémně úspěšnými. Spolu se svou druhou ženou Sharon Ardenovou patří v současnosti mezi pět set nejbohatších párů Velké Británie.

 

ozzy2jpg.jpg
Ozzy Osbourne

 

 

Průmyslové rodiště
Birmingham, město ve střední Anglii s tisíciletou historií, je považováno za druhé hlavní město Velké Británie. Žije zde zhruba tolik obyvatel jako v Praze. Pro svůj dynamický rozvoj během průmyslové revoluce v 19. století si vysloužilo přezdívku „továrna světa“. A stejně jako Londýn je i dnes významným centrem anglické roc­kové hudby. Působí zde dodnes různorodá paleta skupin a sólistů. Stačí uvést Stevieho Winwooda a jeho Traffic či Spencer Davis Group, Roye Wooda s Jeffem Lynnem a jejich The Move nebo Electric Light Orchestra, Magnum, Blackfoot Sue, The Moody Blues, Judas Priest a další.
Mnoho obdivovaných rockových muzi­kantů, kteří se objevili v 60. letech na hudební scéně, pocházelo většinou z nižších vrstev, z dělnického prostředí, mnohdy také z rozvrácených rodin. Rovněž se někdy tvrdí, že viděli v hudbě možnost vymanit se z chudoby. V případě Ozzyho Osbourna to platí absolutně. Narodil se jako čtvrtý ze šesti dětí, po třech sestrách, a má ještě dva mladší bratry. Jejich rodinné poměry byly dosti neurovnané. Otec John Thomas, pracoval jako nástrojař u firmy General Electric Company. Byl alkoholik a Ozzyho matku Lilian prý bil. Ona pracovala jako tovární dělnice u stejné společnosti. Svého muže přežila o čtyřiadvacet let (zemřela r. 2001).
Osbournovy školní výsledky nebyly valné (svou přezdívku Ozzy dostal už na základní škole), a tak když v patnácti letech školu opustil, živil se všelijak – jako stavební dělník, instalatérský učeň, pracoval na jatkách a také jako nástrojař. V té době se dostal poprvé do konfliktu se zákonem. Za krádež v obchodě s dětským oblečením (prý se domníval, že je pro dospělé, a pak svůj lup hodlal rozprodat v hospodě!) byl odsouzen na šest týdnů do vězení, protože škodu nebyl schopný uhradit a otec ji za něj zaplatit odmítl!
S dnešní znalostí Osbournova působení v hardrocku a heavy metalu, provázejícího jeho zářivou kariéru, během níž získal ta nejvyšší ocenění (Cena Grammy, Ivora Novella či uvedení do Síně slávy rock’n’rollu jako člen Black Sabbath i jako sólista; od roku 2000 má také svou vlastní hvězdu na chodníku slávy v Hollywoodu), je překvapující, že ho od čtrnácti let přitahovali zvláště The Beatles. A právě tahle skupina a jejich píseň SHE LOVES YOU údajně rozhodla o tom, že Ozzy zatoužil po karié­ře muzikanta. Ozzymu většinou svítila šťastná hvězda, a tak mu nikdy cesta na vrchol netrvala přespříliš dlouho.

 

ozzy3jpg.jpg
Black Sabbath v roce 1970. Zleva Geezer Butler, Tony Iommi, Bill Ward a Ozzy Osbourne

 

 

