XANTYPA - Reportáže

Bytové divadlo Vlasty Chramostové

Dávno, dávno již tomu…

V roce, v němž oslavujeme dvacáté výročí pádu komunismu v zemích střední a východní Evropy, kdy se mnozí pouštějí do debat o podílu těch či oněch na znovunavrácení svobody, stojí za to si připomenout i malá vítězství, bez kterých by možná bylo všechno jinak. V čase Vánoc tomu bude třicet let, kdy se v bytě Vlasty Chramostové a Stanislava Miloty odehrálo první a dnes již legendární představení divadelní hry Františka Pavlíčka DÁVNO, DÁVNO JIŽ TOMU… ZPRÁVA O POHŘBÍVÁNÍ V ČECHÁCH. Bytové divadlo Vlasty Chramostové však není fenoménem až let sedmdesátých. Budoucí herečka společně s kolegyní Zorou Rozsypalovou a dalšími spolužáky provozovala bytové divadlo již za totality hnědé, za protektorátu. Bylo jim sedmnáct a pod vedením režiséra Libora Plevy hráli v roce 1944 v bytech brněnských vlastenců například HLASY NAD ZEMÍ, v nichž recitovali básně a texty Jaroslava Seiferta, Františka Halase, Josefa Hory a dalších známých českých básníků. I za tyto odbojové aktivity pojmenované jako „ilegální divadelní činnost“ bylo jejich účastníkům uděleno absolutorium a nemuseli již dokončit studium na dramatickém oddělení Státní konzervatoře.A bytové divadlo za nacistické a později sovětské okupace pojí ještě jedna „maličkost“. Starší bratr Vlasty Chramostové Oldřich vázal doma na koleni v průběhu druhé světové války knihy. Své sestře věnoval výtisk č. 1 Seifertova VĚJÍŘE BOŽENY NĚMCOVÉ, který ona sama opisovala. Na počátku sedmdesátých let se mělo na skvělého básníka zapomenout. A tehdy mu poslala herečka jako důkaz toho, že na něj národ nezapomněl, právě onen válečný výtisk jeho knihy.
 

OTTLA DAVIDOVÁ

NEJMILEJŠÍ SESTRA FRANZE KAFKY

Z rodiny pražského občana a obchodníka Hermanna Kafky je nejznámější jeho prvorozený syn, světově proslulý spisovatel Franz Kafka. Veřejnost neví nic, nebo jen velmi málo o spisovatelově mamince, Julii Kafkové, a jeho třech sestrách, z nichž nejvíce miloval tu nejmladší.Při natáčení dokumentu o Ottle Davidové do cyklu České televize NEZNÁMÍ HRDINOVÉ – POHNUTÉ OSUDY jsme měli s Romanem Vávrou, režisérem a kameramanem v jedné osobě, nesmírné štěstí, že jsme mohli zachytit i vzpomínky její žijící starší dcery. Považovali jsme to dokonce za zázrak, protože paní Věra Saudková již několik roků nepřijímá novináře ani televizní dokumentaristy. Bylo vzrušující a zároveň dojemné naslouchat jejímu vyprávění o mamince, otci, dědečkovi i babičce Kafkových. Na slavného strýce Franze si nepamatuje, zemřel, když jí byly pouhé tři roky; ale ví, co se o něm říkalo v rodině.
„Z porodnice jsme odjely s maminkou k dědečkovi a babičce, kteří bydleli na Staroměstském náměstí. Ležela jsem v prádelním koši a prý mi přidělili Franzův pokoj,“ uvádí jako první vzpomínku.

Maminko, tatínku, neubližuj mi, prosím!

Jsou páry, které touží po dětech, ale osud se k jejich touze staví odmítavě. Jsou rodiče, které děti mají, ale fyzicky nebo psychicky je týrají či sexuálně zneužívají. O tělíčka svých potomků típají cigarety, bodají je nůžkami… S takovým chováním se nesetkáváme pouze u sociálně slabých rodin. Vyskytuje se i u vysokoškolsky vzdělaných a movitých rodičů. Podle statistik sexuální zneužívání a fyzické týrání častěji praktikují muži, v případě psychického týrání jsou vynalézavější ženy.

BERLÍNSKÁ ZEĎ

Před dvaceti lety, v noci z 9. na 10. listopadu 1989, padla Berlínská zeď. Osmadvacet let rozdělovala Berlín na východní a Západní. Odtrhla od sebe rodiny, přátele, sousedy. Za pokus dostat se přes ní do svobodného světa zaplatila řada lidí životem.

