XANTYPA - Společnost

Filip Tomsa

herec

Skáče padákem, leze po skalách, potápí se, jezdí na koni a střílí. V roce 2001 se dokonce stal dorosteneckým mistrem republiky v libovolné pistoli na šedesát ran. K adrenalinovým sportům nedávno přidal poklidný golf, kterému se musel věnovat i kvůli své nejnovější roli ve filmu VENI, VIDI, VICI. „Golf bych jednou rád hrál stejně dobře jako můj hrdina. Absolvoval jsem tréninky s renomovanými trenéry, kteří se snažili vylepšit můj švih a zapracovat na tom, aby golf v mém podání vypadal profesionálně, ale pravdou je, že v záběrech, v nichž mají diváci uvěřit, že to opravdu umím, jsem měl dublera,“ přiznává herec pražského Divadla na Vinohradech Filip Tomsa.

Evellyn Pacoláková

Od Mahuleny k Janě Eyrové

Praha ji zatím příliš nezná, a přece má za sebou už po první sezoně v Městských divadlech pražských šest hereckých postav. Je to Cathy ve hře NA VÝCHOD OD RÁJE, Betsy Tverská v ANNĚ KARENINĚ, Beryl ve hře VŠECHNO NA ZAHRADĚ, hodně zralá pionýrka v ŠAKALÍCH LÉTECH a nejnověji Catherin ve VZPOMÍNKÁCH NA VODĚ. Nedávno se objevila na scéně pražského divadla ABC v roli Jany Eyrové.

Výtržník i dobrodruh Leonardo DiCaprio

Když v roce 1994 přijel na karlovarský festival, nepronásledovaly ho davy pubertálních fanynek ani smečky bulvárních fotografů. Tenkrát mu bylo necelých dvacet a budil dojem rozjíveného kluka, který vypadá mladší, než doopravdy je. Z jeho návštěvy si vybavuji jen to, že si pochutnával na zmrzlině. Dodnes si však vzpomínám na jeho famózní výkon ve filmu CO ŽERE GILBERTA GRAPEA? Leonardo DiCaprio v něm předvedl, že pro role vykolejených mladíků měl talent od Boha.

MARTIN PÍSAŘÍK

Vytáhl si v životě šťastný los

Smíšek, bouřlivák, někdy zmatkář, smolař a jindy křehký a citlivý herec, takový je Martin Písařík (1979). Vidět ho můžeme na jevišti divadla ABC nebo v televizním seriálu ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ. Odzbrojuje diváka zasněnou úsměvností, stejně jako dynamickým projevem, pohybovým nadáním i zpíváním při kytaře. Spolehlivě upoutá, pobaví a rozesměje.

Dorovnaný vztah Ivy Janžurové

Maminka vstala z postele a šla si uvařit čaj. Měl být heřmánkový. Uprostřed kuchyně pocítila silný tlak, zůstala stát a volala na svého muže. Iva se narodila tátovi přímo do rukou. Pospíchala na svět. Jakoby věděla, že se taky vůbec nemusela narodit, protože rodiče o této variantě velmi vážně uvažovali. Měli už dva syny a mamince bylo čtyřicet. Ale co kdyby se náhodou narodila holčička? To se k jejich radosti také stalo a Iva nakonec ani nebyla jejich dítětem posledním. Chlapeček Josef ovšem zemřel v porodnici. To období prožívala maminka nesmírně těžce a byla velice nešťastná. Lékař si s ní vyprávěl a ptal se jí, co dělala jako malá. Maminka vzpomínala, jak ráda malovala a on ji přiměl, aby se ke své zálibě vrátila. Poslechla, a od té chvíle začínaly Iviny prázdniny odjezdem maminky do malířských kurzů. Iva byla pověřena zastoupit ji v rodině, měla na starosti králíky, naučila se sekat srpem a kosou a pocit zodpovědnosti jí dělal dobře. Ten pocit uspokojení z naplněné zodpovědnosti v ní zůstal dodnes. Maminka malovala každý den až do konce svého života. Odvezli ji k rybníku, posadili na její oblíbené místo, zasadili obrázek do stojanu, a ona byla šťastná. Dělala si legraci, že až umře, díky jejím výkresům vyhrají sběr papíru. Byla to vášeň, jejíž stopy nalézali po celém bytě. Měla potíže s rovnováhou, a tak stopy jejích dlaní od barev mapovaly všechny její kroky.

