XANTYPA - Osobnosti

VOJTĚCH DYK - Showbusiness si člověk musí zasloužit

Patří k nejmladším členům zlaté kapličky, kam se „vyhrál“ výraznými výkony v DISKU, i při četných hostováních. Zároveň se věnuje své velké lásce, hudbě.  Jak vás přijali v Národním divadle?Myslím, že dobře. Přišli jsme od nás z ročníku s Pavlou Beretovou. Díky hostovačkám jsme tam vlastně už dlouho, a přijetí tedy proběhlo dávno. Takže když jste poprvé hrál jako kmenový člen, zvláštní pocity jste neměl?To ne, ale měl jsem husí kůži při premiéře LUCERNY, kterou jsem zkoušel jen týden. Byla to moje první oficiální premiéra ve staré budově, do té doby jsem hrál jen ve Stavovském. Tehdy jsem si uvědomil, jak je to všechno daleko, že lidi ani nedohlédneš…

Šustovi

Když je design uměním

Společně se veřejnosti představili na jedné z prvních, ještě předrevolučních výstav dnes už legendární skupiny Atika. Otce a syna stejného jména Jaroslav Šusta totiž vždy spojoval i zájem o stejné výtvarné obory, mezi které vedle architektury a interiéru patří především design nábytku. Tím, co oba rozděluje, je vlastně jen jiný charakter doby jejich profesionální kariéry.

Markéta Frösslová - nejkrásnější dívka českých vod

Dcera lékařky a asistenta střihu studuje druhým rokem činoherní herectví na DAMU. Má andělskou tvář, ale milé a něžné holčičky si zatím nezahrála. Téměř vždy jen potvory a mrchy. V pouhých jedenadvaceti letech už stačila namíchnout fanynky Vojty Kotka rolí jeho manželky v seriálu POJIŠŤOVNA ŠTĚSTÍ a naopak zabodovat u pánského publika sexy záběry v seriálu PROČ BYCHOM SE NETOPILI.

Tajemné pouto Táňi Fischerové

„Když naše slova naleznou domov, zažíváme šťastnou hodinu,“ říkala svým hostům v Českém rozhlase neděli co neděli Zuzana Maléřová. Nyní se na stránkách Xantypy k těmto ztišeným setkáním vrací. Aby zachytila, co mizí a co zůstává.

Režisérka Lída Engelová - Hrát fair play

S režisérkou Lídou Engelovou se znám „povšechně“ dlouho, před pěti lety jsme se však neplánovaně ocitli pod střechou jednoho hotelu při dovolené na řeckém ostrově Thassos. Jsme od té doby přáteli a korektní novinářské vykání by mi při vedení našeho rozhovoru připadlo trochu umělé.

Jakub Nepraš: Iluzionista

Jakub Nepraš, osmadvacetiletý absolvent Akademie výtvarných umění, tvoří v Praze, svou věž, prorůstající korunami stromů, má nedaleko Prahy. A jen letos už vystavoval v Paříži, New Yorku a nejnověji v Portu. Dveře do světa mu povětšinou otevírá padovsko-pražská kreativní galerie Vernon galeristky Moniky Burian. Jakub říká: „Někdy ani nechci být na své vernisáži, chci, aby mé věci žily samy, beze mne.“ Takže teď na něj na chvíli zapomeňte, prohlédněte si fotografie jeho děl, a až se vynadíváte, vraťte se k nám, abychom nahlédli do „iluzionistovy maringotky“.

BOJOVNÁ ZRANITELNOST Vladimíra Čecha

„Když naše slova naleznou domov, zažíváme šťastnou hodinu,“ říkala svým hostům v Českém rozhlase neděli co neděli Zuzana Maléřová. Nyní se na stránkách Xantypy k těmto ztišeným setkáním vrací. Aby zachytila, co mizí a co zůstává.