Black Sabbath
Kamarád a basista Geezer Butler, s nímž se sešel v Black Sabbath, založil na konci roku 1967 skupinu Rare Breed a přizval Ozzyho, aby se k nim přidal jako zpěvák. Jenže tohle hudební uskupení se rozpadlo po pouhých dvou koncertech. Přes další soubor Polka Tulk, kde už se objevili také kytarista Tony Iommi a bubeník Bill Ward, nevhodně přejmenovaní na Earth (soubor stejného jména totiž už existoval), se pak v srpnu 1969 objevili jako Black Sabbath. Inspirací k jejich názvu byla kniha mistra thrillerů a okultních románů Dennise Yatese Wheatleyho, která patřila k oblíbené četbě Geezera Butlera a v roce 1963 byla zfilmována s Borisem Karloffem, známým představitelem hororového Frankensteina.
Nové kapele kromě diskžokeje Johna Peela věřil málokdo, přesto slavila téměř okamžitý úspěch už svým stejnojmenným debutovým albem z roku 1970, které vzniklo během pouhých dvou dnů s rozpočtem nepřesahujícím šest set liber v produkci Rodgera Baina. Nemenší zásluhu na úspěchu Black Sabbath měli jejich manažeři – nejdříve Jim Simpson, posléze dvojice Patrick Meehan a Wolf Pine. Vsadili na image kapely s temnou a tajemnou nálepkou satanismu, kterou dotvářel její hutný valivý a tvrdý zvuk s chytlavými riffy. Syrově otevřeně a pravdivě to popsal kytarista Tony Iommi: „Naše hudba měla zvuk zla, zvuk naprosté zkázy. Pak nám začaly volat všechny ty pošahaný čarodějnice. Různí pošuci po nás chtěli, abychom hráli na černých mších a podobný hovadiny.“ Skupina si tehdy podle médií vysloužila nálepku „typických představitelů hardroc­kového životního stylu“, jenž spočíval v toxické směsi pití, drog, fanynek ochotných k čemukoli a vyčerpávajících turné.
Black Sabbath s Ozzym Osbournem ja­ko frontmanem se mohli v 70. letech po­chlubit záviděníhodnou bilancí úspěšnosti svých alb – vzniklo jich celkem osm a každého se prodalo kolem dvou milionů kusů. Jen v britském žebříčku setrvala zhruba sto týdnů!
Na konci dekády se však prohlubovaly disharmonické tóny, zejména mezi kytaristou Iommim, přirozeným šéfem kapely, a Osbournem, jenž začal uvažovat o sólové dráze a stále častěji propadal vlivu drog a alkoholu. Nahrávání alba NEVER SAY DIE z roku 1978, probíhající v kanadském Torontu, bylo jakousi reinkarnací již v té době fakticky neexistující skupiny. Recenzenti desku a zvláště navazující turné strhali a hodnotili jako „unavené a neinspirující“. Předskokani, skupina Van Halen, je převálcovala. K poslednímu vystoupení Black Sabbath s Ozzym Osbournem došlo v Americe v Novém Mexiku v Albuquerque dne 11. prosince 1978. Vyhazov zpěváka pak na sebe nenechal dlouho čekat, Ozzy si tenhle verdikt vyslechl 27. dubna 1979. Jeho nástupcem se stal Ronnie James Dio, toho času zpěvák kapely Rainbow. Skupina také podepsala smlouvu s novým manažerem, a to Donem Ardenem (1917–1994), jenž v Ozzyho profesním a osobním životě ještě sehraje velmi důležitou roli.

 

ozzy4jpg.jpg
Ozzy a Sharon, 2018

 

 

Sólová dráha
Black Sabbath Ozzymu vyplatili 96 tisíc liber odstupného za používání svého jména. Podle zpěvákových slov na něho nová situa­ce dolehla tvrdě. Údajně se asi na měsíc stáhl do ústraní a „ládoval do sebe drogy a chlastal“. Když se však probral z deliria, začaly se dít věci. Obratný americký manažer Arden neponechal nic náhodě. Podepsal s Ozzym Osbournem smlouvu pro svou nově založenou firmu Jet Records, pomohl mu zformovat doprovodnou kapelu ze špičkových muzikantů: kytaristy Randyho Rhoadse z Quiet Riot, někdejšího bubeníka skupiny Uriah Heep Lee Kerslakea a basisty hrajícího v Rainbow a později v Uriah Heep Boba Daisleyho. Arden sice tuto formaci navrhoval pojmenovat Son Of Sabbath, protože prý ve skrytu duše stále doufal v pozdější spojení zpěváka s jeho bývalými parťáky, ale Ozzy tenhle název nesnášel; jeho pojmenování Blizzard Of Ozz (to měl být návrh jeho otce) bylo však použito pouze na debutu. Všichni se také pustili do nahrávání nového alba, se kterým Ozzy koketoval už od roku 1978. Deska se na trhu objevila v září 1980 pod názvem OZZY OSBOURNE´S BLIZZARD OF OZZ a stala se jedním z bestsellerů roku. V britském žebříčku alb se umístila v Top 10; v létě roku 1997 obdržela za prodej čtyři platinové desky! Zpěvák však podle svých vzpomínek nejvíce preferuje následující desku DIARY OF MADMAN z října 1981.