ORFEUS A EURYDIKA a ČERNÍ MYSLIVCI

NEDOKONČENÉ FILMY

V létech, kdy na našich hliníkových mincích byl nápis Protektorat Böhmen und Mähren, existovaly zpočátku ještě české podniky; jeden sídlil ve Štěpánské ulici č. 33 v Praze a jmenoval se AFIT (Ateliér filmového triku), ale i ten byl brzy „převzat do péče“ německých společností. Dostal ovšem německy mluvícího šéfa. Prý to nebyl žádný „fašoun“, ten pan Dillenz, vídeňský rodák, který ale nevěděl o filmu – natož o trikovém – nic. Ale jakýmsi řízením osudu (nebo své paní, operní pěvkyně) žil v domnění, že trikový film má hodně společného s operou, jsou tam přece různé proměny dekorací a záměny hlasů a zpěváků – nebo ne?

Fidlovačka je její velkou láskou

ZUZANA VEJVODOVÁ

Režisér a umělecký šéf Juraj Deák potvrdil, že k výrazným mladým talentům dnes nesporně patří Zuzana Vejvodová (*1980). A taky k těm úspěšným, dodejme. Soupis jejích rolí obsahuje na čtyřiatřicet her, z nich několik muzikálových nebo se zpěvem! Na scéně Divadla Na Fidlovačce začínala během studia konzervatoře a je tam už deset sezon. Vyznává se: „To divadlo nad Botičem je mým domovem.“

OPERA V ŠÁRCE

Pražané vědí, že v Šáreckém údolí ožila tradice slavného přírodního divadla. Obnovit ji napadlo režisérku a scenáristku Janu Divišovou. Je dobré vědět, že jí po boku stál velký našeptávač: genius loci Čertova mlýna. Jana Divišová v něm žije už čtyřicet let a právě ve stráni nad mlýnem velkorysý přírodní amfiteátr stával.

Šťastný Jiří Adamíra

Báječný sametový hlas, mužný zjev, sympatický projev, úsporné herectví a zjevné charisma… To všechno byly předpoklady pro úspěšnou divadelní a filmovou kariéru. Daly by se samozřejmě najít další znaky, jimiž bychom mohli charakterizovat osobnost člověka, který měl v rodném listu napsáno JIŘÍ ADAMÍRA.  

REŽISÉR JIŘÍ BARTA A JEHO ČAROVNÝ SVĚT

Výtvarník Jiří Barta začínal svou kariéru u divadla, pak se však definitivně vrhl do náruče animovaného filmu. V 80. letech vytvořil několik velmi úspěšných dílek, díky nimž se jeho jméno dostalo do encyklopedických slovníků. Každý jeho film má originální výtvarný rukopis a tituly jako ZANIKLÝ SVĚT RUKAVIC, POSLEDNÍ LUP, KLUB ODLOŽENÝCH nebo KRYSAŘ jsou dodnes považovány za vzory tvůrčí dokonalosti. Od devadesátých let však téměř přestal samostatně tvořit, stal se anonymním konzultantem desítek studentských prací v rámci svého pedagogického působení v Ateliéru filmové a televizní grafiky na VŠUP. Nyní se vrací. Nedávno měla premiéru jeho pohádka pro celou rodinuNA PŮDĚ ANEB KDO MÁ DNESKA NAROZENINY?

VOJTĚCH DYK - Showbusiness si člověk musí zasloužit

Patří k nejmladším členům zlaté kapličky, kam se „vyhrál“ výraznými výkony v DISKU, i při četných hostováních. Zároveň se věnuje své velké lásce, hudbě.  Jak vás přijali v Národním divadle?Myslím, že dobře. Přišli jsme od nás z ročníku s Pavlou Beretovou. Díky hostovačkám jsme tam vlastně už dlouho, a přijetí tedy proběhlo dávno. Takže když jste poprvé hrál jako kmenový člen, zvláštní pocity jste neměl?To ne, ale měl jsem husí kůži při premiéře LUCERNY, kterou jsem zkoušel jen týden. Byla to moje první oficiální premiéra ve staré budově, do té doby jsem hrál jen ve Stavovském. Tehdy jsem si uvědomil, jak je to všechno daleko, že lidi ani nedohlédneš…

Markéta Frösslová - nejkrásnější dívka českých vod

Dcera lékařky a asistenta střihu studuje druhým rokem činoherní herectví na DAMU. Má andělskou tvář, ale milé a něžné holčičky si zatím nezahrála. Téměř vždy jen potvory a mrchy. V pouhých jedenadvaceti letech už stačila namíchnout fanynky Vojty Kotka rolí jeho manželky v seriálu POJIŠŤOVNA ŠTĚSTÍ a naopak zabodovat u pánského publika sexy záběry v seriálu PROČ BYCHOM SE NETOPILI.

Režisérka Lída Engelová - Hrát fair play

S režisérkou Lídou Engelovou se znám „povšechně“ dlouho, před pěti lety jsme se však neplánovaně ocitli pod střechou jednoho hotelu při dovolené na řeckém ostrově Thassos. Jsme od té doby přáteli a korektní novinářské vykání by mi při vedení našeho rozhovoru připadlo trochu umělé.