Křimické zelí v Kolíně nad Rýnem

malíř Petr Renč

Člověk se neustále proměňuje. Tak jak se mu mění tvář a tělo, tak se mu také mění vnímání. Je to závislé na vnitřním uspořádání i na okolí. Vnímání i myšlení člověka žijícího na venkově je jiné, nežli člověka ve velkoměstě. Vnímání se mění. Ale pod těmi proměnami je něco konstantního. Co je konstantní v umění, je krásno. Může se namítnout, že krása je něco relativního, ale krása nemá s líbením nic společného. Skrze krásu se dotýkáme pravdy a můžeme prožít emoce někdy i velmi „studené“. Kráse a pravdě se lze pouze přibližovat, a to konec konců i v moderním umění.

Romové mají také velké schopnosti

Romové mají jinou kulturu, tradice, odlišný způsob života než my, a proto jsou jiní. Mezi nimi existují rozdíly, právě tak jako mezi „bílými“ občany České republiky. Je pravda, že se sice jedná o problémovou menšinu, která se těžko přizpůsobuje, ale na druhé straně nelze říci, že všichni Romové jsou jen špinaví povaleči, kapsáři, lháři, pasáci a ukřičená individua.

MAGNET JMÉNEM LITOMYŠL

Pod Olivetskou horou, na březích říčky Loučné, je Litomyšl komorní. Na návrší nad Smetanovým náměstím je impozantní. A kdybychom měli vyzdvihnout její jednu jedinou vlastnost, odpovíme bez rozmyšlení: Je přitažlivá! A přitahující… 27. července bude rovných 750 let městem. A historie i současnost tohoto střediska umění a kultury, kterému čtenáři časopisu Travel in the Czech republic přiřkli první místo v anketě „Nejatraktivnější místo ČR roku 2008“, dokazují, že lákavá Litomyšl si na nedostatek zájmu a pozornosti nikdy stěžovat nemohla. Ať už šlo o umělce, učence, turisty nebo bitvami utahané vojáčky…

Tři dny, které otřásly světem

40. výročí festivalu ve Woodstocku

OuverturaMěsíce a dny před woodstockým festivalem jsou z historického hlediska možná stejně důležité jako akce sama. Události den po dni odhalují rodící se mechanismy rockového byznysu, ale také píli, statečnost a vytrvalost, vynalézavost i smysl pro improvizaci, které musely být vynaloženy, aby se dějinný zvrat udál. Napínavá předehra osciluje mezi naivní agitkou, spletitou tragikomedií a absurdním dramatem.

Z HISTORIE ČESKÉHO KOMIKSU

Celou generaci dětí ovlivnily Foglarovy RYCHLÉ ŠÍPY. Ty později narozené zase nezapomenou na ČTYŘLÍSTEK, OBRÁZKY Z ČESKÝCH DĚJIN, KOCOURA VAVŘINCE nebo STRÁŽCE. A zřejmě se u nás nenajde člověk, který by si nikdy neprohlížel některý z komiksů Káji Saudka. Kreslený seriál má u nás dlouhou a zajímavou historii. RYCHLÉ ŠÍPY - V roce 1935 vznikl nový obrázkový zábavný týdeník pro chlapce a děvčata Malý hlasatel (od druhého ročníku vycházel pod názvem Mladý hlasatel). Časopis uveřejňoval kreslené seriály od samého začátku. Šlo o dobrodružství nejrůznějších hrdinů, přičemž jejich děj buď skončil v témže čísle nebo dosáhl více pokračování. Zásadní událost se stala v roce 1938. Na zadní stránce Mladého hlasatele totiž začal vycházet nový chlapecký seriál RYCHLÉ ŠÍPY, který psal Jaroslav Foglar a kreslil Jan Fischer. I když svou kvalitou a dramatickým napětím převyšoval všechno, co zde dosud bylo, nikdo ještě netušil, že se zrodil původní český kreslený seriál, který se nesmazatelně zapíše do historie, a především do srdcí chlapců a dívek. RYCHLÉ ŠÍPY čerpaly náměty ze skutečného života a jejich hrdinové se stali vzorem pro celou generaci čtenářů. Dokázali v mladých lidech vzbudit ideály a zaktivizovat je k prospěšné činnosti, například v tzv. Foglarových čtenářských klubech. Díky tomuto seriálu enormně vzrostl náklad Mladého hlasatele – z původních 140 tisíc výtisků až na 207 tisíc. RYCHLÉ ŠÍPY provázely Mladého hlasatele až do posledního 38. čísla (17. května 1941) nacisty zastaveného 6. ročníku.

JSEM CHECOMACOCO, říká indiánský potomek cestovatele A. V. Friče

S tou myšlenkou si snad někdy pohrával každý: co když zítra zazvoní pošťák a přinese telegram, že zemřela dosud neznámá tetička v Americe! Mně se to letos na jaře stalo – jen trochu naruby. Nebyla to tetička moje, ale mého manžela, nežila v USA, ale v jihoamerické Paraguayi, a nebyla ani tak docela neznámá, protože se, skoro stoletá, zčista jasna objevila už před pár lety. A taky nic nám neodkázala – byla ještě chudší, než si umí představit kdokoliv z nás. Přesto nám její odkaz změnil život.