TAJEMSTVÍ EROTICKÉ INTELIGENCE

S Esther Perel jsem se setkala v její malé příjemné ordinaci ve dvacátém druhém patře, ze které vidí půl Manhattanu. Recepčnímu v hale jsem nahlásila číslo místnosti a odpovědí mi bylo spiklenecké mrknutí: „Aha, jdete za Perel.“ Málem jsem začala vysvětlovat, že nejsem pacient, že já budu zpovídat paní psycholožku…

Renée Zellweger

Trvanlivá růže z Texasu

V romantické komedii HOLKA Z MĚSTA, která v těchto dnech vstupuje do našich kin, hraje velkoměstskou manažerku. Její Lucy je vyslána do zapadlého městečka v Minnesotě, kde má provést personální rekonstrukci místní továrničky. V drsném kraji ji zaskočí lezavá zima a provinční manýry, na něž nebyla zvyklá. V křehké krasotince se ale skrývá bytost odolná a vstřícná, jež se zajímá o osudy bližních. Totéž platí i o její představitelce RENÉE ZELLWEGER.

Michal Dlouhý Bohémský život jsem pověsil na hřebík

Na první pohled překvapí. Je vyšší a štíhlejší, než jak se jeví v televizi a na plátně. Pronikavě modré oči ho předurčily k rolím princů, v současnosti však už hraje spíš muže činu, ba až zloduchy. Škrtil jako Othello, krotil jako Petruccio, zabíjel a vraždil jako Macbeth, nemluvě o Zabijáku Joeovi. V poslední době probíhá na prknech Divadla Na Jezerce lítý boj mezi kdysi zamilovanými manželi – Oliverem a Barbarou. Ve VÁLCE ROSEOVÝCH podává Michal Dlouhý vedle Báry Kodetové strhující výkon. „Věděla jsem, že je výborný herec, ale dnes byl fantastický,“ pochválila jeho výkon Jiřina Bohdalová známá tím, že chválou kolegů šetří jako šafránem. Michal je teď doslova v jednom kole, prkna jednoho divadla střídá s dalšími: v Divadle Rokoko si užívá roli Ichareva v Gogolových HRÁČÍCH, na téže scéně exceluje jako Peer Gynt, v Kalichu hraje s Lenkou Vlasákovou ve VYVOLENÝCH, ve „Švanďáku“ exceluje v inscenaci KDO JE TADY ŘEDITEL podle Larse von Trierse. Čtyřicítka znamenala v jeho životě zlom. Michal Dlouhý opustil bohémský život a sleduje první krůčky své dcerky Aničky. Modré oči má po něm…

JAN RÉVAI: Chtěl bych umět lítat…

Seděli jsme proti sobě v mexické restauraci a vybírali si z jídelního lístku. Já své soustředění tříštila mezi nabídku salátů a polohu své židle nepříjemně situované zády všemu dění. Honza Révai vybíral ze stejné nabídky a současně řešil zásadní otázku: O čem si budeme povídat? Nervózně jsem se ošila, kdykoliv mi za zády proběhl číšník. Objednali jsme si. Honza se zřejmou jasnou vizí povídá: „Víte, já se nechci pořád otáčet. Chci se dívat dopředu.“ A já, paličatě soustředěná na svou blbou židli, jsem s úlevou šťastně nadskočila: „Chcete si přesednut?“ V další vteřině mi došlo, že Honza nemluví o tom, jak sedí, ale o tématu hovoru. Nechce se vracet k REBELŮM a starým hříchům, za něž v mládí okusil kriminál. Chvilku mě pobaveně pozoroval a pak povídá: „Že vy jste blondýna?“ Uhladila jsem si svůj modročerný přeliv a přiznala barvu. „Jo.“ A tak jsme se zasmáli a pak se společně dívali dopředu. Na bezvýznamnou židli jsem přitom úplně zapomněla.

JAM SESSION S JAKUBEM TŘASÁKEM

Když jsem Jakuba potkala poprvé, byl dětskou hvězdičkou. Podruhé mne s ním svedla náhoda, když můj šestnáctiletý syn hledal učitele houslí. Jakub se jím na rok stal. Pak ale odjel studovat do USA. Tenhle rozhovor po dalším roce a půl je už jen přirozeným vyústěním našich (ne)náhodných setkávání.