 

baner-clanek

 

Celý článek si přečtete v tištěné Xantypě, která vychází 27. 11. 2018.

Objednat si Xantypy můžete i zde

 

XANTYPA audio

Audio Xantypa za 49 Kč a pro předplatitele zdarma!

Postup ke stáhnutí mp3 

1) Napište email na internet@xantypa.cz

2) Přijde Vám zpět email s informacemi o platbě

3) Po obdržení platby na účet vám zašleme články v mp3

4) Pro předplatitele zdarma

XANTYPA 12/2018 - výběr z článků

Olga Knoblochová

Olga Knoblochová

Již dvaapadesát let zdůrazňuje legendární česká značka Dermacol krásu žen na celém světě. Xantypa se setkala s dvěma dámami, které s ní spojily svůj život. Zatímco Olga Knoblochová stála před více než půlstoletím u jejího zrodu, zásluhou Věry Komárové se kosmetické výrobky společnosti Dermacol dnes prodávají v sedmdesáti zemích světa.

Galina Miklínová

Galina Miklínová

Před sedmi lety potěšil dvanáctiletou Rozárku a pětiletého Jonáše maminčin neobvyklý dárek. Byl sice stvořen z obyčejné příze a vlny, ale protože mamince nechybí fantazie a talent, staly se darované komické figurky filmovými hvězdami. V kinech celého světa je obdivují děti i dospělí. Jejich podivuhodné příběhy popsal básník Pavel Šrut v knížce, která se stala bestsellerem. Nazval je Lichožrouty, což není přezdívka, ale poetické jméno související se zvláštními osudy ponožek, které občas marně hledáme v prádelním koši, když nám jedna chybí do páru. Legrační podobu, trochu lidskou, propůjčila Lichožroutům právě Rozárčina a Jonášova maminka – výtvarnice Galina Miklínová, jedna z nejosobitějších autorek a režisérek českého animovaného filmu.

Vánoce na Ještědu

Vánoce na Ještědu

Vypadá jako vesmírný koráb, který se právě chystá z vrcholku Ještědu odstartovat na svoji cestu do vesmíru. Hotel a televizní vysílač v jednom, geniální dílo Karla Hubáčka, za které získal jako jediný Čech „nobelovku“ za moderní architekturu – prestižní Perretovu cenu, oslavil letos pětačtyřicet let od svého otevření.

Jaroslav Čvančara

Jaroslav Čvančara

Jaroslav Čvančara se v životě rozkročil doširoka. Jelikož jeho rodina vlastnila unikátní filmový archiv, půjčovnu a provozovala několik pražských kin, zamiloval si kinematografii. Kromě toho se stal badatelem zejména o období druhé světové války, o čemž napsal řadu výborných knih, byl odborným poradcem u několika filmů a působil v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Navíc je už skoro padesát let kapelníkem countryové skupiny Taxmeni, s níž natočil dvacet alb.

Dominik Božek a Lucie Božková

Dominik Božek a Lucie Božková

Nejdůležitější je pro něj rodina, i když při všem, co má na svých bedrech, se nabízí otázka, jestli se nejedná pouze o líbivou frázi. Jak si žije potomek slavného šlechtického rodu, který je spřízněn dokonce s královnou Viktorií a s princem Albertem?

