XANTYPA - Lidé

Paměť fotografií Evy Fukové

Rod jejího otce, malíře Františka Podešvy, pocházel z Beskyd. Žil tam jeho staříček a pradědeček a dodnes je v každé druhé chalupě nějaký Podešva. Rozhodl se, že na hoře Soláň postaví chalupu. Nakonec vybudoval velký, majestátný, v lesích ukrytý srub. A když Hitler zavřel pražský Salon, umělecký časopis, jehož byl šéfredaktorem, přestěhoval rodinu nadobro do hor.

Václav Marhoul

KOMUNISTI SI MĚ VYSTAVÍ MRTVÉHO DO VITRÍNY

Václav Marhoul by měl víc točit filmy. Jeho TOBRUK byl skvělý. Taky by měl vstoupit do politiky. Mám z něj pocit, že jeho by politická mašinérie nesemlela. Na druhou stranu člověk nikdy neví, nakolik je ten druhý rezistentní. A to by byla velká škoda, kdyby zmizela jedna z mála posledních výrazných osobností, která nemá problém pojmenovat věci čitelně a rázně. Václava Marhoula asi nemá moc lidí rádo. Každopádně já jsem v té menšině. Opět mi potvrdil, že mu na téhle zemi záleží. (Proto by ho taky možná nikdo nevolil.) 

Šustovi

Když je design uměním

Společně se veřejnosti představili na jedné z prvních, ještě předrevolučních výstav dnes už legendární skupiny Atika. Otce a syna stejného jména Jaroslav Šusta totiž vždy spojoval i zájem o stejné výtvarné obory, mezi které vedle architektury a interiéru patří především design nábytku. Tím, co oba rozděluje, je vlastně jen jiný charakter doby jejich profesionální kariéry.

Tajemné pouto Táňi Fischerové

„Když naše slova naleznou domov, zažíváme šťastnou hodinu,“ říkala svým hostům v Českém rozhlase neděli co neděli Zuzana Maléřová. Nyní se na stránkách Xantypy k těmto ztišeným setkáním vrací. Aby zachytila, co mizí a co zůstává.

Dobrý člověk ještě žije – Duše spřízněná

Představuji si, že jsme na tom po ránu skoro všichni stejně. Po probuzení si rovnáme mysl do pozitivna – dnes budeme hodní, laskaví, usměvaví, nápomocní. Z českých sprch se line zpěv, u snídaně se konverzuje, plánuje společný večer.

MARJANE SATRAPI

PERSEPOLIS JE MOJE ODPOVĚĎ

Děj odehrávající se v exotické zemi je v literatuře sázka na jistotu. Marjane Satrapi však vypráví svůj vlastní příběh, slovem i obrazem a navíc se nebojí použít perspektivy dětského vypravěče. Nejen že popisuje události islámské revoluce a války Íránu s Irákem, ale nechává nás nahlédnout do intimního prostředí rodiny v zemi, která je pro velkou část světa uzavřená. A kdo by odolal nakouknout klíčovou dírkou…

Mozek s duší Cyrila Höschla

„Když naše slova naleznou domov, zažíváme šťastnou hodinu,“ říkala svým hostům v Českém rozhlase neděli co neděli Zuzana Maléřová. Nyní se na stránkách Xantypy k těmto ztišeným setkáním vrací. Aby zachytila, co mizí a co zůstává.

Petra Němcová trenérka katarských princezen

Drobná tmavovláska vypadá jako docela obyčejná třicátnice. Snad jen podle kalhotového kostýmu byste ji zařadili „někam“ mezi manažery. Na to, že řídí čtyřhvězdičkový hotel a že učila tenis členky katarské královské rodiny, Petra Němcová rozhodně nevypadá. Když s ní cloumala puberta, určitě v takovou budoucnost nevěřili ani její rodiče.

 

Aktuální vydání
XANTYPA 03/2019

XANTYPA XANTYPA 03/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne
Inzerce
janske-lazne