Porucha osobnosti není ojedinělým jevem

Hrozivá samota pohlcuje jako tsunami a unáší do bezedné propasti. Duševní vyprahlost, prázdnota, děsivé ticho uvnitř vlastního já, pocit viny, sebeobviňování… a život je černý, nebo bílý, nic mezi tím. Takové jsou pocity lidí trpících poruchou osobnosti.

NORSKÁ KRÁLOVNA MAUD

Melancholická královna. Tato dvě slova nejlépe vystihují první novodobou norskou královnu, ženu, která si představovala, že svůj život prožije v ústraní anglického venkova, ale řízením osudu se stala královnou země, ke které nedokázala přilnout. Její život provázel stesk po rodné zemi a nenaplněná touha se do ní vrátit.

Podnikatel střídá podnikatele na Madagaskaru

Madagaskar, ostrovní republika jihovýchodně od afrického pobřeží, si po Novém roce prožila perné týdny. Výzva k demisi prezidentu Marku Ravalomananovi z úst starosty hlavního města Antananariva Andry Rajoeliny se proměnila v konflikt, při němž zemřely desítky neozbrojených demonstrantů. Střet mezi oběma muži rozhodla armáda, když se v půli března postavila na stranu vzpurného starosty a prezidenta dotlačila k demisi.

Žena v čele Evropy

Milena Vicenová

Česká republika podstupuje od ledna zatěžkávací zkoušku v podobě předsednictví v Evropské unii. A to je členem tohoto společenství teprve pět let. Čeští diplomaté v Bruselu jsou konfrontováni s množstvím aktuálních krizí a problémů, o kterých se kolegům ze starších a zkušenějších členských států v průběhu jejich předsednictví ani nezdálo. Světová finanční krize, energetická krize daná zastavením dodávek ruského plynu či eskalace napětí na Blízkém východě, poprask kolem ENTROPY či pád české vlády a desítky či stovky dalších „běžných“ pracovních problémů. Výboru stálých představitelů členských států EU pod názvem COREPER předsedá v Radě EU jediná žena v této nejvyšší funkci – velvyslankyně Milena Vicenová.

TAJEMSTVÍ EROTICKÉ INTELIGENCE

Esther Perel

Láska chce o všem všechno vědět, ale vášeň potřebuje trochu tajemství, aby bylo možné pořád něco objevovat.

Čtyřlístku je čtyřicet

Rozhovor s ilustrátorem Jaroslavem Němečkem

První příběh Bobíka, Myšpulína, Fifinky a Pindi vyšel 15. května 1969. Okamžitě byl vyprodán a děti, na které se nedostalo, si ho toužily alespoň vypůjčit od šťastnějších spolužáků. Na každé další číslo pak netrpělivě čekaly. Pro ty, kteří vyrůstali v sedmdesátých a osmdesátých letech, se stal Čtyřlístek doslova kultovní záležitostí. A řada dnešních třicátníků a čtyřicátníků přiznává, že když na ně padne splín, vytáhnou Čtyřlístky z dětství, přenesou se do domečku v Třeskoprskách, kde čtveřice zvířátek sedí kolem zeleně natřeného stolu, jí buchty a popíjí čaj z puntíkovaných hrníčků, a je jim rázem mnohem líp. Čtyřlístek vymyslel a již čtyřicet let ho kreslí Jaroslav Němeček.

JAK SE CÍTÍ CIZINCI V ČECHÁCH

JAK SE CÍTÍ CIZINCI V ČECHÁCH

téma prosince 2008

Prý jich přibývá. Cizinců žijících v Čechách. Přivedli je sem různé okolnosti, ať již sňatek s Češkou či Čechem, práce či představa, že v Praze je blaze. Jak se jim tu žije? Jak si stojí jejich sny v konfrontaci s realitou?

ČESKÝ HOKEJ SLAVÍ

ČESKÝ HOKEJ SLAVÍ

historie čs. hokeje

K bujarým oslavám jsme měli vloni dva velké důvody: před deseti lety na zimních olympijských hrách v Naganu naše mužstvo vybojovalo zlaté medaile a 7. prosince 1908 se konala ustavující schůze Českého svazu hokejového; na ní první svazový předseda Emil Procházka slavnostně oznámil, že nová naše organizace byla okamžitě přijata za člena mezinárodní ligy pro lední hokej! Tak se dřív u nás činili sportovní diplomaté!

Aktuální vydání
XANTYPA 078/2019

XANTYPA XANTYPA 078/2019

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne
Inzerce
asociace
Inzerce
janske-lazne