Jana Štěpánková

Jana Štěpánková

Viděla jsem ji poprvé, je to už řádka let, v někdejším Divadle S. K. Neumanna v pražské Libni. Bylo to po Pardubicích její druhé angažmá. Když vstoupila Jana Štěpánková na jeviště v roli Marie Stuartovny, hlediště zpozornělo. Provázel ji zvláštní jas, který byl a zůstal součástí její osobnosti. Seděla jsem tehdy jako přikovaná, abych kouzlo jedinečného diváckého zážitku neporušila. Vzpomněla jsem si na to zvláštní „uhranutí“ před nedávnem, při „děkovačce“ komorní hry PARDÁL v pražském Ungeltu, kde nyní působí. Uvědomila jsem si, že z žádného představení, v němž hrála, a že jich bylo, jsem neodešla „s prázdnou“. Každé postavě, kterou vytvořila, dokázala dát lidský rozměr a vdechnout jí život. Přiměla (a jistě zdaleka nejen mne) přemýšlet o ní, měřit ji vlastní životní zkušeností, což je sice vznešeným úkolem dramatické tvorby, ale naplnit ho v praxi je velká dřina. Janě Štěpánkové se to po léta daří, navíc se vzácnou noblesou. Z našeho osobního setkání jsem se radovala o to víc, že vonělo bezprostředností a jiskřilo vtipem.

Osobnosti - výběr z článků

Jana Štěpánková

Jana Štěpánková

Viděla jsem ji poprvé, je to už řádka let, v někdejším Divadle S. K. Neumanna v pražské Libni. Bylo to po Pardubicích její druhé angažmá. Když vstoupila Jana Štěpánková na jeviště v roli Marie Stuartovny, hlediště zpozornělo. Provázel ji zvláštní jas, který byl a zůstal součástí její osobnosti. Seděla jsem tehdy jako přikovaná, abych kouzlo jedinečného diváckého zážitku neporušila. Vzpomněla jsem si na to zvláštní „uhranutí“ před nedávnem, při „děkovačce“ komorní hry PARDÁL v pražském Ungeltu, kde nyní působí. Uvědomila jsem si, že z žádného představení, v němž hrála, a že jich bylo, jsem neodešla „s prázdnou“. Každé postavě, kterou vytvořila, dokázala dát lidský rozměr a vdechnout jí život. Přiměla (a jistě zdaleka nejen mne) přemýšlet o ní, měřit ji vlastní životní zkušeností, což je sice vznešeným úkolem dramatické tvorby, ale naplnit ho v praxi je velká dřina. Janě Štěpánkové se to po léta daří, navíc se vzácnou noblesou. Z našeho osobního setkání jsem se radovala o to víc, že vonělo bezprostředností a jiskřilo vtipem.

Jan P. Muchow

Jan P. Muchow

Je čtyřnásobným držitelem Českého lva, šestkrát vyhrál Anděla, jednou Cenu české filmové kritiky a cenu Slovenské filmové akademie Slnko v sieti. V oblasti filmové hudby u nás nemá konkurenci. Známe se už dlouho.

Eliška Podzimková

Eliška Podzimková

Eliška Podzimková v šestnácti letech onemocněla rakovinou. Dlouhé měsíce trávila sama doma a nudila se. Tak zkusila ilustrovat fotografie. Její obrázky se o několik let později líbily i americkým médiím a slavnému kuchaři Jamiemu Oliverovi. Eliška oslnila Ameriku. Mladá výtvarnice dál maluje své fotografie, pomáhá malým onkologickým pacientům a brání ty, ke kterým patří – lesby a homosexuály.

James Pfaus

James Pfaus

Čím je Mick Jagger v rockové muzice, tím je James Pfaus pro sexuologii – žijící legendou. Ví, co se vám děje v mozku, pokud máte sex ve stanu a dovnitř se začne sápat medvěd. Vyzkoumal, že vaše první sexuální zkušenost určí to, co budete po zbytek života považovat za atraktivní. Je přesvědčený, že sex a duševní zdraví se navzájem ovlivňují. A tabuizace sexu a jeho kontrola je podle něj politická a mocenská záležitost.