BOJOVNÁ ZRANITELNOST Vladimíra Čecha

„Když naše slova naleznou domov, zažíváme šťastnou hodinu,“ říkala svým hostům v Českém rozhlase neděli co neděli Zuzana Maléřová. Nyní se na stránkách Xantypy k těmto ztišeným setkáním vrací. Aby zachytila, co mizí a co zůstává.

Renée Zellweger

Trvanlivá růže z Texasu

V romantické komedii HOLKA Z MĚSTA, která v těchto dnech vstupuje do našich kin, hraje velkoměstskou manažerku. Její Lucy je vyslána do zapadlého městečka v Minnesotě, kde má provést personální rekonstrukci místní továrničky. V drsném kraji ji zaskočí lezavá zima a provinční manýry, na něž nebyla zvyklá. V křehké krasotince se ale skrývá bytost odolná a vstřícná, jež se zajímá o osudy bližních. Totéž platí i o její představitelce RENÉE ZELLWEGER.

JAN RÉVAI: Chtěl bych umět lítat…

Seděli jsme proti sobě v mexické restauraci a vybírali si z jídelního lístku. Já své soustředění tříštila mezi nabídku salátů a polohu své židle nepříjemně situované zády všemu dění. Honza Révai vybíral ze stejné nabídky a současně řešil zásadní otázku: O čem si budeme povídat? Nervózně jsem se ošila, kdykoliv mi za zády proběhl číšník. Objednali jsme si. Honza se zřejmou jasnou vizí povídá: „Víte, já se nechci pořád otáčet. Chci se dívat dopředu.“ A já, paličatě soustředěná na svou blbou židli, jsem s úlevou šťastně nadskočila: „Chcete si přesednut?“ V další vteřině mi došlo, že Honza nemluví o tom, jak sedí, ale o tématu hovoru. Nechce se vracet k REBELŮM a starým hříchům, za něž v mládí okusil kriminál. Chvilku mě pobaveně pozoroval a pak povídá: „Že vy jste blondýna?“ Uhladila jsem si svůj modročerný přeliv a přiznala barvu. „Jo.“ A tak jsme se zasmáli a pak se společně dívali dopředu. Na bezvýznamnou židli jsem přitom úplně zapomněla.

JAM SESSION S JAKUBEM TŘASÁKEM

Když jsem Jakuba potkala poprvé, byl dětskou hvězdičkou. Podruhé mne s ním svedla náhoda, když můj šestnáctiletý syn hledal učitele houslí. Jakub se jím na rok stal. Pak ale odjel studovat do USA. Tenhle rozhovor po dalším roce a půl je už jen přirozeným vyústěním našich (ne)náhodných setkávání.

DOKONALÝ SVĚT

Možná, že existuje jen virtuálně. Tedy ve filmu, v televizi, ve světě fantazie. Možná stačí zavřít oči – a lze si „dokonalý svět“ představit. No, hodně záleží na tom, čemu říkáme „dokonalý“. Režisér Clint Eastwood vytvořil obraz dokonalého světa ve svém stejnojmenném filmu (A PERFECT WORLD, 1993) a tenhle snímek s Kevinem Costnerem a T. J. Lowtherem si získal obdiv diváků na celém světě. Ale to je už dávno. Současný „dokonalý svět“ v českém televizním pojetí je o něčem jiném než o silném přátelském poutu dospělého muže a dítěte. Divákům nabídne prostředí redakce módního časopisu.

Doris Day

Staré paní Kappelhoffové bude záhy 85 let a na kalifornském ranči se nejspíše věnuje své Lize na ochranu zvířat, s níž jí pomáhal její někdejší herecký partner Ronald Reagan a další prezidenti – Clinton a Bush. Jistě však ráda vzpomíná na dobu, kdy jako vynikající zpěvačka a nesmírně populární herečka a tanečnice stála na samém vrcholu amerického showbyznysu. Tehdy si říkala Doris Day.

Jan Hřebejk

Režisér, jehož filmy jsou událostí

Mohlo by se zdát, že snadněji se vyráběly filmy v minulém režimu. Musel se plnit plán a často se stávalo, že nebylo dost scénářů, což poskytovalo mnoho příležitostí. Hlavním ukazatelem bylo, zda připravovaný film je ideologicky nezávadný. Všichni jsme byli přesvědčeni, že šuplíky scenáristů jsou přeplněny vynikajícími díly, která nedostala šanci, aby byla natočena. Mnohé překvapilo, že se žádné takové scénáře po roce 1989 neobjevily. Zato se objevili mladí tvůrci, kteří natáčeli výborné filmy.

 

Aktuální vydání
XANTYPA 078/2018

XANTYPA XANTYPA 078/2018

Obsah vydání

Inzerce
banner_predplatne
Inzerce
Narodní divadlo
Inzerce
hybernia
Inzerce
schieleartcentrum