DOKONALÝ SVĚT

Možná, že existuje jen virtuálně. Tedy ve filmu, v televizi, ve světě fantazie. Možná stačí zavřít oči – a lze si „dokonalý svět“ představit. No, hodně záleží na tom, čemu říkáme „dokonalý“. Režisér Clint Eastwood vytvořil obraz dokonalého světa ve svém stejnojmenném filmu (A PERFECT WORLD, 1993) a tenhle snímek s Kevinem Costnerem a T. J. Lowtherem si získal obdiv diváků na celém světě. Ale to je už dávno. Současný „dokonalý svět“ v českém televizním pojetí je o něčem jiném než o silném přátelském poutu dospělého muže a dítěte. Divákům nabídne prostředí redakce módního časopisu.

Dobrý člověk ještě žije – Duše spřízněná

Představuji si, že jsme na tom po ránu skoro všichni stejně. Po probuzení si rovnáme mysl do pozitivna – dnes budeme hodní, laskaví, usměvaví, nápomocní. Z českých sprch se line zpěv, u snídaně se konverzuje, plánuje společný večer.

CESTY DANY MORÁVKOVÉ

CESTY DANY MORÁVKOVÉ

herečka

Na sjednanou schůzku přišla včas. Třebaže ji ještě čekalo divadelní představení, působila mile, přívětivě a z její drobné bytosti vyzařovala neskrývaná energičnost a vitalita. Jistě, přesnost sluší královnám, navíc o mladé a půvabné ženě, která svůj nesporný herecký talent opakovaně prokázala, se všeobecně ví, že je velmi precizní a – jak se v Čechách říká – „pintlich“. Do rozhovoru jsem nevkročil zrovna nejšťastněji; a třebaže jsem úvodní poklonu vyslovil opravdu z nejhlubšího přesvědčení, viditelně jsem ji zaskočil.

Doris Day

Staré paní Kappelhoffové bude záhy 85 let a na kalifornském ranči se nejspíše věnuje své Lize na ochranu zvířat, s níž jí pomáhal její někdejší herecký partner Ronald Reagan a další prezidenti – Clinton a Bush. Jistě však ráda vzpomíná na dobu, kdy jako vynikající zpěvačka a nesmírně populární herečka a tanečnice stála na samém vrcholu amerického showbyznysu. Tehdy si říkala Doris Day.

Jan Hřebejk

Režisér, jehož filmy jsou událostí

Mohlo by se zdát, že snadněji se vyráběly filmy v minulém režimu. Musel se plnit plán a často se stávalo, že nebylo dost scénářů, což poskytovalo mnoho příležitostí. Hlavním ukazatelem bylo, zda připravovaný film je ideologicky nezávadný. Všichni jsme byli přesvědčeni, že šuplíky scenáristů jsou přeplněny vynikajícími díly, která nedostala šanci, aby byla natočena. Mnohé překvapilo, že se žádné takové scénáře po roce 1989 neobjevily. Zato se objevili mladí tvůrci, kteří natáčeli výborné filmy.

JAROSLAV DIETL

FILMOVÝ AUTOR

Starší televizní diváci nemohou zapomenout na tvůrce velmi sledovaných inscenací, soutěžních a zábavných pořadů, včetně úspěšných SILVESTRŮ uváděných Vladimírem Menšíkem, a především seriálů. Ale Jaroslav Dietl, jehož nedožité osmdesáté narozeniny si připomínáme 22. května letošního roku, byl trojjediný: působil rovněž jako autor divadelních her (napsal jich přes půl stovky!) a filmový scenárista.

LUCIE PERNETOVÁ

V DIVADLE JAKO VE SNU

Je až k neuvěření, že ta něžná, křehká, niterná tmavovláska Bess, spoutaná ve hře PROLOMIT VLNY vztahem lásky a oběti, je v reálném životě veselá, činorodá, plná zájmů. Lucie Pernetová ztvárňuje dívčí postavy na prknech divadel ABC a Rokoko.

Aktuální vydání
XANTYPA 06/18

XANTYPA XANTYPA 06/18

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne
Inzerce
hybernia
Inzerce
schieleartcentrum