Nenahraditelný Miroslav Horníček

Nenahraditelný Miroslav Horníček

Nevím, odkud se vzalo tvrzení, že každý člověk je nahraditelný. Kupodivu zlidovělo, přestože nikoho nikým úplně nahradit nelze. Protože každý je jedinečný. Anebo – někdy – vlastně i nesmrtelný! Jako například Miroslav Horníček.

Kate Bush

Kate Bush

Vstupenky na její ohlášené koncerty – dvaadvacet večerů v londýnském sále Hammersmith Apollo – na podzim roku 2014 zmizely během pouhých patnácti minut. Není divu, naposledy byla na turné na samém počátku své kariéry, v roce 1979. Mezitím se příznivci a obdivovatelé anglické zpěvačky, autorky, ale také tanečnice, herečky a ženy mnoha dalších talentů Kate Bush museli spokojit s deskami a videoklipy.

Xindl X

Xindl X

Ondřeji Ládkovi, známému jako Xindl X, letos vyšlo šesté album (SEXY EXITY). Současně oslavil deset let na umělecké scéně. Kromě písniček pro sebe píše také pro jiné zpěváky, je autorem divadelní hry DIOPTRIE RŮŽOVÝCH BRÝLÍ (pro Švandovo divadlo), spoluautorem knihy BRUNO V HLAVĚ, hudby k muzikálu CYRANO! CYRANO! CYRANO! POSLEDNÍ ROXANIN SEN, uvedeném v Divadle na Vinohradech (za niž byl nominován na cenu Alfréda Radoka), filmového scénáře RESTART a prvních dílů televizního seriálu COMEBACK. Je prostě šikovný. S takovými lidmi je radost posedět a poklábosit.

Sir Winston Churchill

Sir Winston Churchill

Jednoho dne koncem roku 1953 pozval Winston Churchill několik přátel na své venkovské sídlo Chartwell, aby společně s jeho rodinou zhlédli v televizi filmovou verzi románu Charlese Dickense Oliver Twist. Churchillův pudl Rufus II. zaujal místo – jak bylo jeho zvykem – na klíně svého páníčka. Sotvaže se na obrazovce vynořil zlosyn Bill a chystal se utopit svého psa Bullseye, zakryl Churchill Rufusovi oči a domlouval mu: „Radši se na to nekoukej, můj milý, to je pro tebe moc brutální! Ale neboj, já ti řeknu, jak to dopadlo.“

Stanislav Holý

Stanislav Holý

S jeho dílem se setkal snad každý z nás. Ať už šlo o kreslené vtipy na stránkách populárního časopisu Mladý svět, ilustrace v učebnicích a knížkách, ale zejména pak o legendární televizní pořad Studio Kamarád. Ostatně, na obrazovkách České televize můžeme jeho plyšové „jůheláky“ vídat dodnes. Výtvarník, ilustrátor a grafik Stanislav Holý, od jehož úmrtí letos uplynulo dvacet let, měl mimořádně široký umělecký záběr. Od zmíněného kresleného humoru a knižních ilustrací přes animovaný film, návrhy loutek, užitou grafiku, scénické projekty a monumentální malbu, realizace v architektuře až po litografii. Zároveň byl velice laskavý člověk, což se výrazně promítlo do jeho tvorby. Na léta s ním zavzpomínala pro Xantypu jeho žena Marie Holá, která společně se synem Matějem pečuje o jeho odkaz.

Ondřej Sokol

Ondřej Sokol

Je úspěšný herec, moderátor, režisér a překladatel. Také je uměleckým šéfem Činoherního klubu. Jelikož se nějaký čas známe, mohu říct, že ač je vnímán širší veřejností jako člověk, jemuž je blízký humor, nejraději má ironii, v níž je obsažen v kombinaci s opačným pólem.

Článek najdete v tomto vydání
XANTYPA 12/2018

XANTYPA XANTYPA 12/2018

Obsah vydání

Aktuální vydání XANTYPY
Vám rádi zašleme poštou.

Objednávejte zde

Archiv starších čísel

Inzerce
banner_predplatne